Spanking

Spanking je jednou z velmi obvyklých BDSM praktik. Je tak běžný, že stejně jako mírná bondage se už vlastně stal normálním i pro ty, kteří se mezi vyznavače BDSM vůbec nepočítají.

Jako u bondage se naskýtá základní otázka – čím vlastně vyplácet? Jen tak dlaní? A co když už máte ruku otlučenou a subinka je teprve správně rozehřátá? Ještě trapnější je partnerku zranit nebo jí udělat modřinu na viditelném místě kvůli vlasní nešikovnosti a neznalosti účinku daného nástroje. Podívejme se nejprve blíže na pomůcky.

Ruka

Ruka, jmenovitě dlaň, je pro začátek jednoznačně nejlepší. Dobře cítíte, jakou silou vlastně bijete, snadno upravíte bolestivost ran a většinou vás vaše vlastní bolest upozorní dřív, než výprask přeženete. Když ale chcete přitvrdit, dobře využijete koženou nebo gumovou rukavici, přičemž gumová způsobuje často o něco vyšší bolestivost výprasku – ruka pak při dopadu lépe „přilne“ ke kůži. Když ani to nestačí, jsou tu rukavice zdobené nýty nebo cvočky. U nich ale dejte pozor, ať cvočky nejsou ostré a netrhají kůži. Stejně se takový výprask asi neobejde beze stop.

Jestli už nejste zkušení, rozhodně se vyhněte rukavicím s hřbetní částí vyplněnou pískem nebo broky. To nejsou hračky, ale zbraně a napohled lehkou ránou můžete subinku vážně zranit.

Rákoska

Velmi populární nástroj a spolu s jezdeckým bičíkem symbol spankingu. Jak název napovídá, rákoska je vyrobena z bambusu nebo častěji ratanu, je proto poměrně lehká a pružná. Údery jsou soustředěné na malou plochu, proto způsobují ostrou bolest a snadno zanechávají rudé pruhy nebo podlitiny. Silné rány mohou i natrhnout kůži. Pokud po výprasku nemají zůstat stopy, rákoska nebude vhodnou volbou.

Kromě klasických ratanových rákosek se vyskytuje mnoho jakobyrákosek, od bambusových tyček ke květinám až po plastové pruty. Bambusové tyčky jsou dobré na vyzkoušení, ale mívají ostré konce a snadno se štípou, proto je riziko poškození kůže daleko větší. Plastové a gumové pruty jsou většinou značně těžší než rákoska, takže způsobují hlubší modřiny a dokáží snáz zranit (třeba zlomit prst). Skutečně nebezpečnou pomůckou je sjambok – křiženec mezi rákoskou a bičem, původně vyráběný z hroší kůže a dnes z plastu. Sjambokem můžete bez nesnází rozseknout kartonovou krabici, takže ho doporučuji jen zkušenému spankerovi.

Jezdecký bičík

Vcelku málokdo používá skutečný jezdecký bičík, častěji se vidí bičíky tohoto stylu už přímo upravené pro použití na lidskou kůži. Původní jezdecký bičík má „plácačku“ na konci tvrdší a důkladněji prošitou, takže snadno zanechává malé modřiny nebo šrámy od hrany plácačky. Do BDSM bičíku je potřeba se pro vytvoření modřin většinou opřít mnohem více, a proto jde o dobý nástroj, když nemají stopy po hrátkách vydržet do druhého dne.

Výhodou bičíku je také snazší ovladatelnost a vyšší přesnost i v necvičené ruce. Spolu s poměrně malou bolestivostí to dělá bičík skvělou pomůckou na cílené výprasky citlivých částí těla, jako jsou bradavky nebo genitálie.

Při úderech bičíkem máte dvě možnosti: buď vedete celý úder koženou plácačkou bičíku, nebo necháte dopadat i dřík (tyčku) pomůcky, která pak funguje podobně jako rákoska. Není ale příliš dobrý nápad používat jen tyčku a plácačku nechat pružit až za tělo partnerky – leckterý bičík tím po nějaké době zlomíte.

Dlouhý bič

Dlouhé biče jsou pravděpodobně nejnebezpečnější spankingové pomůcky vůbec, a to pro obě strany. Vážně zranit s nimi můžete sebe i subinku. Proto začněte pomalu – pořiďte si spíše kratší bič (například jednometrový), a to takový, který je určený na lidi! Bude mít místo práskačky kožený střapec nebo lístky, a díky tomu neproseknete kůži, když se něco nepovede. Teprve až se s takovým bičem naučíte zacházet, zvažujte pořízení něčeho nebezpečnějšího. Pokud si chcete ušetřit vysvětlování, jak jste přišli ke šrámům na obličeji (ano, skutečně je snadné se švihnout vlastním bičem), bude dobré, když vám někdo alespoň základní techniky ukáže – jinak musíte bolestivě znovuvynalézat kolo.

Důtky

Důtky jsou tvořeny několika prameny, které se spojují až u rukojeti. Tím pádem se energie úderu rozkládá na větší plochu a bolest je méně ostrá. Co se týká účinku a stop, jsou důtky velmi rozmanité – můžete koupit jemné důtky ze skopoviny, kterými neuděláte modřinu ani kdybyste opravdu chtěli, ale také důtky z ostře řezané řemenové hověziny, které dokážou bez větší námahy potrhat kůži.

Obecně se dá říci, že čím silnější kůže pramenů, tím větší bolest a tím výraznější stopy. Těžší důtky, které nemají ohlazené hrany proužků, zanechávají kromě modřin také znatelné šrámy. Středně těžké důtky jsou jeden z nejlepších nástrojů, když chcete udělit citelný výprask bez větších stop, na druhé straně asi největší výrobce modřin jsou důtky, které mají na pramenech uzlíky, a hodně stop také většinou nechávají důtky s gumovými prameny.

