Tento scénář se točí kolem studenta internátu, kterého ředitelka přistihne při masturbaci, čtení pornografie nebo něčem podobném. Přísná ředitelka musí samozřejmě studenta potrestat – dobrým začátkem je výprask, ale student může taky stát v koutě (možná na hrachu či rýži), nebo se bude muset svléct a vydržet mučení genitálií. V každém případě se nesmí během trestu vzrušit. Pokud by to udělal, bude mít ještě větší problém než předtím a tresty budou ještě tvrdší.

Scénář se dá různě pozměnit, submisiva může přistihnout i nějaký jiný “pečovatel”.

Zajímavé a co kdyby přísná ředitelka při opakovaném přistižení studentovi nasadily pás cudnosti?

Nečekaný začátek 

Tohle je dobrý způsob, jak začít „hrací“ večer. Když je subinka pryč, v práci nebo třeba v obchodě, vezměte papírový nebo jiný neprůhledný sáček a dejte dovnitř pouta, pásku přes oči, nebo podobné pomůcky. Položte sáček před dveře ložnice (a nebo, jestli máte dost soukromí, přede dveře domu) a na dveře přilepte papír s pokyny. Ty od subinky vyžadují, aby se svlékla donaha, nasadila si všechno, co je v sáčku, a teprve potom otevřela dveře. Dokud nesplní pokyny, nesmí dovnitř.

Uvolnil mi nohy, takže jsem se zase mohla volně pohybovat a pohybem ruky mi naznačil, ať si stoupnu na čtyři. K obojku mi připnul vodítko a zatáhl. „Jdeme.“ Poslušně jsem za ním šla a díky tomu, že jsem měla oči stále zavázané šátkem, jsem jen odhadovala, že jdeme to speciálně vybavené místnosti, kde je vše, na co byste si jen mohli vzpomenout.

Otevřel dveře, vstoupil dovnitř a já za ním. Zavřel dveře a zastavili jsme se někde uprostřed místnosti. Zatáhl za vodítko. „Vstaň,“ přikázal. Poslechla jsem ho a stoupla si. Stála jsem tam před ním stále se zavázanýma očima, svorkami na bradavkách a podvazcích. Docela by mě zajímalo, jak přežily bičování.

Vzal mě za zápěstí a karabinou je k sobě před tělem připnul. Poté mi ruce zvedl nahoru a připnul k řetězu, který visel ze stropu. Chvíli se nedělo nic. Já jsem jen stála a čekala, co dalšího se bude dít.

Ucítila jsem jeho ruce na bocích. Jen tak jemně mě hladil a pomalu sjížděl rukama až ke kotníkům, kde připnul ke koženým poutům na mých kotnících rozporku, takže jsem nemohla dát nohy k sobě. Začal mě něčím hladit na stehnech, poté sjel na zadeček, nahoru na záda, až mi naskočila husí kůže. Poslední obkroužil má prsa, přejížděl po bradavkách, až jsem cítila, jak se stahují.

Poté přišlo jemné šlehnutí. Jen tak si hrál a jemně mě plácal bičíkem snad přes každou část těla. Ran bylo dost a místa, kam přicházely, se dala jen těžko očekávat. Postupně rány nabývaly na intenzitě, až se z těch nejjemnějších příjemných staly velké, které pořádně štípaly. Kroutila jsem se v poutech a vydávala zvuky rozhodně nespokojenosti. No, nebylo mi to nic platné a rány pokračovaly. Až po nějaké chvíli se zřejmě rozhodl, že to stačí a rány ustaly. Po chvíli jsem ucítila oním bičíkem hlazení na poštěváčku. Všemi silami, co se ve mně vzaly, jsem se snažila dát nohy k sobě, jenže díky rozporce vyšlo moje snažení na prázdno.

„Tak ty se mi budeš vzpírat?“ ozval se někde přede mnou jeho rozzlobený hlas. „Ne, Pane. Prosím, omlouvám se,“ slyšela jsem sama sebe. Odpovědi se mi ale nedostalo. Přistoupil ke mně ze zadu a začal mi něco cpát do úst. Otevřela jsem je, abych ho ještě víc nerozzlobila a zjistila jsem, že je to roubík. Bičík mě opět začal hladit přes poštěváček a já tentokrát se vším sebezapřením držela. Nejprve mě jen lehce poplácával, což bylo dobré, ale jeho rány se opět dál stupňovaly. Začala jsem pomalu kňučet do roubíku. Až ve chvíli, kdy jsem měla poštěváček v jednom ohni, přestal.

Myslela jsem si, že už je ta bolestivá část za mnou, ale to jsem se mýlila. Další na řadě byly zřejmě důtky. Jako první jsem dostala ránu přes prsa, což nebylo úplně příjemné, protože jsem měla stále svorky na bradavkách. Čekala jsem další rány, ale místo toho zatáhl za řetízek, který spojoval svorky na bradavkách, jako by si mě chtěl k sobě přitáhnout blíž. „Tohle je za tvou neposlušnost,“ řekl opravdu děsivým hlasem přímo u mého ucha. Začala jsem prosit i přes roubík, ale nebylo mi to nic platné už jen proto, že mi patrně nebylo rozumět ani slovo.

Důtky zasáhly můj zadek s takovou silou, až mi bolest prostoupila celé tělo. Zřejmě mě chtěl opravdu potrestat. Bez slitování. Rány přicházely bez velkých přestávek a já si byla jistá tím, že tohle nemůžu zvládnout. A pokud přece jen ano, tak si druhý den rozhodně nebudu moct sednout. Nakonec přece jen důtky odložil a já si pomyslně ve své mysli oddechla. Jenže předčasně.

