[BDSM povídka] Aukce 2. díl

Aukce – 2. díl

„Dobrý večer paní Evo, vítáme Vás na dnešní aukci otroků. Já jsem Jirka. Zde máte program na dnešní večer i seznam přihlášených otroků. Vaše místo je u stolu číslo 17. K tomu jen maličkost – není dovoleno, aby otrok seděl na židli a konzumovat smí pouze tak, že ho budete napájet Vy. Váš otrok bude mít při aukci číslo 6. Protože jste tu dnes poprvé, dovoluji si Vám nabídnout naši asistentku Kláru, která Vás seznámí s našimi zásadami a provede Vás všemi prostory. Na dobu prohlídky doporučuji otroka odložit do otrocké šatny, kam Vás Klára odvede. Dovolte, abych Vám popřál příjemnou zábavu. A jen na okraj, abyste se uvolnila. Váš outfit splňuje ty nejvyšší nároky a otrok … ano, ano … Baletka též vypadá velmi dobře. “ 

Stál jsem za Evou a cítil se hrozně. Organizátor se choval tak, že jsem si připadal jako hračka. Podíval se na mne jen jednou kvůli zhodnocení mého vzhledu. Ale to už k nám přistoupila avizovaná asistentka. A já cítil, jak se můj penis opět domáhá svých práv na ztopoření. A samozřejmě marně, pouze jsem cítil bolest. Klára byla poměrně drobná štíhlá dívka upnutá v celotělovém latexovém catsuitu, který začínal u krku a končil nad kotníky. Na nohou pod catsuitem byly vidět černé punčochy a obuty měla lodičky na středním podpatku. Zaujalo mne, že na rukou měla kožené manžety, spojené asi půlmetrovým řetězem a na krku široký obojek. A když promluvila, měla velmi příjemný hlas:

„Dobrý večer paní Evo. Jmenuji se Klára a měla bych Vás seznámit s prostory našeho zámku a základními pravidly pobytu v něm. Dovolím si Vás požádat, aby v případě, že Vám bude něco nejasné, jste mne na to upozornila silnou ranou dlaní přes zadek. Budu Vám za to vděčná.“

Překvapilo mě, s jakou noblesou se zachovala Eva, bylo vidět, že se přizpůsobila atmosféře zámku a podle toho se i chovala. Nejprve se obrátila na organizátora u pultíku:

„Děkuji za pomoc i přidělení asistentky. Již se na celý večer těším. A děkuji i za pochvalu, moc si jí vážím. A když dovolíte, budu se teď již věnovat Kláře a své Baletce. A tebe Kláro požádám, abys nás doprovodila do otrocké šatny.“

Svá poslední slova Eva doprovodila velmi silnou ránou přes zadek Kláry. Její počínání se setkalo s velmi uznalým pokývnutím ze strany Jirky. A já měl opět problém v rozkroku, když jsem si představil, jak přes ten latex biju Kláru já, a přitom cítím její pevné hýždě, které se pod latexem rýsovaly. Ale to už jsem ucítil na krku škubnutí vodítka jako příkaz k tomu, abych se dal do pohybu.

Klára nás vedla přes halu ke dveřím, nazvaným opravdu otrocká šatna. Když jsme vstoupili dovnitř, viděl jsem poměrně úzkou dlouhou místnost, která byla na jedné straně vyplněna klecemi pro otroky. Co jsem stačil zaregistrovat, klece byly směrem do místnosti velmi úzké a na šířku měly asi jeden metr.

„Paní Evo, Váš otrok je v šatně první, můžete si vybrat, kterou chcete. Otrok se do klece umisťuje obličejem ke zdi. Klece jsou konstruovány tak těsně, aby se nemohl otočit a musel zůstat stále ve stejné poloze. Klíče od klece máte ve svém opatrování a otroka si můžete kdykoliv vyzvednout. Jen Vás žádáme o to, aby po jeho uvolnění zůstal zámek s klíči v oku dveří mříže.“

„Děkuji!“, reagovala Eva a své poděkování doprovodila další ranou přes zadek Kláry. Vytušil jsem, že se jí to moc líbí a než skončí seznámení s prostory, bude mít Klára zadek již velmi citlivý.

„Ale všimla jsem si, že hloubka klecí je různá a to jsi mi neřekla!“

Svá slova doprovodila Eva další ranou na zadek Kláry. Vyloženě si to užívala.

