Klinik

Kdosi řekl, že klinik je pro ty, kteří si nikdy nepřestali hrát na doktora. Je to víceméně pravda – jde totiž o hrátky nejen v lékařských kulisách, ale často i přímo s jakoby lékařským scénářem. Prohlídka, testy… a spousta zábavy.

Navození situace není obtížné. Jistě, pronajmutí „mučírny“ s gynekologickým křeslem může být drahé, ale taky stačí dát na postel igelitové prostěradlo a vzít si bílý plášť. Pak už můžete doplňovat podle svého vkusu, od nerezového tácu s nástroji až po latexový kostým sestřičky.

Klinik scénka může být pojatá jen jako hra na role a sex v lékařských kulisách. Možností je nepřeberně – vyšetření, které se zvrhne, například když doktor nabídne pacientce sex, nebo ji rovnou přiváže k lůžku a mučí. A co když třeba v rámci scénky subinka vyhledá pomoc sexuologa, aby jí pomohl smířit se s tím, že ji vzrušuje BDSM?

Na druhé straně ke kliniku patří i některé praktiky, které dokreslují situaci a zdůrazňují „lékařský“ tón. Rozeberu alespoň ty nejčastější.

První skupinou jsou praktiky, související nějakým způsobem s „prohlídkou“ nebo „vyšetřením“. Sem patří především různé roztahovadla a specula, která umožňují snadnou prohlídku tělesných otvorů. Podobné roztahování může být samo o sobě vzrušující, ale také podstatně zesiluje pocit zranitelnosti. Navíc roztahovadla ležící na nástrojovém tácu skvěle dokreslují atmosféru.

Další velmi oblíbenou klinik praktikou je klystýr. Když dodržíte několik pravidel, je velmi bezpečný a může být i prospěšný. První zásada – začněte pomalu. Napoprvé je půl litru tekutiny až až a může být snazší použít klystýrový balónek než výplachovou sadu s nádobou a hadicí. Druhá a důležitější zásada – nepřidávejte do tekutiny alkohol ani žádnou chemikálii, kterou byste nebyli ochotní vypít. Skrz střevní stěnu se látky vstřebávají rychleji než z žaludku a klystýr s alkoholem může skončit vážnou otravou.

Příbuznou oblastí je cévkování a zasouvání různých sond a dilatátorů do močové trubice. To je dost nebezpečná záležitost, když to neumíte, a za potrhanou stěnu močové trubice vám nikdo nepoděkuje, o zánětu močového měchýře nemluvě. Přistupujte k podobnému hraní pomalu, zodpovědně a dbejte na čistotu. Cokoliv, co zasouváte do močové trubice, musí být sterilní, a to se týká i použitého lubrikantu, rukavic a podobně. Jestli znáte někoho, kdo se kliniku věnuje, nebo ještě lépe zdravotní sestru bez předsudků, nechte si postup alespoň jednou vysvětlit a ukázat.

Do kliniku rozhodně patří i jehly. Můžete je použít jen jako hrozbu, nebo s nimi můžete tvořit dočasný piercing. Dokud dbáte na čistotu (místo vpichu i předpokládaného výstupu jehly zpod kůže vyčistíte dezinfekcí a používáte sterilní jednorázové jehly), jde o poměrně bezpečnou praktiku. Jestli chcete propichovat citlivější místa, promluvte si s někým zkušenějším, nejlépe s někým z piercingového studia. Když zkoušíte sami, rozhodně se vyhněte místům, kde je blízko pod kůží kost, kloub, šlacha nebo velká céva – okolí páteře, krk, podkolení a podobně.

Lékařsky vyhlížející scénku můžete dotvořit i tím, že použijete vhodné pomůcky. Upřednostněte dilda a kolíky z kovu či ze skla, místo provazu poutejte spíše stahovacím popruhem, zavření úst zabraňte radši pomocí zubařského rozvěrače čelistí než kroužkovým roubíkem… u kovových rozvíracích roubíků si ale uvědomte, že nejsou bezpečné při silném skousnutí! Do silikonové kuličky může subinka zuby zatnout, ale na kovovém rozvěrači si je spíš vylomí. Velmi účinné je také nahrazení svorek na bradavky– kleštičkami s uzamykateným sevřením. Vybírejte opatrně, mnohé peány mají úzké čelisti a velmi silný stisk, snadno s nimi proštípnete kůži. V BDSM obchodech se dají koupit kleštičky s pogumovanými čelistmi, které jsou mnohem bezpečnější a méně bolestivé. Záleží na vás, jestli je to výhoda či ne.

Je toho hodně, že ano? Ale nebojte se. Když se z kliniku zblázníte, určitě si budete moct odpočinout ve svěrací kazajce a s deprivační kuklou na hlavě.