Právě jsem umývala nádobí, on byl na pohovce, cosi dělal na počítači. Zbývaly mi poslední asi tři talíře, když jsem za sebou ucítila jeho přítomnost. Nestihla jsem se ani otočit, když jsem najednou oslepla. Přes hlavu mi přetáhl elastickou kuklu s otvorem na pusu a na krku ji připevnil širokým obojkem. V první chvíli mě nenapadlo nic jiného, než zanadávat, což jsem neměla dělat. Přitiskl mě zády k sobě a pevně, do bolesti stiskl přes tričko má prsa. Vydechla jsem bolestí.
„Ještě budeš nadávat, když si s tebou hraju?“ zašeptal mi nesmlouvavě do ucha a já zavrtěla hlavou.
Přehnul mě přes stůl, stáhl mi tepláky i s kalhotkami, přikázal, abych tak zůstala, a odešel, patrně pro nějaké hračky. Doufala jsem, že to nebude trvat dlouho, protože náš stůl není jeden z nejvyšších a ležet na něm horní polovinou těla není zrovna nic pohodlného. Sotva se vrátil, palcem mi otevřel ústa a nacpal do nich roubík, který mi za hlavou přitáhnul, jak nejvíce mohl. Mé ústní koutky křičeli o pomoc, ale jeho to nezajímalo, proto jsem se je snažila také ignorovat.
[dilemma]
Otočil mě na záda, stáhl triko, takže jsem před ním ležela v Evině rouše, a ruce mi připoutal k nohám stolu. Začal si pohrávat s mými ňadry, laskal je rukama, provokoval jazykem… Už při tom jsem začínala vlhnout a má broskvička se dožadovala pozornosti. Když mi začal šeptat, co se mnou má v plánu, cítila jsem, jak ze mě vytéká šťávička ven a stéká na okraj stolu.
„Chci si s tebou hrát, chci tě vydráždit k až nepříčetnosti a pak ho do tebe vrazit. Chci ti to udělat, jako ještě nikdy, zneuctít tě tak, že budeš prosit, abych přestal, ale zároveň abych nepřestával. Ale nejdřív tě pořádně svážu. Nebudeš se moct ani hnout, nebudeš se moct bránit, nebudeš mít možnost si říct, co bys chtěla…“
Ruce jsem pevně tiskla v pěst, jediné, na co jsem dokázala myslet, bylo, abych ho měla už konečně v sobě, aby ukojil touhu mojí broskvičky, která ho chtěla pevně obejmout a cítit jeho pohyby v ní.
Prsty přejel od mého krku, mezi ňadry, přes břicho až ke vchodu do mé jeskyňky, na krátký moment podráždil klitoris a najednou mi pevně zařízl provaz do pravého stehna. Přitáhl lýtko ke stehnu tak, aby se od sebe ani na milimetr nevzdálily, a totéž udělal i na druhé noze. Potom mi svázané nohy roztáhl od sebe, patrně dalším provazem podvlečeným pod stolem.
Už teď jsem věděla, že jsem naprosto bezbranná, nemůžu křičet, nemůžu kopat, nemůžu se bránit rukama. Ale nutno uznat, ještě se můžu hýbat. Což asi věděl, protože mě pod žebry přitáhl koženým řemenem ke stolu. Další dva zkřížil mezi mými prsy a také je utáhl pod stolem. Teď už jsem nemohla nic. Při každém sebemenším pohybu se mi kůže a provazy zařezávaly do těla.
Zdálo se, že s uvazováním skončil. Teď přijde na řadu to dráždění, každý centimetr čtvereční na mém těle čekal na dotek, rychle jsem dýchala, srdce mi tlouklo o překot, pode mnou už byla na stole pořádná loužička vzrušení…
…pokračování příště…
Uživatelé komentují