Místo důtek sáhl pro rákosku. Pěkně ten tenký dřevěný proutek prohnul, abych měla ten nejlepší výhled samozřejmě a jen tak zkusmo švihnul rákoskou do vzduchu a zachytil ji dlaní. Ne, tohle rozhodně nemůžu zvládnout, pomyslela jsem si. Rákosku používal jen málo, protože to pro mě byl ten nejhorší trest. Bolelo to nejvíc ze všeho, co mohl použít. Při spatření tohoto nástroje hranice příjemného vzrušení mizela někde v dálce.

Zkusila jsem se vzepřít poutům, ale samozřejmě to byl jen marný pokus. Pomalu si stoupl za mě a já jen zatnula zuby v očekávání první rány. Jenže žádná nepřicházela. Chtěla jsem se na něj otočit, ale v tom ta rána přišla. Proutek se mi bolestivě zakousl do stehen a já vydala příšerný bolestivý sten. Další rána přišla chvíli na to a jen o kousek vedle. Vzpírala jsem se poutům, vřískala při každé ráně, kroutila se ze strany na stranu. Jenže mi to nebylo nic platné. Rány přicházely jedna za druhou bez větších přestávek, až se něco ve mně zlomilo a já se rozvzlykala. Slzy mi stékaly po tvářích a z mého těla se draly příšerné vzlyky. Samozřejmě pokud jsem si myslela, že ho tím obměkčím, mýlila jsem se. Vždy tvrdil, že slzy nic neznamenají, že je to jen výbuch emocí, že nesouvisí s bolestí. A rozhodně nejsou důvod pro to, aby čehokoli nechal.

Cítila jsem se ublížená, úplně ponížená a zlomená. Jen jsem visela v poutech s hlavou skloněnou. Občas jsem vydala nějaký ten vzlyk a slzy mi stále stékaly po tvářích. Bolelo mě snad každé místo na těle, ale já to nevnímala, jako by to bylo mé tělo. Připadala jsem si jako cizinec ve vlastním těle. A najednou jsem si uvědomila, že už mě nebije, že žádné rány už nepřichází. Ale přesto jsem stále odmítala zvednout hlavu. Beze slova se sklonil a odepnul rozporku, ale já jsem se stále nehýbala, i když jsem se už mohla postavit do pohodlnější polohy. Jako další odepnul mé ruce, ale já jsem nezvládla stát a cítila jsem, jak padám. Zachytil mě.

V náručí mě odnesl na kožešinu, která se rozprostírala, před krbem. Mé tělo zahalilo dokonalé teplo. Za chvíli se vrátil. Nejprve mě otočil na záda a odepnul mi svorky z bradavek. Jemně každou vzal do úst, což bylo velmi příjemné, ale já jsem se stále na něj odmítala podívat. Zřejmě s sebou přinesl krém na pohmožděniny a podobná zranění, protože mi jím začal jemně mazat rozdrásaná zápěstí. Potom mě otočil na břicho a namazal mi i příšerně bolavá stehna a hýždě. Opět na chvíli odešel, ale já ho nevnímala a jen se nepřítomně dívala do plamenů.

Když se vrátil, šel opět ke mně a začal mě hladit po vlasech, líbat na krku. Jeho rty si prolíbávaly cestičku po mých zádech až k mému rozkroku. Jazykem kmitl přes můj poštěváček a zřejmě očekával nějakou reakci, ale když žádná nepřišla, pokračoval. Ústy a jazykem prozkoumával můj klín a mě to bylo tak strašně příjemné, až jsem nezadržela vzdechy. Klínem jsem se tiskla ještě blíže k jeho ústům, že to snad ani nebylo možné. Cítila jsem, že se blížím k vrcholu.

Najednou jeho ústa zmizela a vystřídal je jeho úd. Tak pomalu a jemně do mě pronikal, že to snad ani nebylo možné. Lehce se pohyboval tam a zpět, až jsem myslela, že vybouchnu. Prudce jsem přirazila proti jeho pohybům a bylo mi jasné, že pochopí. Z lehu mě zvedl na čtyři, popadl mě za boky a nasadil poněkud intenzivnější tempo. Prudce do mě vrážel svůj úd a mačkal mi zbitý zadek, což mě skutečně přivádělo do extáze. Až se to zdálo nemožné, celá tahle epizoda mě neskutečně vzrušovala a připadala jsem si milovaná. Že někomu patřím a někomu na mně záleží. To bylo v té chvíli důležité.

S každým jeho přírazem jsem se propadala do ještě větší extáze. Měla jsem pocit, jako bych se vznášela někde v meziprostoru a mé tělo se rozpadalo na malé kousíčky. Až se rozpadlo úplně. Všechny ty pocity ve mně vybuchly v jednom ohlušujícím a neuvěřitelném orgasmu. Až jsem necítila nic a sesunula se na tu teplou a příjemně hebkou kožešinu. Cítila jsem, že on se ve mně stále pohybuju, ale jakoby to nebylo mé tělo. Nechala jsem ho, ať i on dosáhne takového krásného potěšení. Když to dokončil, sesunul se vedle mě a přitáhl si mě do jeho teplého obětí. V této chvíli jsme byli jen on a já. Na ničem jiném nezáleželo…

Ještě lehce poklízím a kontroluji jídlo na sporáku, jestli je stále teplé a čekám. Už jsem udělala vše, co mi bylo nakázáno. Konečně to slastné pípnutí. Přišla mi zpráva od mého Pána. Obleč si černý korzet a podvazky. Hned jdu poslechnout jeho rozkaz, protože ta zpráva znamená, že bude doma za patnáct minut. Jen si ještě dám rychlou sprchu.