S důtkami se vyplatí trénovat nanečisto, třeba na polštáři. Výprask touto pomůckou je totiž zrádně snadný: většinou trefíte, co chcete, alespoň přibližně. Problém nastane ve chvíli, kdy „trochu“ minete a místo do ňadra švihnete subinku třeba přes obličej. Těžšími důtkami dokáží rány dost bolet, měli byste si proto být jistí, že trefíte co chcete.

Na druhé straně, důtky s lehčími prameny jsou dobré na výprask citlivějších míst, protože postrádají „štípnutí“ bičíku a někomu proto mohou být příjemnější.

Plácačky

Stejně jako důtek, i plácaček je mnoho druhů a máloco platí pro všechny. Obecně plácačky rozkládají úder na výrazně větší plochu než rákoska nebo bič, ale oproti důtkám jsou jen málo ohebné. Bývají také těžší, takže při důraznějším použití mohou způsobovat poměrně velké modřiny. Při lehkém švihání většinou nechají nanejvýš rudé pruhy, které se brzo ztratí. Bývají velmi dobře ovladatelné, protože jsou méně ohebné a kratší než bičíky. Tvrdé plácačky (dřevěné nebo plastové) jsou ale zároveň silně omezené co se týká možných cílů na těle partnerky – kromě hýždí je skoro všude nějaká kost, kterou byste s tvrdou plácačkou rozhodně neměli trefit. Pro použití na jiných místech zvažte buď pružnou plácačku, nebo něco úzkého, například dřevěné pravítko.

Na půlce cesty mezi bičem a plácačkou jsou opasky, řemeny a podobné široké, ohebné bicí nástroje. Vyžadují zručnost v ovládání, většinou jsou silně bolestivé a nechávají výrazné stopy.

Nyní krátce proberme vhodná a nevhodná místa pro udílení výprasku:

Hlava a krk

Obojí jsou nevhodná místa pro výprask. Nanejvýš si můžete dovolit nějaký ten pohlavek, ale s účinnějšími pomůckami než s vlastní rukou to radši nezkoušejte. Snadno můžete partnerku zranit, a to i velmi vážně. Místo výprasku používejte bičík nebo rákosku ke zdvihání brady a podobným symbolickým úkonům.

Hrudník 

Vhodná oblast pro použití důtek, krátkých bičů, bičíku a umírněně i rákosky. Nebijte přes žebra (nanejvýš ne moc těžkými důtkami), ale přes prsní svaly nebo ňadra. Používejte spíš vodorovné než šikmé údery, dokud si nejste jistí ovládáním dané pomůcky. Při šikmém švihu mnohem snáze trefíte krk nebo obličej místo hrudníku, zejména když je bicí nástroj ohebný a dlouhý.

Při bití přes hrudník dejte pozor na bradavky – mají mnohem tenčí kůži než okolní oblasti a jejich zásah samozřejmě také mnohem více bolí.

Břicho

Podobné jako hrudník, ale bez bradavek. Pozor na kyčelní kosti, protože jednak o ně snadno zlomíte rákosku, jednak způsobíte ošklivou modřinu. Také se vyhýbejte oblasti sleziny a jater. Jednodušeji: nebijte přes žádné kosti ani do jejich okolí, tím se vyhnete všemu důležitému.

Genitálie 

S výpraskem genitálií začněte pomalu a zlehka. Krátký jezdecký bičík a jemné krátké důtky jsou nejlepšími pomůckami, než přesně zjistíte, kam až můžete zajít.

Přesnost zásahu je tu velice důležitá, v pěticentimetrovém okruhu najdete při stejné síle ran místa „nic to nedělá,“ „jauvajs“ a „STOP!“. Ozkoušejte různé nástroje a místa dopadu.

Záda

Víceméně kostnatější hrudník. Nejlepším nástrojem jsou nejspíš důtky, při míření se rozhodně vyhýbejte páteři a oblasti ledvin. Když chcete použít bičík nebo rákosku, vyhněte se i vrcholům lopatek.

Hýždě

Svatý grál spankingu. Při rozumné intenzitě výprasku tu nemůžete vážně zranit (i když pozor na to, že některými pomůckami můžete při špatném míření zasáhnout genitálie), můžete si vyzkoušet všechny nástroje a navíc nejsou hýždě v normálním oblečení vidět, takže z případných stop se většinou tolik nestřílí.

Zejména při použití rákosky a bičů mějte na paměti, že pro většinu lidí je nejbolestivější zásah na rozhraní hýždí a stehen, kde je kůže tenká a neotužená sezením.

Stehna a lýtka

Velmi vhodná místa pro biče, rákosky a podobné „ostré“ nástroje. Předem ale uvažte, jaké oblečení  partnerka nosí, ať se uprostřed léta nemusí péct v dlouhých kalhotách při skrývání modřin.

Chodidla a dlaně

Vhodné pro slabší rány bičíkem nebo rákoskou. Uvědomte si, že na dlani snadno zasáhnete kosti a způsobíte těžko vysvětlitelné stopy. Švihejte s rozumem.

Pokud výprask způsobil modřiny, použijte mast na křečové žíly, která urychlí jejich mizení. A nebo příště mějte lehčí ruku…

Spanking je jednou z velmi obvyklých BDSM praktik. Je tak běžný, že stejně jako mírná bondage se už vlastně stal normálním i pro ty, kteří se mezi vyznavače BDSM vůbec nepočítají.

0 Komentářů

Zanechte komentář

©2022 Copyright © 2017 Korzetka.cz. BDSM magazín & seznamka

CONTACT US

We're not around right now. But you can send us an email and we'll get back to you, asap.

Sending

Log in with your credentials

or    

Forgot your details?

Create Account