„Máte pravdu, Paní Evo. Omlouvám se. Museli jsme vše přizpůsobit i tomu, jak silné otroky v šatně zavíráme a kolik pohybu jim jejich Paní nebo Páni chtějí umožnit. Pokud Mohu doporučit, Váš otrok může být i v nejužší kleci.“

A tak jsem byl zatlačen do klece, ve které jsem po jejím zavření nedokázal udělat žádný pohyb. Hlavou natlačený k bílé zdi a mříž mě tlačila do zad. Obě ženy mi dokonce sundaly pouta z rukou, které jsem potom měl podél těla. Důvod byl jediný – abych se do této klece vůbec vešel. Mohl jsem jen poslouchat provoz v šatně. Zavírání dalších otroků do klecí, rozhovory mezi dominanty a komentáře správce šatny. A všechno to společně s mojí pozicí a beznadějným pohledem do bílé zdi mi znovu způsobovalo bolest rozkroku od erekce, která nemohla nastat. Pobyt v kleci mě definitivně uvedl do role otroka a já si to začínal užívat stejně jako každou výchovu ze strany Evy. A také jsem si díky tomu, že jsem neměl žádné jiné fyzické podněty, začal uvědomovat, co mě trápí. Bolely mě ušní lalůčky od klipsů náušnic, cítil jsem i zátku v zadku a samozřejmě bolest v lýtkách a prstech nohou od lodiček.

foto: www.kink.com

Konečně jsem ucítil, jak se otevírají dveře mé klece a já mohl vystoupit ven. Přišla si pro mě Eva:

„Tak pojď, já už tě vezmu do sálu, abys ho také viděl. A také aby tebe viděli ostatní.“

Sál mě překvapil. Velká místnost osvětlená několika lustry, se stolky a s pódiem. Kolem stěn se nacházelo vybavení pro SM. Kříže, kladky, sloupy, trestné lavice a dokonce i jeden skřipec. Některá s těchto zařízení již byla obsazena otroky nebo otrokyněmi. V sále bylo asi čtyřicet lidí v nejrůznějších fetišistických oblečeních. Převládal latex a kůže, ale spatřil jsem i gumové oblečení. Dokonce i číšníci byli v latexovém oblečení. Od prvního pohledu se dali otroci rozpoznat od domin a dominantů. Překvapilo mě, že otroci příliš nepřevažovali nad otrokyněmi.

Eva mě sálem vedla k jejímu stolku. Cestou se zdravila s ostatními a dvakrát mi poručila trhnutím vodítkem pokleknout a políbit lodičky jiným dominám. O její stůl bylo opřeno zařízení, které jsem znal jen z fotografií. Byl to takzvaný stock. Vlastně trestná kovová kláda s otvory pro zápěstí a kotníky. Musel jsem usednout na zem, kotníky i zápěstí vložit do stocku a Eva mi je v něm jeho horní částí zafixovala. Zůstal jsem sedět v nepříjemném předklonu s roztaženýma nohama a rukama mezi chodidly. Dívat jsem se mohl vlastně pouze na své nohy v lodičkách a punčochách. Eva se nade mnou slitovala, občas mi zaklonila hlavu, dala mi napít vína a dokonce mi pomohla i vykouřit cigaretu. Mezi tím živě konverzovala s lidmi, kteří se u jejího stolku zastavili.

Odhadoval jsem, že asi po půlhodině jsem z reproduktorů uslyšel hlas nějakého muže:

„Dobrý večer dámy a pánové. Vítám Vás na dnešní aukci otroků. Do aukce je přihlášeno šest otroků a otrokyň. Než přistoupíme k samotné aukci, dovolím si zopakovat základní pravidla a postup při aukci. Dražení otroci budou vystaveni na pódiu a budete seznámeni s jejich základní charakteristikou. Na žádosti z Vaší strany jsme zařadili nově zkoušku jejich odolnosti, abyste měli představu, jak dokáží odolávat bolesti. Vybrali jsme elektrošoky jako nejvíce vypovídající bolest. Každému draženému kusu bude nejprve pouštěn proud do bradavek a plynule bude zvyšováno napětí. A to až do doby než vydá první zvuk nebo poruší strnulou pozici. A to samé provedeme i na genitáliích. U ženských otroků na stydkých pyscích, u mužských na penisu. Vždy nahlásíme počet dosažených stupňů na ovladači. Tak získáte jasnou představu o jejich výdrži. Poté budete mít možnost si otroky prohlédnout a případně se vyptat jejich dominantů na vše, co Vás zajímá. A potom již proběhne samotná aukce. Jen ještě doplním, že po příchodu na pódium budou dražené kusy oslepeny neprůsvitnými kontaktními čočkami a ruce budou mít spoutány za zády. A jejich majitele požádám o jejich úpravu tak, aby měly volné bradavky a přirození, a aby je do 22,30 hodin dovedli na pódium. Děkuji Vám za pozornost, přeji příjemnou zábavu, hodně štěstí při aukci a samozřejmě i množství zážitků se získanými otroky.“

