Hrátky s voskem jsou v BDSM oblíbenou praktikou. Jako každá dobrá zábava vyžadují určitou dovednost, ale také opatrnost.
Snad nejdůležitější opatření: než se necháte unést představou několika desítek svíček rozmístěných po ložnici, uvědomte si, že záclony, závěsy, povlečení postele, ale také volně rozpuštěné vlasy jsou výborně hořlavé. Partnerka přivázaná k posteli vám s hašením nepomůže, a když jí ožehnete vlasy, budete to mít na talíři do konce života. Počet svíček radši nechte nižší a nepokládejte je nikam, kde plamen může dosáhnout na zařízení místnosti.
Co se týká výběru svíčky, je nutno být opatrný, zejména pokud nemáte dost zkušeností. Leckde se dočtete, že svíčky ze včelího vosku mají vyšší teplotu tání a jsou proto pro začátečníky nevhodné. To je sice zčásti pravda, ale kdejaká svíčka s „nekapavou“ úpravou (vysoká teplota tání vosku) dokáže udělat horší popáleninu než včelí vosk.
Pokud nechcete, aby kapání horkého vosku bolelo, je možné koupit „masážní“ svíčky. Tají při velmi nízké teplotě a bývají parfémované přírodními oleji, takže roztavený vosk příjemně hřeje i voní. To se velmi hodí jako úvod do hraní s voskem, zejména když má partnerka ze začátku strach.
Další stupeň jsou obyčejné bílé svíčky. Vybírejte neparfémované a pokud možno měkčí, obvykle tají při nižších teplotách. Barevné svíčky jsou méně předvídatelné, ale rozdíly nebývají příliš velké. Vosk z takovéto svíčky může pálit nebo hřát, podle odolnosti pokapaného člověka a výšky, ze které se vosk kape.
Posledním stupněm jsou výše zmíněné svíčky ze včelího vosku a „nekapavé“ svíčky. Ty už většinou jen pálí, bolí poměrně dost a je dost snadné s nimi ublížit, když nevíte, co děláte.
Zvláštní skupinou jsou svíčky čajové. Jejich vosk sice taje při celkem nízké teplotě, ale když už je všechen roztavený, plamínek hřeje dál a teplota horkého vosku v kalíšku stoupá. Vosk z takhle „prohřáté“ čajovky je snadno schopný udělat puchýře. Další zradou je samotný hliníkový kalíšek čajovky – snadno a velmi rychle se rozpálí, takže když se plamínkem protavíte skrz vosk až na plech, leknutím a bolestí můžete svíčku upustit. Když horký kalíšek dopadne na partnerku, která ho kvůli poutům nemůže shodit, tak jste si ji právě neplánovaně ocejchovali…
Každopádně všechny svíčky, které chcete použít při hraní, nejdříve vyzkoušejte. Kápněte si vosk na dlaň a na hřbet ruky, ať máte odhad, jaký je to pocit a co si můžete dovolit.
V zásadě máte dvě možnosti použití svíčky. Buď držíte hořící svíčku zhruba vodorovně a kapete s ní po těle, nebo počkáte, až se vytvoří „jezírko“ tekutého vosku a vylejete ho naráz. Druhá možnost je bolestivější (vosk je více horký) a je lepší lít na nakloněnou plochu těla než na rovnou – větší množství vosku musí mít kam stékat, jinak vytvoří hlubokou loužičku, která si dlouho podrží teplo a popálí kůži.
Jestli chcete při hraní lít velké množství vosku, partnerku přivažte, aby sebou příliš necukala. Při neočekávaném uhnutí vosk snadno dopadne, kam nemá.
Pokud s voskem začínáte, dobrou plochou na zkoušení jsou záda. Když partnerka klečí, jsou šikmo a vosk tak stéká, zároveň nejsou příliš citlivá a všechna místa, kde vosk skutečně bolí (oči, rozkrok) jsou na opačné straně těla. Bez větších rizik získáte jistotu a můžete pokračovat na citlivější a zajímavější místa.
Zajímavou možností je kombinovat vosk s jinými vjemy. Můžete partnerce zavázat oči, střídat kapání vosku, tahy ledovou kostkou, doteky hedvábným šátkem a škrábání párátkem nebo nehtem. Vjemy jsou to velmi odlišné a zavázané oči partnerce nedovolí se připravit na to, co přijde v nejbližší chvíli. Za několik minut se pravděpodobně bude cukat i při lehkém doteku.
Jestli naopak chcete svou subinku potrápit, připravte si tři zapálené svíčky různého průměru. Subince zavažte oči, lijte na ni vosk a nechte ji hádat, kterou ze svíček jste právě použili. Pokud vyléváte „jezírka“ ze svíček, má subinka docela šanci – množství vosku se s průměrem svíčky hodně liší. Naopak kapání je téměř neuhodnutelné. Volba je jen na vás. A trest za nesprávné tipy? Přeci důkladné polití voskem z neuhodnuté svíčky.