Bondage – čím poutat

Bondage patří k BDSM naprosto nedělitelně. Jenže čím, kdy a jak poutat? Něco jiného je partnerka, kterou do BDSM pomalu zasvěcujete a partnerka, která už se jen těší, až už se zas nebude moct hýbat.

Jako materiál na první zkoušení určitě každého napadnou šátky, vázanky, silonky a podobně. Ty mají výhodu v tom, že bývají po ruce, dál už ale mají jen nevýhody – špatně se na nich vážou uzly, špatně se rozvazují, a když vaše partnerka za pouta trhne, stanou se obvykle dvě věci zároveň. První je, že z širokého a pohodlného pouta se náhle stane lanko silné necelý centimetr, druhá je uzel, který se zasekne takovým způsobem, že k „rozvázání“ jsou potřeba nůžky. Tím pádem musíte partnerku, která si o ztenčené pouto popálila nebo odřela kůži, od sloupků postele odstříhat. To dojmu, že bondage je bezpečná a zábavná, dvakrát neprospěje.

Jestli je vaše partnerka na vážkách, zda to vůbec zkoušet, není špatné koupit v sexshopu pouta z neoprenu. Jsou měkká a poddajná, odřít se o ně skoro nedá a zapínají se většinou na suchý zip, takže z nich můžete partnerku rychle dostat. Navíc na nich většinou není kov, takže nevypadají nijak výhružně.

Jako druhý stupeň se dají doporučit pouta kožená. Nejlépe podšitá jemnou kůží, protože bývají nejpohodlnější. Sice jsou často jednoúčelová (na zápěstí, kotníky, stehna…), ale neškrábou a partnerka se do nich může bezpečně „zapřít“ bez následků. Navíc, pokud jsou dobře ušitá, jsou velmi odolná a samovolné osvobození spoutané osoby nehrozí. Pro kožená pouta už nechoďte do sexshopu (tam bývají předražená a nekvalitní), ale spíše do obchodu přímo s BDSM pomůckami.

Třetí stupeň jsou lana a provazy. Pro mnoho lidí, kteří začínali se self-bondage, to bývá stará známá vesta, ale lana už oproti předem vyrobeným poutům vyžadují určitou zručnost, odhad a cvik. Je potřeba znát správné uzly, umět správně odhadnout utažení atd. Je dobře, když vás se základními triky obeznámí někdo, kdo už to s lany sám umí a nemusí to být žádný mistr shibari. Je sice možné se většinu věcí naučit samostatně, ale experimentování může bolet. Buďte si jistí, že uzly dobře ovládáte, než je budete používat v ložnici, protože někdy stačí jeden špatný hmat a z bezpečného uzlu je najednou stahující se smyčka.

Pomyslnou vrchní příčkou na žebříčku „vážnosti“ jsou kovová pouta – želízka, okovy, řetězy a podobně. Jsou často věcí vkusu – někoho vzrušují, někdo je nenávidí, protože tlačí. Mívají společné, že až na výjimky nejsou příliš pohodlná, je nepříjemné si na ně lehnout (zejména pozor na laciná želízka, která se nedají uzamknout v určité poloze; ta se při stlačení stahují dál a dál, což je nebezpečné), ale na druhé straně vzbuzují pocit pevnosti a nemožnosti se osvobodit – provaz se dá předřít a některá kožená pouta utrhnout, ale co s párem okovů? To je dále posilováno tím, že se většina podobných pomůcek uzavírá zámkem a k odpoutání je potřeba klíč. Zejména pokud chcete sehrát středověkou scénku, jsou kovové poutací hračky určitě tou správnou kulisou. Když chcete poutat přímo řetězem, zkuste sehnat řetěz plochý, jaký se používá například na psích obojcích. Nevypadá sice dobově (to ale téměř žádný kupovaný řetěz, pokud z něj neopálíte pozinkování), zato méně tlačí na těle a lépe vypadá.

Vysokou školou by mohlo být používání drátů, vlasců, strun a podobných tenkých materiálů. Raději to nezkoušejte, jestli se to nemůžete naučit od někoho zkušenějšího. Hrubé pravidlo je, že pokud s tím můžete krájet knedlíky, neměli byste tím vázat lidi, pokud to opravdu neumíte. Zajímavou možností je ale vázat nití „na důvěru“ – dáte například subince dálkově ovládané vibrační vajíčko a pak ji přivážete ruce nití k posteli. Dokud nit zůstane vcelku, budete si hrát s ovladačem. Když ale nit praskne, vibrace vypnete a subinka má další možnost až zítra.

Po nějaké době hraní si každý ujasní, co se mu líbí a s čím rád pracuje. Pokud si ale chcete svoje obzory rozšiřovat, nezbývá vám, než najít někoho, kdo to umí lépe než vy a ukáže vám různé způsoby a hračky naživo. Ve větších městech se občas pořádají poutací workshopy, především se zaměřením na provazy. Jestli je provazová bondage vaším šálkem čaje, určitě stojí za návštěvu.

A nejdůležitější rada? Mějte po ruce něco, co je na poutání opravdu vhodné, ať nemusíte improvizovat. Když nemáte čím poutat, obvykle se „něco“ vezme a „nějak“ se to uváže… a pak subinka ještě za týden nosí dlouhý rukáv, aby skryla šrámy na zápěstí.