Sál organizátora odměnil potleskem a Eva mě poplácala po hlavě jako svého psa:
„Tak jsi to slyšel a určitě se těšíš. Jsem zvědavá, jestli si tě někdo koupí. Moc bych ti to přála, aby sis ten víkend užil.“

Na rozdíl od mé manželky jsem její nadšení nesdílel. Představa, jak stojím před tolika lidmi téměř nahý a že si mě může kdokoliv koupit, mě nepotěšila. Ale co jsem mohl dělat.

Eva mě nechala ještě chvíli ve stocku, dostal jsem ještě napít a pomohla mi i vykouřit ještě jednu cigaretu. Potom zřejmě nastal čas mého odchodu na jeviště, protože Eva mi uvolnila končetiny z klády, poručila mi se před ní postavit, sundala mi kalhotky a odemkla pás cudnosti. K mé obrovské úlevě jsem se musel přezout do černých baletních cviček. Lodičky mi již způsobovaly dost značnou bolest. A potom mne Eva již vedla pomocí vodítka na pódium. Vystoupali jsme po schůdcích, nad kterými byl stolek, u nějž stála starší žena v koženém oblečení.

„Dobrý den, já jsem Eva a vedu Vám aukční kus číslo 6 – Baletku“.

„Já Vás vítám,“ usmála se žena na Evu. „Já jsem Nela. Jestli se nepletu, tak Baletka jde na aukci poprvé, tak už se určitě moc těší. Já si ho teď od Vás vezmu a Vy se již nemusíte o nic starat. Jen Vás požádám, abyste na tu část aukce, kdy probíhá prohlídka dražených kusů, zaujala místo tady u stolu a posadila se tam, kde je napsaná šestka. Aby se na Vás dražitelé mohli obracet s případnými dotazy. Chcete se s Baletkou rozloučit?“

Eva mě políbila na ústa a já měl pocit, jako bychom se loučili na hodně dlouhou dobu a jako by mě Eva zradila a předala cizím lidem. Ale to už mi pozornost začala věnovat paní Nela.

„Tak pojď se mnou,“ poručila mi, „a neměj strach, bude se ti to líbit,“ uklidňovala mne, jako by vytušila mé pocity.

Musel jsem se postavit do bílého rámečku namalovaného na podlaze. Cestou jsem si všiml, že na svých místech stojí již dvě otrokyně a dva otroci. Každý z nich měl něco na sobě, jen jeden otrok byl úplně nahý.  Nela mi na krk zavěsila tabulku s velkou šestkou, ocelovými pouty mi spoutala zápěstí za zády a stoupla si přede mne:

„Nosíš kontaktní čočky?“

„Ne, Madam,“ odpověděl jsem a byla to první slova od chvíle, kdy jsem doma musel zalézt do klece v autě.

„Nemusíš se bát, není to nepříjemné, ani je nebudeš cítit. A já je otrokovi nenasazuji poprvé.“

A opravdu jsem měl během chvilky čočky nasazeny a ocitl jsem se v absolutní tmě. Nela mě ještě upozornila, že se nesmím ani pohnout a potom jsem již jen mohl poslouchat šum hovorů v sále. Vůbec mi nebylo příjemně, cítil jsem velké ponížení a obával se věcí příštích.