Hledám v mé skříni černé korzety. Mám tři, ale žádný čistě černý. To znamená, že výběr nechává na mě. Vybírám jeden hodně vyzývavý, kde se černá barva prolíná s rudou a vepředu je pod šněrováním vidět kousek kůže, takže mi odhaluje strany prsou.  Vybírám ho také hlavně proto, že má šněrování vepředu. Spěšně si oblékám podvazky. Obojek mám prakticky pořád, takže to psát nemusel. Můj Pán mi ho sundává jen výjimečně.

Spěchám do chodby. Nevím, jak dlouho jsem se oblékala, proto okamžitě klesám na čtyři a se sklopenou hlavou čekám na svého pána.

Nemusím čekat dlouho. Ani ne po dvou minutách slyším, jak rachotí klíč v zámku. Vidím jen nohy mého Pána, jak se zouvá. Slyším, jak věší svůj kabát. Pokorně čekám, až si mne všimne. Vidím jeho nohy, jak se ke mně blíží. Ani se nehnu. Kleká si přede mě na jedno koleno a nadzvedává mi hlavu. Jemně mě políbí na rty a pohladí po vlasech. Usmívám se.

Provlékne prst kroužkem na mém obojku a lehce zatáhne. „Pojď za mnou.“ Jdeme do kuchyně. Přistupuje ke sporáku a já se zastavuji. Nahlíží pod pokličky a nandává si jídlo. Pokorně sedím na zemi a čekám. Pán přistupuje ke stolu a sedá si na židli.

„Pojď sem,“ pokyne mi a ukazuje pod stůl. Jdu po čtyřech, usedám pod stolem a pokládám si hlavu do jeho klína. Jednou rukou jí a druhou mě hladí po vlasech. U jídla si čte noviny, které jsem mu tam připravila. Přesně, jak si přál. Občas slyším zašustění stránek. Nakonec slyším, jak vidlička cinkla o prázdný talíř. Jasné znamení. Zvedám se a beru ze stolu talíř. Umývám ho a přitom cítím, že se na mě dívá. Pohledem mi propaluje záda. Odkládám umytou vidličku na odkapávač. Slyším, jak židle zavrzala.

„To stačí,“ slyším za sebou, proto oplachuji talíř a pokládám ho na odkapávač. Otáčím se. Naznačuje mi, abych šla za ním. Poklepává na židli na druhé straně stolu. Sedám si a čekám. Někam jde. Nevidím ho. Když se vrátí, stojí mi za zády a přivazuje mi ruce za zápěstí k židli. Zavazuje mi oči černým šátkem. Nic nevidím.

Slyším nějaké zvuky, ale nedokážu je zařadit. „Otevři pusu,“ přikazuje mi. Poslechnu ho. Do pusy mi vloží vidličku s těstovinami, co jsem uvařila. Takhle mě krmí dál, až sním celý talíř. Poté ke mně přistupuje a lehce mě hladí po tváři a rukou jede níž až na krk. Lehce mě líbá na stranu krku. Nečekaně se odtahuje a já cítím, jak mi rozvazuje ruce. Potom mě tlakem donutí, abych si klekla opět na čtyři. Prst provléká kroužkem na mém obojku a já stále se zavázanýma očima se jím nechávám vést.

Nebyla jsem si jistá, kam jdeme, ale když jsme vkročili na chlupatý koberec, věděla jsem, že procházíme obývákem. Podle zahnutí vpravo jsem poznala, že jdeme do ložnice. Trhnutím za obojek mě přiměl, ať se postavím. Stoupla jsem si a poznala, že mi na kotníky připíná kožená pouta, která sepnul karabinou k sobě, takže jsem musela mít nohy u sebe. Na ruce mi dal podobná kožená pouta a za zády je opět karabinou sepnul k sobě. Stála jsem před tím a cítila na sobě jeho pohled.

Obcházel mě, až se mi zastavil za zády a promluvil těsně u mého ucha. „Moc ti to sluší.“ Otřásla jsem se vzrušením. Nic neudělal, ale já stejně začala vlhnout.

„Děkuji, Pane,“ pronesla jsem roztřeseným, vzrušeným hlasem. Cítila jsem ho za sebou. Ani jsem se nepohnula. Vztáhl ke mně ruku a jemně mě pohladil přes látku korzetu. Lehce rukou kroužil po mých prsou. Potom přitvrdil a tvrdě mi zmáčkl jedno prso. Přerývaně jsem se nadechla a cítila, že vlhnu. Rukou jel ještě níž, až k mému rozkroku. Neměla jsem kalhotky, takže měl volný přístup. Zastavil a chvíli kroužil rukou okolo mého rozkroku ve stále menších kruzích, až se zastavil na poštěváčku. Nečekaně do mě vrazil dva prsty, až jsem se zajíkla, avšak vyšla jsem mu vstříc další vlhkostí.

Pomalu prsty zase vytáhl, až jsem zavzdychala a zaryl mi nehty do stehna. Dýchala jsem přerývaně, ale pořád jsem dokázala v klidu stát. Druhou rukou mi natočil hlavu na stranu a jemně mě kousl do krku. Dva prsty druhé ruky do mě opět nečekaně vrazil. Cítila jsem slabost v kolenou, ale zatím jsem to zvládla. Pomalu pohyboval prsty ve mně a palcem mi masíroval poštěváček. Druhou rukou mě strhl na sebe, takže jsem se o něj opírala. Zavřela jsem oči, i když jsem je měla stále zavázané, a naplno vzdychala. Nečekala jsem, že mě nechá vyvrcholit, proto pro mě nebylo překvapením, když ze mě prsty vytáhl, ale stejně jsem cítila určité zklamání.

