O co víc máš rád, tím je větší tvůj pád. Pak tě to nadlouho vyléčí.

City jsou, podle široké veřejnosti, něco, co do BDSM světa nepatří. Je to samozřejmě blbost, protože právě na citech je BDSM založeno. Jsou mnohem intenzivnější, než u vanilkových vztahů, které jsou paradoxně údajně založené na toleranci. Mě osobně spíše přijde, že vanilkové vztahy jsou jeden kompromis za druhým. Když jsou ty kompromisy vyváženy, skutečně to může být harmonický vztah, ale ne v případě, kdy se partner vychyluje od normálu. Například, je příliš dominantní. V BDSM vztahu můžu být zkrátka sama sebou a nemusím se na nikoho ohlížet. Nemusím na nikoho brát ohled, protože se ode mě očekává, že budu sebestředná a čím více jsem sebestředná, tím více je na mě otrok závislý.

Jenže city jsou věc ošemetná a pokud, jako já, nehledáte stoprocentního subíka, ale spíše otroka, kterého si před tím musíte zkrotit a který rád zlobí, musíte si na city dávat opravdu velký pozor. Miluju inteligentní a vysoce postavené muže. Nemohu ovládat jen tak někoho. Baví mě to vědomí, že jen já na ně můžu řvát, plivat jim do obličeje, drtit varlata, bičovat je a kopat do ni. Baví mě vědomí, že v zaměstnání se před nimi podřízení „plazí“ a v soukromí mi olizuje podrážky a líbají špičky mých bot. Jenže u těchto mužů je dobré mít se s city na pozoru. Občas mají na dominu až nesmyslně vysoké nároky a hledají jen skutečnou, přísnou a sadistickou madam, tedy alespoň ti, se kterými se scházím já. Jenže taková madam nesmí dávat najevo, že k nim cítí i něco jiného, než jen touhu je mučit. O tom, jak to končí se můžete dočíst v mém předchozím článku.

City tedy musí mít domina dokonale pod kontrolou, což vůbec není jednoduché a mě samotné to dalo pěkně zabrat. S dominancí jsem se totiž narodila, ale citové vyrovnanosti se stále učím. Vlivem zážitků v dětství, když jsem byla považovaná za vzpurné a nevychované dítě, které musí být pod neustálou kontrolou a přísným vedením, se moje sebevědomí trochu podlomilo. Stále jsem byla hrdá a všechny výtky jsem si sama pro sebe převracela tak, aby pro mě vyzněly pozitivně. Například, když mi otčím řekl, že jsem nula, oponovala jsem mu, že mu děkuji, protože nula při násobení a dělení je vždy nula, to znamená, že se nedělí ani nenásobí, ale při sčítání a odčítání nic neubírá ani nepřičítá. Bere buďto všechno nebo nic. Přiznám se, že mu z mých úvah šla občas hlava kolem a nejen jemu, ale i společnosti, kterou mi dával za příklad budovatelů ekonomiky. Bohužel to byli všechno lidé, kteří pracovali na dělnických pozicích. Tudíž bylo jen logické, že mi nerozuměli. Když se tam mezi nimi konečně objevil někdo, kdo se mnou byl ochotný diskutovat a dokonce i souhlasit, byl našimi nekompromisně zařazen mezi debily.

Není proto divu, že moje sebevědomí zrovna dvakrát nevzkvétalo, ale moje „hrdost“ mi nikdy nedovolila se úplně sklonit a podřídit se. Raději jsem byla za šílence a pomatence, než se nechat zahnat do stáda a opakovat hlouposti, se kterými jsem v jádru svého srdce nesouhlasila a nesouhlasím. Nicméně, červ pochybností ve mně hlodá dodnes. Proto je pro mě velice obtížné vyslechnout si nevyžádanou kritiku. Dalo by se vlastně doslova říct, že dokud se já sama na váš názor nezeptám a vy mi jej přesto sdělíte a nebude zrovna pozitivní, můžu znejistět takovým způsobem, že se začnu chovat opravdu velmi namyšleně a arogantně. Protože, kdož jsi, aby si kritizoval bohyni. Tato moje naučená obrana, kterou jsem si za ta léta tak osvojila, že už nastartuje automaticky, kdykoliv se k mé osobě chová někdo s nedostatkem respektu, držela vždycky všechny hulváty v mém okolí v patřičné vzdálenosti, třeba i za cenu toho, že jsem byla za arogantní krávu a naopak ke mně lákala přesně ty muže, kteří toužili po přítomnosti skutečné lady.

A teď v BDSM světě je přesně tato vlastnost neskutečnou výhodou, protože jen dotváří image bohyně a moji otroci ví, jak se ke své madam mají chovat. Ale o to větší důraz je potřeba klást na to, abych své city měla pod neustálou kontrolou a dávala je najevo jen, když jsou skutečně žádoucí. Protože jak se zpívá v jedné z mých oblíbených skladeb: O co víc máš rád, tím je větší tvůj pád. Pak tě to nadlouho vyléčí. A tohle neplatí nejen ve vanilkovém, ale i v BDSM světě.

Novinka: zapůjčení BDSM zařízení domů!

Nově nabízíme možnost zápůjčky vybraných BDSM pomůcek/nábytku k Vám domů. Užijte si v soukromí se svým partnerem, nebo o samotě. Zjistěte více ZDE

2 komentáře
  1. david-bdsm-hratky 8 měsíci před

    Vždycky když se setkám s někým, byť jen prostřednictvím textu, kdo žije velmi vysokou úroveň upřímnosti sama k sobě, jako vy, vyvolává to ve mě pocit radosti a sounáležitosti. Děkuji Vám z celého srdce.
    Když člověk naplno dělá a žije tím, co ho nejvíce baví, je to nejlepší cesta k takové upřímnosti a taková upřímnost je nejlepší cesta k duchovnímu růstu. Přijde mi to vtipné, když vidím, vnímám i sám žiju tuhle spojitost právě i bdsm způsobem. Jak by se na to tvářili asi ti všichni co si myslí že jediný způsob duchovního růstu je dělat něco podle nich Bohu-libého. Jenže ono když člověk svobodně dělá to co cítí, co se mu líbí, tak právě TO je Bohulibé. Né, do kostela nechodím a Bibli jsem nikdy nečetl. Čtu život, svět, lidi, děje, to je moje literatura, miluju realitu takovou, jaká je. Miluju lidi, kteří nečím mimořádným v životě prošli a procházejí a to je očistilo, jako Vás.
    Můžete se těšit na svou budoucnost 🙂

  2. sub marek 8 měsíci před

    Krásny článok. Presne o tom, o prekročení hraníc pocitov je film : MY MISTRESS , ale ten ste asi videli 🙂 Som tu nový, určite si pozriem aj tie ostatné články od Vás. Inak tu je odkaz na trailer k tomu filmu : https://www.youtube.com/watch?v=aezbEcwKyoY ……….. Pekný deň Vám prajem Madam Carmen 🙂

Máš co říct? Zanech komentář

CONTACT US

We're not around right now. But you can send us an email and we'll get back to you, asap.

Sending

©2018 Copyright © 2017 Korzetka.cz. BDSM magazín & seznamka

Log in with your credentials

or    

Forgot your details?