„Ještě jednou dobrý večer,“ ozvalo se z reproduktorů. „Dovolte, abych zahájil dnešní aukci zde nastoupených otroků. Když jsem si pročítal jejich charakteristiky, zjistil jsem, že představují širokou škálu nabídky a otroka se správným zaměřením si dnes asi vybere každý. Ale abych Vás dlouho nenapínal, seznámím s charakteristikami i Vás. S číslem jedna před Vámi stojí otrokyně Mona, 45 let…..“

Poslouchal jsem líčení profilů jednotlivých otroků a dozvěděl jsem se, že v řadě se mnou stojí jeden toaletní otrok, footfetišista, jedna lesbička, bondážista a dívka, pro kterou bylo požadováno znásilňování po většinu doby zapůjčení. A potom jsem jako poslední přišel na řadu já. Byl jsem uchopen za rameno a musel jsem udělat tři kroky vpřed:

„Otrok Baletka, 32 let, heterosexuální. Je s ním možno provádět všechny BDSM praktiky, k dispozici jsou i veškeré tělní otvory. Jak sami vidíte, vhodná je násilná feminizace. Ostatně odtud je přezdívka Baletka, protože z dámského oblečení nejčastěji nosí to baletní – gymnastické trikoty, punčocháče, různé druhy cviček. Toto oblečení a obutí dává jeho majitelka k dispozici na dobu jeho výchovy, stejně jako své oblíbené mučící pomůcky. Otrok ovládá chůzi na velmi vysokých podpatcích, u baletních bot pouze stání s oporou. Otrok je poslušný, má velkou fyzickou výdrž a snáší poměrně velkou bolest. Zajímavostí je, že je již 18 dní v pásu cudnosti a majitelka mu neulevila ani vytěsněním semene. Jeho sexuální výdrž je též velmi dobrá, při správném zacházení až 6 orgasmů denně. Jeho erotogenní zónou jsou bradavky, především jejich mučení prsty a elektrošoky. Oblíbenými tresty kromě mučení bradavek jsou i pevná spoutání a závěsy. Ale jak jsem již uvedl, je možná většina BDSM praktik, včetně cliniku. Na žádost majitelky jsou zakázány toaletní a krvavé praktiky, silný spanking s přetrvávajícími stopami a předvádění na veřejnosti bez zabránění identifikace. Baletka snáší orální uspokojování žen i mužů. Nejponižujícími praktikami je nucená masturbace pod dohledem a konzumace vlastního semene. Otrok je odpočatý a může být vystaven po obě noci nedostatku nebo přerušováním spánku.“

Musel jsem uznat, že Eva velice přesně vystihla, co se mi na našich hrách líbí a co špatně snáším. Ale bylo mi jasné, že pokud mne někdo vydraží, čeká mě zřejmě náročný víkend.

Aukce pokračovala zjišťováním prahu bolesti. Cítil jsem, jak mi někdo na penis ke kořeni a těsně pod žalud připevňuje pružné pásky s elektrodami a svorkové elektrody na bradavky. A vzápětí jsem byl podroben jednomu z nejhorších ponížení, která jsem kdy zažil. S hrůzou jsem zjistil, že u mě nastupuje erekce a to neušlo ani moderátorovi.

„Dámy a pánové, pro pobavení se podívejte na otroka číslo 6. Zdá se, že už se nemůže dočkat dalšího pokračování. Aspoň nám všem ukazuje, jak vypadá se ztopořením. A především dámy to musí ocenit.“

Celým sálem zazněl smích a potlesk. Nebylo pochyb, že jsem všechny opravdu pobavil. Ale já se cítil hrozně. Když se ohlas mého intermezza utišil, chvíli se nic nedělo. Náhle jsem uslyšel  ženský výkřik a následně hlas moderátora:

„Číslo jedna – prsa – stupeň 5,5“.

A po chvilce znovu výkřik a hlášení „Stydké pysky – stupeň 5“.

Druhá část aukce začala a já se mohl jen připravovat na to, až na mě přijde řada. Ostatní otroci zkoušku zvládali mezi stupni 4 a 6,5. A já si najednou uvědomil, jak jsem se vžil do role dražebního předmětu. Napadlo mě totiž, že musím vydržet co nejvíce, abych zvýšil možnost svého vydražení. Tento myšlenkový pochod mne skoro vyděsil. Ale to už jsem cítil manipulaci se svorkami na bradavkách a brzy i postupně se zvětšující bolest. Nakonec jsem se neudržel a reflexivně jsem začal tlačit ramena k sobě. Bolest okamžitě ustala.

„Číslo 6 – prsa – stupeň 7,5“, zaznělo.

A ve chvilce jsem ucítil znovu bolest, tentokrát na penisu. Nakonec jsem se neudržel a zasténal. Bolest opět pominula a já se společně s celým sálem dozvěděl, že jsem vydržel stupeň šest.