„Nikdo ti nedovolil se udělat,“ zahřměl a hrubě mě srazil na kolena. Klekl si za mě a sundal mi korzet, který poté odhodil. Slyšela jsem, jak poodešel a přehrabuje se v nějakých věcech. Nakonec ke mně přistoupil a na ztopořené bradavky mi připnul svorky, nejspíše z oceli, protože studily. Ihned se mi zakously do citlivé kůže. Jemně za jednu svorku zatahal. Nebolelo to tolik, naopak to bylo docela příjemné. Horší to bude až po delší době, ale stejně nejhorší je jejich sundání.

Cítila jsem na kůži dotek nějakého nástroje a poznala, že je to bičík. Jemně mi jím přejížděl po zádech a pak dál, až na stehna. Jemně jedno obkroužil, pokračoval dolů do rozkroku a jemně opět nahoru přes poštěváček. Obkroužil pupík a nahoru přes prsa. Čekala jsem, kam přijde první rána. První zasáhl můj zadek. Další rána dopadla níž. Na stehno. Další na záda. Potom přes prsa. Padaly další a další rány bičíkem, až jsem přestala počítat, kolik jich bylo a kam dopadly. Když můj Pán odložil bičík, cítila jsem, jak mi bolest pulzuje nejvíce ve stehnech a zadku, ale pořád se mi to líbilo. Vlhkost mi stékala dolů po stehnech.

Hrubě mě chytil za vlasy, zvrátil hlavu dozadu a zeptal se: „Líbilo se ti to, ty děvko?“

„Ano, Pane, moc,“ zašeptala jsem vzrušeně.

Uvolnil karabinu na mých zápěstích, takže jsem je měla volná a přikázal mi: „Kuř.“ Stále jsem měla zavázené oči, takže jsem netušila, kde stojí a kotníky jsem měla stále sepnuté karabinou, takže pohyb byl docela obtížný. Otočila jsem se, protože naposledy stál za mnou a natáhla ruce dopředu. Dotkla jsem se látky kalhot. Přisunula jsem se blíž a jela rukou až k pásku. Poznala jsem, že je od pasu nahoru nahý, ale netušila jsem, kdy si košili svlékl.

Obratně jsem rozepnula pásek a kalhoty i s boxerkami stáhla ke kolenům. Penis mu stál v pozoru, takže jsem ho obemkla ústy a špičku obkroužila jazykem. Pomalu jsem ho vtahovala a zase vytahovala z úst, potom jsem zrychlila. Začal přerývaně dýchat a já poznala, že za chvíli dosáhne orgasmu, proto jsem zpomalila. Na chvíli jsem přestala a pak jsem ho opět pomalu vtahovala do úst. Rukou mi vjel do vlasů a sevřel v pěst. Zrychlila jsem a tentokrát jsem měla v plánu ho dovést k orgasmu, ale sám mi naznačil, abych přestala.

Jestli vám nezbylo, než trávit Silvestra samotní, musíte si vypomoci jinak. Budete potřebovat:

Prádelní kolíčky (tady je deset málo, použijte jich alespoň patnáct)
Pevný provázek, dlouhý přibližně 10 metrů
Úchyt na provaz (oko) ve stropě nebo vysoko na stěně
Provaz – první kus asi dvakrát delší než v případě hrátek s partnerem, druhý kus dost dlouhý na uvázání provazových kalhotek
Kožená uzamykatelná pouta na ruce, se zámečky. Můžete sice použít i široký a pohodlný provazový kotouč se stahovací smyčkou, ale je to méně bezpečné. Pokud nemáte zkušenosti s provazovou self-bondage, tohle není scénář, kde byste s ní měli začínat!
Rozporka a pouta na nohy nebo provaz
Nůžky (pokud jste místo kožených pout na zápěstí použili provazovou smyčku)

Na každém konci provázku nechte asi metr volný a na zbylé délce navažte kolíčky tak, aby mezi nimi byly alespoň 30 cm mezery. Provázek můžete protáhnout středem pružinky, nebo můžete otvory provrtat nebo protavit skrz jednu „nožičku“ kolíčku. Na jeden konec provázku uvažte klíčky od pout (nebo nůžky), na druhém konci uvažte malou smyčku.

Uvažte si provazové kalhotky s uzly v příslušných místech. Můžete použít i anální hák, „padáček“ na varlata… podle vkusu a těla. Od kalhotek (nebo jiného ukotvení) veďte provaz k úchytu na stropě nebo stěně, protáhněte ho okem tak, aby mohl volně klouzat a odměřte si správnou délku – při předklonu a zdvižení paží by vám měl provaz dosahovat mezi zápěstí. V tomto bodu na provaz uvažte kožená pouta, nebo připravte provazový kotouč ve stahovací smyčce.  Nebudete tak zkroucení jako v případě hrátek s partnerem, ale to je dobře – kdyby se vám vyvrácené ruce odkrvily, tak se nedostanete ven.

Připoutejte si rozporku mezi kotníky. Pokud chcete roubík, použijte kroužkový nebo nějakou jeho variantu – nepoužívejte nic, co by vám blokovalo otevřená ústa. Na zem položte klíčky nebo nůžky na konci provázku a nacvakejte si postupně kolíčky ve stoupající řadě po těle. Provázek mezi kolíčky by měl být prověšený a rozhodně neobtáčejte provázkem nohy, únikový mechanismus by nemusel fungovat! Volný konec provázku musí být dost dlouhý, abyste si mohli navléknout malou smyčku na některý z prstů ruky, zvednout paže za záda a zamknout zápěstí do pout nebo je stáhnout do provazového kotouče. Další postup je už jen na vás. Za malou chvíli se vám unaví paže a začnou fungovat jako závaží, které vám bude zařezávat provazové kalotky do těla. Jenže když se chcete osvobodit, musíte začít navíjet provázek na prsty a postupně si z těla strhávat kolíčky, dokud se vám do ruky nedostanou klíčky.

