Dog play

Dog play je hned po pony play nejoblíbenějším „hraním na zvířata“. Stejně jako u pony play silně záleží na tom, jestli submisiv hraje člověka, který je nucen chovat se jako pes, nebo hraje přímo zvíře. Pokud hraje člověka, prvek ponížení může být ještě o něco větší než u pony play – od koně se obvykle chce nějaký výkon, ale od psa většinou poslušnost a zábava. Učit se panáčkovat, jíst bez pomoci rukou z misky nebo na povel močit do křoví může s „lidským“ submisivem zamávat, domluvte proto limity předem, ať nejste z hraní zklamaní oba.

Na druhé straně dog play často klade větší nároky na komunikaci přímo při hře, než je tomu u pony play. Po „koni“ se obvykle chce, aby prostě plnil příkazy, ale „pes“ bývá spíš mazlíček než užitné zvíře a proto je komunikace mezi „psem“ a „pánem“ často obousměrná. Záleží pak na vynalézavosti submisiva, jak dobře dokáže vyjádřit dostatečně psím způsobem, že něco chce, něčemu nerozumí a podobně.

V případě, že submisiv je v pozici mazlíčka, může být dog play i velmi něžné – když někdo vidí subinku stočenou na posteli a sedícího dominanta, jak ji hladí po zádech a drbe ve vlasech, možná by v tom ani nepoznal BDSM. Alespoň dokud by si nevšiml obojku a misky na vodu.

Druhým pólem jsou naopak výcvikově zaměřené hrátky, kdy „majitel“ nebo „trenér“ učí „psa“ povely, odměňuje ho a trestá. V závislosti na přísnosti může nastat mnoho situací – od subinky, která si z lehkého výprasku nic nedělá a rozverně kouše pobaveného dominanta do nohou, až po dominantovu snahu o perfektně vycvičenou, poslouchající subinku, která ví, že jakákoliv neposlušnost nebo neochota se trestá rákoskou.

Pomůcky pro dog play jsou většinou levnější a jednodušší než pro pony play, i když si budete chtít dopřát trochu luxusu. Na ozkoušení, jestli jsou podobné hry pro vás, stačí vlastně obojek a vodítko – a který BDSM nadšenec tohle doma nemá? Dokonce, i když budete chtít „psovi“ nebo „fenečce“ pořídit tlapky, psí masku a ocásek, nevyjde to nijak draze a vzhledový efekt je skvělý. Než ale začnete shánět ve zverimexu pelíšek a u zámečníka klec, ujistěte se, že vás to nepřestane v dohledné době bavit.

Někdy se můžete (především na BDSM fotografiích) setkat s tím, že „majitel“ nenechává submisiva chodit jednoduše po čtyřech, ale spoutá mu končetiny v ohnuté poloze. Tím pádem se z pohybu stane dost nevzhledné potácení po kolenou a loktech, rychlost se sníží, a pokud vás nebaví pohled na to, jak to subince nejde a pořád padá, jde spíše o zpestření než co jiného. Ať už to zkoušet chcete nebo ne, zamyslete se nad pořízením chráničů na kolena, pokud si chcete hrát na tvrdé podlaze. Vaše fenka vám určitě poděkuje za neotlučené klouby.

U dog play se může objevit jedna zvláštnost. Obvykle se bere za jasně dané, že partner, který hraje zvíře, je submisivní. A co když to najednou tak není? Dominant v roli velkého, agresivního psa (nebo třeba vlkodlaka, pokud máte rádi fantasy knihy) může subinku ovládat bez velké námahy. Stejně tak mohou zvířecí roli hrát oba partneři. Podaří se dominantovi prosadit svoji převahu, když nemůže lidsky mluvit ani používat pomůcky?

Jak je vidět, pravidla neexistují a záleží jen na vaší fantazii.

Doporučujeme pro dogplay použít následující masky

Kožená maska psa nebo některou z dalším bdsm tématických masek