„Dámy a pánové,“ ozval se opět hlas moderátora. „Měli jste možnost přesvědčit se o odolnosti jednotlivých dražených exponátů. Jen pro zajímavost, nejvyššího součtu dosáhl otrok číslo 6 Baletka.“ Moderátor musel chvilku počkat, protože jsem sklidil potlesk sálu. „Nyní Vám dáváme otroky k dispozici k prohlížení a případným otázkám na ně. A na jeviště bych pozval majitele otroků, kteří též rádi odpovědí na Vaše dotazy.“

Cítil jsem, že jsou mi odstraňovány elektrody z těla a potom jsem již byl vystaven stejně jako ostatní otroci silnému ponížení. Byl jsem osaháván po celém těle, samozřejmě nejvíce v rozkroku a na bradavkách, občas jsem musel otevřít i pusu, někdo mi prstem zajel i do nosních dírek. Dvakrát mě někdo dráždil až do doby, než došlo k plné erekci, byla mi prohmatávána varlata a někdo mi dokonce vytáhl i kolík z análu a pomalu mi ho zasunul zpět. A k tomu ty komentáře, jak si prohlížející vyměňovali poznatky a dojmy. Že můj penis by mohl být větší, na bradavky se budou dobře dávat svorky, do pusy se mi vejde jen menší roubík. A protože jsem již byl plně v módu otroka, těšily mne pochvalná prohlášení za celkový vzhled, anální zátku se šperkem, dodržování strnulé pozice a další.  A k tomu všemu jsem musel odpovídat i na dotazy, které mi naznačovaly, co by mě mohlo čekat. Zda jsem byl cévkován, jak dlouho v sobě udržím klystýr, zda dokážu udělat dobře Madam s připínacím penisem na obličeji, zda snesu propichování bradavek jehlou, které elektrošoky mi nejvíce vadí, zda znám znásilňování umělým penisem do zadku atd. atd. Bylo to vše dohromady velmi ponižující.

„Dámy a pánové,“ ozval se konečně moderátor a ukončil naše ponížení. Já Vás poprosím, abyste se posadili na svá místa. Jistě jste si již udělali představu, o kterou položku aukce máte zájem a tak můžeme přejít k samotné aukci.“

Aukce probíhala stejně jako třeba u starožitností. Ani mě nepřekvapilo, že se nepovedlo prodat toaletního otroka a na druhou stranu cena dívky, která měla být co nejvíce znásilňována, vyšplhala na 60 tisíc. Pochopil jsem, že v této společnosti asi nejsou peníze problém. A překvapilo mě, že do aukce se mohou zapojit dražitelé po telefonu. A potom jsem byl uchopen za loket spoutaných rukou a někam manipulován. Jak mi později vysvětlila Eva, tak jsem stál vedle pultíku, a byl po celou dobu osvícen silnými reflektory.

„A máme zde poslední dražební předmět. Má číslo šest a je nazván Baletka. Jeho majitelka stanovila minimální spodní hranici na 10 tisíc.“

Byl už jsem plně ve hře a tak jsem se téměř urazil, protože spodní hranice mé ceny byla nejnižší ze všech. Evu snad omlouvalo jen to, že nevěděla, jak na mě budou dražitelé reagovat. Mezitím vedoucí dražby pokračoval:

„Předmět Baletka se nám již předvedl v druhé části aukce a jak jsem dostával postupně informace, zřejmě o něj bude poměrně zájem. Takže začínám na 11 tisících.“

Eva mohla být hrdá na to, jak mě na dražbu připravila a jak mne prezentovala. Cena rychle stoupla na 30 tisíc a nakonec jsem byl prodán za 45 tisíc, což byla druhá nejvyšší cena. Chápal jsem, že té otrokyni, která měla být znásilňována, opravdu nemohu konkurovat. Byl jsem odveden zpět na své místo (aspoň jsem se domníval) a moderátor pokračoval:

„Děkuji Vám všem za aktivní účast na dražbě a napínavé souboje. Vítěze aukce poprosím, aby sem k nám nahoru přišli zaplatit, a potom si již mohou se získanými předměty nakládat dle svého. Dámy Nela a Karin Vám rády budou asistovat. Program dnešního večera končí, ale zábava samozřejmě může pokračovat dál. Bar je stále dobře zásoben. Jako vždy platí, že případný pronájem specializovaných místností je třeba domluvit u Jirky. Přeji Vám všem příjemnou zábavu a těším se na další setkání.“

Pochopil jsem, že mám zůstat na svém místě a čekal jsem.

–

Baletka