Šťastný nový rok!

Pozor jedná se pouze o inspiraci nezapomeňte na bezpečnost a pojistku pokud byste se samy nevysvobodily. Například dohodnutná návštěva vašich známých co mají kliče o bytu.

Přechod nového a starého roku je potřeba náležitě oslavit – nejlépe tak, aby se na to hned tak nezapomnělo. A když se povede, aby došlo i na odbíjení, určitě to nezaškodí…

Pokud máte partnerku, se kterou si chcete hrát, potřebujete následující:

Bičík nebo důtky
Prádelní kolíčky (deset je dobrý počet, ale pokud jich chcete použít víc, nic vám nebrání)
Úchyt na provaz (oko) ve stropě nebo vysoko na stěně
Provaz (délka podle výšky úchytu)
Rozporka a pouta na nohy nebo provaz (není nutné, ale máte pak více možností)
Roubík a pásku na oči (volitelné)

Partnerku nechte rozkročit a mezi kotníky jí přivažte rozporku. Zápěstí svažte za zády a provazem přitáhněte k oku ve stropě nebo ve stěně. Subinka by měla skončit v předklonu, s pažemi zdviženými vzhůru. Jestli chcete, doplňte obrázek i roubíkem a páskou přes oči. V této poloze subinka nemůže polykat sliny, takže bude slintat – to může dotvářet atmosféru nebo to může zničit koberec, záleží na situaci.

Začněte pomalu přicvakávat prádelní kolíčky na zvolená místa. Zejména pokud partnerka nevidí, můžete si hrát s načasováním a rychlostí pouštění kolíčků – je velký rozdíl, jestli naplno rozevřený kolíček pustíte a necháte sevřít kůži nebo jestli tlak čelistí necháte pomalu stupňovat.

Nechte kolíčky chvíli usadit a pak už můžete začít odpočítávat bičíkem nebo důtkami. Střídejte různá místa dopadu a po určitém počtu úderů sestřelte jeden z kolíčků. Nespěchejte, nechávejte účinek ran doznít, držte se stejného počtu ran mezi kolíčky, ať subinka ví, co má čekat. Když už vám žádné kolíčky nezbývají, můžete subince sundat pásku z očí a roubík, usmát se a říct: „Jak na Nový rok, tak po celý rok… co jsi ochotná udělat, abych tě pustil?“

Anální hák je jedna z méně obvyklých BDSM hraček. Po zavedení do análního otvoru poskytuje další vázací bod na těle partnerky a zároveň přenáší pohyb provazu do vzrušujících pohybů pomůcky. Může být použit sám o sobě, například k fixování subinky pro výprask, a nebo jako součást složitějšího poutání. Vzhledem k materiálu a použití je jasné, že velká opatrnost je na místě. Nikdy háky nepoužívejte k zavěšování nebo částečnému nesení váhy a ujistěte se, že partnerka nemůže spadnout tak, aby ji zastavil až hák. Jestli už nejste zkušení, nezkoušejte táhnout hákem jinam než ve svislé ose těla. Jednodušeji řečeno: provaz vedoucí od háku by  neměl být příliš daleko od páteře.

Hák lze používat jak análně, tak vaginálně. Jestli ale máte hák jen jeden, velmi přísně dbejte na hygienu a hák před vaginálním použitím vydezinfikujte, vyvařte nebo opláchněte dezinfekcí. Nemá smysl si dvě hodiny hrát a dva měsíce řešit infekci.

Tento hák ze Spoutaná.cz je vyroben velmi kvalitně. Spoj kuličky a dříku je naprosto hladký, bez nerovností a hran, což zaručuje pohodlí i snadnou hygienu. Spojení dříku a očka je lehce hrubší, ale čisté a bez jakýchkoli ostrých hran. Výborný je i poměr tloušťky dříku a průměru kuličky – zavádění je snadné, ale kulička je uvnitř cítit. Zároveň není dřík tak tenký, aby nepříjemně tlačil při zatáhnutí za hák. I když jsem se vysloveně snažil, nenašel jsem žádnou vadu, a proto si tato pomůcka za zpracování rozhodně zaslouží plný počet bodů.

Asi nejjednodušší použití háku je spojení háku s obojkem, případně řemínkem od roubíku. Když subinka klečí na čtyřech a prohne se při vázání v zádech, je pak její tělo dobře dostupné a drobná škodolibost s brnkáním o napnutý provaz se přímo nabízí. Trochu pokročilejší možnost je použít hák jako součást provazového postroje. To je skvělé například pro zpestření běžných činností partnerky. I obyčejná cesta na nákup pak dostává nový rozměr.

Když už jste hák vyzkoušeli jako součást běžné bondage, můžete experimentovat složitěji. Několik nápadů:

Hák je kovový, a proto dobře přenáší vibrace. Můžete to využít občasným přitisknutím silného vibrátoru, a nebo můžete přímo na hák silnou gumičkou připevnit dálkově ovládané vibrační vajíčko. Když ho znenadání zapnete, subinka sebou cukne, tím si hák zasune hlouběji, tím jsou vibrace více cítit…
Další možností je hraní s teplem a chladem. Dejte hák na pár hodin do ledničky, nebo ho naopak zahřejte v teplé vodě těsně před použitím.
Máte rozporku? Můžete dát subince obojek, k zadnímu očku obojku připnout jednu stranu rozporky a rozporku srovnat podél páteře. Pak do subinky zasunete hák, který k rozporce pevně přivážete, a nakonec k prostředku rozporky (nebo středovému očku) připoutáte i zápěstí. Každý pohyb, který subinka udělá, v ní posouvá hák – narozdíl od uchycení provazem k obojku to platí i pro prohnutí v zádech.
Máte dva háky? Použijte jeden análně a druhý vaginálně a oba vyvažte k obojku. Když pak subince vytáhnete ruce ke stropu a hrajete si s ní, jeden hák se s každým pohybem zasune hlouběji. Vaginální hák můžete také nahradit svorkami na bradavkách nebo stydkých pyscích.

