Bondage v přírodě

Když svítí slunce, venku je teplo a v bytě dusno, mnoho lidí láká výlet do přírody. A když už na výlet, proč si rovnou nepohrát? Nezvyklé prostředí, čerstvý vzduch, romantika s provazy a bičíkem.

Skutečnost je trochu složitější a na hravé páry číhá nejedno úskalí; pokusím se zde rozebrat, čeho si můžete užít a na co dát pozor.

Jednoznačnou výhodou hraní v přírodě je prostředí, alespoň když si vyhlédnete správné místo a přeje vám počasí. Málokdo nemá rád pohled na stromy, trávu, slunce… zároveň je okolí nezvyklé a hraní je tím příjemně zpestřené. Tahle zdánlivá idyla má ale svoje nástrahy. Když pominu možnost poštípání komáry a ovády, klíšťata zakousnutá na velmi intimních místech a podobné radosti, přírodní prostředí je nepředvídatelné – doma se vyznáte, ale kde byla včera hustá tráva bez jediného kamínku, může se dneska povalovat rozbitá láhev od piva. Takže opatrně, když chcete chodit naboso nebo si lehat a dvakrát opatrně, když spoutáním zabráníte partnerce ztlumit případný pád na zem rukama. Většinou se tím znatelně zhoršuje i rovnováha, hlavně když ještě přidáte obojek a tahání za vodítko. Zakopnout je pak velmi snadné a pády bývají ošklivé.

Hraní v opuštěných budovách a různých ruinách už je v tomhle smyslu skoro extrémním sportem. Nejspíš vám nezbyde, než slevit z nahoty a omezit spoutání v zájmu bezpečnosti – nejlepší bývají polohy, kdy partnerka sedí nebo leží a je zafixovaná tak, že se nemůže zvednout a někam vám spadnout. Nezapomínejte, že jako dominant jste za bezpečnost zodpovědní vy!

Při delším hraní na místě, kam praží slunce, si dejte pozor na úžeh a použijte opalovací krém, ať vás ještě týden netrápí spálená kůže – místa, která jsou běžně kryta prádlem, se spálí snadno. Na druhé straně můžete sluníčko i využít a pořídit partnerce připomínku vašich hrátek. Zkuste ji třeba o letním víkendu nechat, ať se opaluje s těsným obojkem na krku. Obojek pak sundá, ale světlejší proužek v opálení zůstane ještě dlouho.

Pro různé bondage hrátky nabízí příroda stromy, ke kterým můžete svou partnerku fixovat na desítky různých způsobů, od jednoduchého svázání rukou za kmenem až po závěsnou bondage. Tady už se ale plíží další nebezpečí – když máte v bytě do stropu zašroubované oko, které jste vyzkoušeli pod zátěží, dá se na takový úchyt spolehnout. Jenže přírodní materiály jsou zrádné, a co větev unese na jednom místě, to ji o patnáct centimetrů dál může snadno zlomit. Pokud si nejste naprosto jistí tím, co děláte, tak nikdy nezavěšujte na větve stromu! Když vybíráte závěsný bod, vyzkoušejte ho – uvažte na něj lano a plnou vahou se na něj pověste. Prudce, žádným postupným přenášením váhy a na několik vteřin. Jestli se větev prohne, zapraská nebo cokoliv podobného, hledejte dál. Podobně testujte, i když chcete třeba jen vyvázat ruce do výšky, protože jinak hrozí, že svázaná osoba větev ulomí a dřevo jí spadne na hlavu. Nejbezpečnější vysoký kotvicí bod bývá lano napnuté mezi dva silné kmeny stromů. Lano trochu pruží, takže úvaz je pohodlnější, a přelomení kmene stromu nehrozí ani, když si hrajete hodně divoce.

Dobrodružně založení mohou využít možnosti zatlouci do země kolíky a vytvořit tak další úchytné body. Na ty se ale spolehnout nemůžete vůbec, pokud si nedáte práci se zaražením třeba do půlmetrové hloubky. Postupně se vyviklávají nebo vytahují, hlavně když se často mění směr tahu. A když uprostřed hraní spoutaná osoba trhne nohou a vyrve ze země těžký, špičatý kolík, který poletí na konci provazu bůhví kam… dávejte si pozor, ať neskončíte jako neúspěšní upíři, s dírou po kusu dřeva v těle.

Druhým rizikem je, že o strom s hrubou kůrou se připoutaná osoba může ošklivě odřít, když se bude kroutit nebo se snažit osvobodit. Jestli potřebujete, aby byl kmen či větev příjemnější na dotek, dejte přes ně tenkou pokrývku a pojistěte ji závitem silné izolační pásky, aby nesjela. Nebo přivazujte k bukům, ty jsou většinou hladké.

