Pony play

Pony play je asi nejrozšířenějším příkladem takzvané animal play – tedy hrátek, kdy jeden z partnerů je v roli zvířete. Druhý partner pak „zvíře“ může ovládat, stará se o něj, ale také ho vychovává a případně trestá.

Stejně jako samotná animal play, pony play má mnoho podob. Důležité je už předem rozlišit, v jaké roli vlastně submisivní osoba je. Hraje roli skutečného zvířete, nebo člověka, který je nucen chovat se jako kůň? Pokud subinka hraje ženu, kterou dominant „donutí“ se vzdát lidského způsobu vyjadřování, chování a pohybu, ve hře bývá silný prvek ponížení – subince je vlastně sebrána lidská osobnost, alespoň navenek. Tyto hrátky bývají často také drsnější a bolestivější, protože sama od sebe se subinka asi nepodvolí a dominant ji musí ke „koňským“ úkolům lámat, což se neobejde bez trestů.

Naopak ve hrátkách, kdy submisiv plní roli skutečného koně, ponížení odpadá (protože ponížit zvíře není možné) a většinou ani nemusí dojít na větší tresty, leda snad na občasnou ránu bičíkem, když „trenér“ dostane pocit, že se „kůň“ dost nesnaží.

Co bude samotnou náplní hrátek, záleží na obou partnerech. Může jít o zvyšování kondice, výuku určitého kroku nebo triků… pokud si takto nějaká dvojice hraje často, možná jednotlivé „výukové lekce“ dostanou řád a začne být jasnější, jaké dovednosti se od ponyho především očekávají. Tahání sulky nebo jiného vozítka? Vození „majitele“ nebo „trenéra“ na zádech? Perfektní zvládnutí různých povelů, kroků a triků?

Výbava pro pony play je snad ještě různorodější než možné scénáře. Ti skromní si můžou vystačit s roubíkem/udidlem a provazem (dokonce i to udidlo se dá uvázat z ohlazené dřevěné tyčky a kusu slabého lana), nicméně rekvizity k ponyplay prostě patří. Alespoň barevně sladěné udidlo, opratě a pouta. To není příliš drahé, ale pokud se rozhodnete svého ponyho opravdu vybavit, nabízí se vám nepřeberné množství hraček. Postroje, masky, chocholy, oháňky, speciální boty s kopyty… když si nedáte pozor, cena výbavy snadno přeskočí do pětimístných čísel. Mnoho stylových pomůcek můžete také pořídit v obchodech s jezdeckými potřebami, ale rozhodně se vyhněte kovovým udidlům – s něčím takovým v ústech může každá chyba stát kus zubu.

To nás přivádí k poslednímu bodu, a tím je bezpečnost. V porovnání třeba se závěsnou bondage nebo hrátkám s vodou je ponyplay vlastně pozoruhodně bezpečná a nejhorším následkem bývají nanejvýš odřeniny od špatně sednoucího postroje. Dejte si ale pozor na několik věcí. Především na to, že pokud subinku nutíte běhat, dříve nebo později upadne, a jestli má svázané ruce, následky můžou být ošklivé. Druhý možný problém nastane, když se zkusíte vozit subince na zádech a zjistíte, že lidská páteř na to není stavěná a vcelku snadno může něco povolit. Proto v podobných případech vždycky mějte nohy na zemi a ulehčujte „kobylce“ její břemeno. Většinu váhy by měly nést vaše nohy, a vůbec se to netýká jen urostlých dominantů sedlajících padesátikilové subinky. I drobná slečna může být zátěží, kterou obratle a plotýnky „koně“ nevydrží.

Na druhé straně se není potřeba zbytečně bát. Pokud je to pro vás nová hra (a přiznejme si, není přitažlivá pro každého), začínejte pomalu a mluvte se svou partnerkou o tom, kde by mohly být problémy. Pak už zbývá jen sedlat.

Doporučení maska koně