Mumifikace (tedy obalení celého těla) folií je nejspíš nejdůkladnější znehybnění, jakého můžete s běžnými prostředky dosáhnout. Sádrové obvazy jsou sice ještě dál, ale zkuste si ze sádrové vrstvy rychle vyprostit

Kdosi řekl, že klinik je pro ty, kteří si nikdy nepřestali hrát na doktora. Je to víceméně pravda – jde totiž o hrátky nejen v lékařských kulisách, ale často i přímo s jakoby lékařským scénářem. Prohlídka, testy… a spousta zábavy.

Navození situace není obtížné. Jistě, pronajmutí „mučírny“ s gynekologickým křeslem může být drahé, ale taky stačí dát na postel igelitové prostěradlo a vzít si bílý plášť. Pak už můžete doplňovat podle svého vkusu, od nerezového tácu s nástroji až po latexový kostým sestřičky.

Klinik scénka může být pojatá jen jako hra na role a sex v lékařských kulisách. Možností je nepřeberně – vyšetření, které se zvrhne, například když doktor nabídne pacientce sex, nebo ji rovnou přiváže k lůžku a mučí. A co když třeba v rámci scénky subinka vyhledá pomoc sexuologa, aby jí pomohl smířit se s tím, že ji vzrušuje BDSM?

Na druhé straně ke kliniku patří i některé praktiky, které dokreslují situaci a zdůrazňují „lékařský“ tón. Rozeberu alespoň ty nejčastější.

První skupinou jsou praktiky, související nějakým způsobem s „prohlídkou“ nebo „vyšetřením“. Sem patří především různé roztahovadla a specula, která umožňují snadnou prohlídku tělesných otvorů. Podobné roztahování může být samo o sobě vzrušující, ale také podstatně zesiluje pocit zranitelnosti. Navíc roztahovadla ležící na nástrojovém tácu skvěle dokreslují atmosféru.

Další velmi oblíbenou klinik praktikou je klystýr. Když dodržíte několik pravidel, je velmi bezpečný a může být i prospěšný. První zásada – začněte pomalu. Napoprvé je půl litru tekutiny až až a může být snazší použít klystýrový balónek než výplachovou sadu s nádobou a hadicí. Druhá a důležitější zásada – nepřidávejte do tekutiny alkohol ani žádnou chemikálii, kterou byste nebyli ochotní vypít. Skrz střevní stěnu se látky vstřebávají rychleji než z žaludku a klystýr s alkoholem může skončit vážnou otravou.

Příbuznou oblastí je cévkování a zasouvání různých sond a dilatátorů do močové trubice. To je dost nebezpečná záležitost, když to neumíte, a za potrhanou stěnu močové trubice vám nikdo nepoděkuje, o zánětu močového měchýře nemluvě. Přistupujte k podobnému hraní pomalu, zodpovědně a dbejte na čistotu. Cokoliv, co zasouváte do močové trubice, musí být sterilní, a to se týká i použitého lubrikantu, rukavic a podobně. Jestli znáte někoho, kdo se kliniku věnuje, nebo ještě lépe zdravotní sestru bez předsudků, nechte si postup alespoň jednou vysvětlit a ukázat.

Do kliniku rozhodně patří i jehly. Můžete je použít jen jako hrozbu, nebo s nimi můžete tvořit dočasný piercing. Dokud dbáte na čistotu (místo vpichu i předpokládaného výstupu jehly zpod kůže vyčistíte dezinfekcí a používáte sterilní jednorázové jehly), jde o poměrně bezpečnou praktiku. Jestli chcete propichovat citlivější místa, promluvte si s někým zkušenějším, nejlépe s někým z piercingového studia. Když zkoušíte sami, rozhodně se vyhněte místům, kde je blízko pod kůží kost, kloub, šlacha nebo velká céva – okolí páteře, krk, podkolení a podobně.

Lékařsky vyhlížející scénku můžete dotvořit i tím, že použijete vhodné pomůcky. Upřednostněte dilda a kolíky z kovu či ze skla, místo provazu poutejte spíše stahovacím popruhem, zavření úst zabraňte radši pomocí zubařského rozvěrače čelistí než kroužkovým roubíkem… u kovových rozvíracích roubíků si ale uvědomte, že nejsou bezpečné při silném skousnutí! Do silikonové kuličky může subinka zuby zatnout, ale na kovovém rozvěrači si je spíš vylomí. Velmi účinné je také nahrazení svorek na bradavky– kleštičkami s uzamykateným sevřením. Vybírejte opatrně, mnohé peány mají úzké čelisti a velmi silný stisk, snadno s nimi proštípnete kůži. V BDSM obchodech se dají koupit kleštičky s pogumovanými čelistmi, které jsou mnohem bezpečnější a méně bolestivé. Záleží na vás, jestli je to výhoda či ne.

Je toho hodně, že ano? Ale nebojte se. Když se z kliniku zblázníte, určitě si budete moct odpočinout ve svěrací kazajce a s deprivační kuklou na hlavě.