Zvláštní možností je využít k bondage houpací síť nataženou mezi stromy. Když vytáhnete strany až nad osobu uvnitř a „sešijete“ k sobě okraje provazem, je velmi obtížné se osvobodit i bez jakéhokoliv dalšího spoutání, naopak celé tělo je přístupné dotekům skrz oka sítě. Ve spojení třeba s „rukavičkami“, které omezují použití prstů, je to až zábavné – rukavičky zabraňují rozvázat uzly provazu, takže se není jak dostat ven a přitom spoutanou osobu kromě sítě vlastně nic neomezuje.

Mnoho lidí přitahuje použít některé dary přírody jako pomůcky. Jestli už máte zkušenosti s rákoskou, lískový nebo vrbový prut pro vás nebude nijak těžké zvládnout. Jen se přesvědčte, že prut je hladký, abyste při použití nenatrhli kůži. V průběhu výprasku si občas švihněte naprázdno do vzduchu, abyste viděli, jestli prut někde nezačal praskat – jestli se začíná při volném švihu na nějakém místě ostře ohýbat, zahoďte ho a vezměte si jiný. Zajímavé je nechat partnerku, ať si sama trestný nástroj utrhne a přinese. Můžete ji také varovat, že za příliš tenký a nevyhovující prut například zdvojnásobíte počet ran. Jenže jaký prut je dost silný? Bude partnerka riskovat odmítnutí nástroje a navýšení počtu nebo radši hned přinese silný, a tedy bolestivý prut?

Vděčným nástrojem jsou také kopřivy, ať už s nimi šviháte, nebo přinutíte trestanou osobu, ať si do nich klekne, sedne, projde se porostem nahá… i vložit několik lístků do spodního prádla je možné. U alergiků ale podobné hrátky raději vynechte, ať se místo pupínků nedočkáte záchvatu dušení.

Nedoporučuji zkoušet nahradit jiné pomůcky než bicí a poutací nalezenými přírodninami, zejména se vyhněte kontaktu neověřeného materiálu se sliznicemi. Udidlo z kusu větve se může přelomit, opadávají z něj třísky nebo zbytky kůry, na větev se mohlo vymočit nějaké nemocné zvíře… a zasouvání kusů větví nebo šišek do tělních dutin často končí nepříjemnou zkušeností z nemocnice. Ano, skutečně to lidé občas zkoušejí. Jestli chcete mermomocí k trápení použít šišky, tak jich hrst (rozevřených) hoďte na zem a donuťte partnerku na nich stát bosýma nohama nebo klečet.

Dalším plusem přírody (i když jak pro koho) je příjemný strach z toho, že by vás při hraní mohl někdo vidět. Některé hrátky tohle riziko přímo využívají, třeba procházky v lese s partnerkou na vodítku, nahota na poloveřejných místech a podobně. Jestli nechcete hrát ruletu, tak si místo zkontrolujte předem, abyste věděli, jak moc na něj jiní lidé chodí. Jiná situace bude v pracovní den, jiná o víkendu a úplně jiná, když zrovna rostou houby. Také si uvědomte, že vás může místo náhodného výletníka překvapit hajný nebo policista, kteří vám pravděpodobně budou chtít dát pokutu a že s partnerkou přivázanou ke stromu asi nedokážete tvrdit, že jste tam nic nedělali. Horší možnost je, když vaše hraní někdo zahlédne letmo, nebo jen uslyší křik a rovnou zavolá policii, že probíhá znásilnění. Nejen, že může dojít na nepříjemné vysvětlování, ale usilovný policista vás může popotahovat za výtržnictví. Samozřejmě, jde o málo pravděpodobný scénář, stát se to ale může. Když bude partnerka při hraní nahá, zamyslete se, jestli s sebou nevzít dlouhý lehký plášť nebo alespoň prostěradlo, do kterého se může v případě potřeby rychle zahalit. Rozepínat pouta a pony-postroj přímo před zraky vlezlé dvojice houbařů není úplně to pravé…

Jestli plánujete hraní na hodně odlehlém místě, zvažte i možnost, že se může stát něco nepříjemného. Za jak dlouho seženete pomoc, když vám partnerka omdlí nebo se zraní? Když se v průběhu hraní něco stane vám jako dominantnímu partnerovi, dovolá se váš protějšek pomoci? Nikdo nepřemýšlí rád o podobných situacích, ale občas se něco podobného stane. Když počítáte s tím, že po hraní bude ještě nějakou dobu trvat se dostat „do civilizace“, mějte s sebou něco sladkého k pití, ať vám partnerka neomdlí z poklesu hladiny cukru v krvi.

A shrnutí? Buďte opatrní a plánujte dopředu. BDSM hrátky bývají komplikovanější než „hodíme deku támhle pod stromy“. Když ale nebudete dělat zbytečné chyby, výsledek stojí za to. Vezměte si s sebou repelent, přikrývku, něco sladkého a oblíbené pomůcky… a nezapomeňte si to užít.