Polstrovaný obojek získal mou pozornost poté, co jsem zjistil, že některé jednodušší obojky svými hranami zanechávají na subinčině krku stopy. A pokud je obojek polstrovaný, má tři očka místo běžnějšího jednoho a navíc se dá zamknout, co chtít víc? Jednoduchý zámeček byl k obojku přiložen, což mě příjemně překvapilo, ale pokud chcete něco odolnějšího, malý visací zámeček seženete v každém železářství.

Na pohled rozhodně nezklame. Masivní, skoro centimetr silný, z hladké kůže, čistě provedené nýtování a rovné švy. Takovýhle nápadný obojek jasně ukazuje, kdo tu drží otěže (nebo vodítko), ale jako nenápadný doplněk oděvu určitě neprojde, leda na heavymetalovém koncertu. A ani tam se moc nevyskytují obojky se zámečkem skrz přezku…

Obojek není jen vzhledově povedený, je i odolný. Zkusil jsem ho zapnout a silou roztrhnout, ale bez problémů vydržel. Použitá síla byla přitom znatelně větší, než jakou můžete bez rizika zatížit obojek na něčím krku. Není proto potřeba se bát tohoto obojku jako úchytného bodu pro pouta nebo jiné pomůcky. Tři očka dávají na výběr a příjemnou rychlou možností je třeba připnout kožená zápěstní pouta na boční očka obojku. Ruce na sebe nedosáhnou, takže pouta si subinka nerozepne, a přezka samotného obojku má očko na zámek. Jednoduché, účinné a přední očko zůstane volné na vodítko.

Polstrování je velmi dobře provedeno, skutečně je měkké a pohodlné, nekouše ani neškrábe. Na zpocený krk se může lehce „lepit“, ale to dělá každá kůže a je snadné tomu předejít menším stažením obojku. Pohodlí při nošení ovšem neznamená, že obojek neomezuje – jako celek je dost tuhý a ten, kdo ho má na krku, bradu na hrudník rozhodně nedá. Kombinace této tuhosti a měkkého polstrování je pro běžné použití skvělá – obojek se při pohybech připomíná, ale neobtěžuje.

Přes všechny dobré stránky není obojek bez chyby. První, čistě vzhledová, je neúplné přiléhání zapínacího řemínku na spodní vrstvu polstrování – na některých místech se proto řemínek lehce krabatí. Při použití to ale nevadí a může to být jen vada tohoto kusu, protože u obojku s třemi očky je prostě obtížné udělat nýtování úplně přesně.

Druhá je závažnější – řemínek a polstrovaný podklad nejsou v poslední třetině obvodu obojku vůbec spojeny. Polstrování se proto zpod řemínku snadno vysmekne, což nevypadá dobře a řemínek s přezkou na holé kůži nepříjemně tlačí. Jeden nýt navíc by stačil, aby byl tento obojek v zásadě bezchybný, ale takhle je použití omezeno – pokud obojek nese zátěž, musíte často kontrolovat, jestli se polstrování nesmeklo. Jestli jste nakloněni vyřešit tento problém sami, několik stehů režnou nití nebo návštěva sedláře udělá ze slušného obojku výborný obojek.

V celkovém pohledu jde o velmi dobrý výrobek, kterému na skvělosti ubírá jednoduchá výrobní chyba. Kdybych znovu sháněl pohodlný a všestranný obojek v této cenové hladině, volba opět padne na tento.

Tato kukla omezuje vidění, ale ústa ponechává volná k dýchání nebo jiným činnostem.

Celá kukla je vyrobena z měkké černé kůže, tedy z žádné koženky nebo podobné napodobeniny. Už při otevření balení je znát, že materiál je kvalitní – na dotek měkký, ale pevný, a voní kůží beze stop po „plastovém“ zápachu, kterým často trpí levnější výrobky.

Zpracování je výborné a je vidět, že kuklu šil člověk zběhlý v práci s kůží. Švy jsou pečlivě provedené a okraje dílů přilepené, aby neškrábaly; otvor pro ústa je pro větší pevnost olemovaný, očka pro dýchání nosem a pro šněrování na zadní straně kukly jsou čistě usazena a žádné není roztržené. To je velmi důležité pro bezpečnost i pro dlouhou životnost pomůcky. Některá očka jsou zploštělá mírně do oválu místo kruhu, ale jde jen o kosmetickou závadu.

Pod šněrováním kukly je vložen široký pás kůže, který chrání vlasy před skřípnutím při stahování. Velmi oceňuji, že je skutečně funkční a není v kukle jen na oko – ani dlouhé a nepoddajné vlasy při utahování kukly nevadí. Pás je přišitý pouze na jedné straně, takže se dá složit i směrem od šněrování a vzniklým otvorem jdou dlouhé vlasy protáhnout ven. Složený pás se ale může snadno shrnout a pak trochu tlačí – pokud bych běžně vytahoval vlasy skrz šněrování, asi bych nechal při výrobě kukly ochranný pás zkrátit, nebo bych v něm vystřihnul otvor.

Kukla má zajímavý střih, který dobře sedí na různé tvary hlavy. Celá spodní polovina kukly je totiž sešikmená, takže při stahování se přizpůsobí tvaru brady a krku a nutí k zavření úst. Čím je kukla těsnější, tím méně jdou ústa otevřít a při velkém stažení se mezi zuby vejde nanejvýš prst. Zábavné je, že když nositel dostane při menším utažení kukly do úst například míček z roubíku a pak se kukla stáhne víc, už se míček nedá vyplivnout, i když roubík není zapnutý za hlavou. Zajímavá by v tomto ohledu mohla být kombinace s kroužkovým roubíkem, ale větší stažení by mohlo být bolestivé nebo nebezpečné pro zuby. Kukla se totiž dá bez problémů stáhnout tak, že ze sevření materiálu bolí po několika mkinutách čelistní klouby. Utahujte s citem. I při nižším stažení je vjem stísněnosti velmi silný.

Tato kožená kukla není zamýšlena pro silnější smyslovou deprivaci. Zabraňuje sice nositeli vidět, ale nějaké světlo se k očím dostane i při velkém utažení (především přes nosní otvory, ale při méně stažené kukle i přes středový šev)  a když má nositel volné ruce, může většinou kuklu na hlavě posunout, aby alespoň trochu viděl ven otvorem pro ústa. Roubík s překrytím úst tomu zabrání, ale dýchání jen přes nosní otvory nemusí být dostatečné.

Přes kuklu je až překvapivě dobře slyšet, pokud se něco netře o její vnější povrch. Velmi rychle se ukázalo, že je zábavné dávat pokyny někomu, kdo nevidí a je nucen se v místnosti pohybovat po paměti a po hmatu.

Pokud chcete deprivaci vystupňovat na maximum, pak musíte kuklu doplnit pěnovými špunty do uší a páskou přes oči. V tom případě nositel neslyší, je v naprosté tmě a pokud přidáte ještě roubík, může dýchat víceméně jen nosem. Zajistěte ale, aby měl jak hru zastavit! Je snadné se začít dusit, i když nosní otvory poskytují poměrně dost vzduchu.

V součtu jde o skvěle vymyšlenou a vyrobenou kuklu, která je na půl cesty mezi páskou na oči a deprivačními kuklami. Silně stahuje, ale díky dobrému střihu a příjemnému materiálu je pohodlná a dýchání je neomezované. Rozhodně doporučuji.

Spanking je jednou z velmi obvyklých BDSM praktik. Je tak běžný, že stejně jako mírná bondage se už vlastně stal normálním i pro ty, kteří se mezi vyznavače BDSM vůbec nepočítají.

Jako u bondage se naskýtá základní otázka – čím vlastně vyplácet? Jen tak dlaní? A co když už máte ruku otlučenou a subinka je teprve správně rozehřátá? Ještě trapnější je partnerku zranit nebo jí udělat modřinu na viditelném místě kvůli vlasní nešikovnosti a neznalosti účinku daného nástroje. Podívejme se nejprve blíže na pomůcky.
Ruka
Ruka, jmenovitě dlaň, je pro začátek jednoznačně nejlepší. Dobře cítíte, jakou silou vlastně bijete, snadno upravíte bolestivost ran a většinou vás vaše vlastní bolest upozorní dřív, než výprask přeženete. Když ale chcete přitvrdit, dobře využijete koženou nebo gumovou rukavici, přičemž gumová způsobuje často o něco vyšší bolestivost výprasku – ruka pak při dopadu lépe „přilne“ ke kůži. Když ani to nestačí, jsou tu rukavice zdobené nýty nebo cvočky. U nich ale dejte pozor, ať cvočky nejsou ostré a netrhají kůži. Stejně se takový výprask asi neobejde beze stop.

Jestli už nejste zkušení, rozhodně se vyhněte rukavicím s hřbetní částí vyplněnou pískem nebo broky. To nejsou hračky, ale zbraně a napohled lehkou ránou můžete subinku vážně zranit.
Rákoska
Velmi populární nástroj a spolu s jezdeckým bičíkem symbol spankingu. Jak název napovídá, rákoska je vyrobena z bambusu nebo častěji ratanu, je proto poměrně lehká a pružná. Údery jsou soustředěné na malou plochu, proto způsobují ostrou bolest a snadno zanechávají rudé pruhy nebo podlitiny. Silné rány mohou i natrhnout kůži. Pokud po výprasku nemají zůstat stopy, rákoska nebude vhodnou volbou.

Kromě klasických ratanových rákosek se vyskytuje mnoho jakobyrákosek, od bambusových tyček ke květinám až po plastové pruty. Bambusové tyčky jsou dobré na vyzkoušení, ale mívají ostré konce a snadno se štípou, proto je riziko poškození kůže daleko větší. Plastové a gumové pruty jsou většinou značně těžší než rákoska, takže způsobují hlubší modřiny a dokáží snáz zranit (třeba zlomit prst). Skutečně nebezpečnou pomůckou je sjambok – křiženec mezi rákoskou a bičem, původně vyráběný z hroší kůže a dnes z plastu. Sjambokem můžete bez nesnází rozseknout kartonovou krabici, takže ho doporučuji jen zkušenému spankerovi.
Jezdecký bičík
Vcelku málokdo používá skutečný jezdecký bičík, častěji se vidí bičíky tohoto stylu už přímo upravené pro použití na lidskou kůži. Původní jezdecký bičík má „plácačku“ na konci tvrdší a důkladněji prošitou, takže snadno zanechává malé modřiny nebo šrámy od hrany plácačky. Do BDSM bičíku je potřeba se pro vytvoření modřin většinou opřít mnohem více, a proto jde o dobý nástroj, když nemají stopy po hrátkách vydržet do druhého dne.

Výhodou bičíku je také snazší ovladatelnost a vyšší přesnost i v necvičené ruce. Spolu s poměrně malou bolestivostí to dělá bičík skvělou pomůckou na cílené výprasky citlivých částí těla, jako jsou bradavky nebo genitálie.

Při úderech bičíkem máte dvě možnosti: buď vedete celý úder koženou plácačkou bičíku, nebo necháte dopadat i dřík (tyčku) pomůcky, která pak funguje podobně jako rákoska. Není ale příliš dobrý nápad používat jen tyčku a plácačku nechat pružit až za tělo partnerky – leckterý bičík tím po nějaké době zlomíte.
Dlouhý bič
Dlouhé biče jsou pravděpodobně nejnebezpečnější spankingové pomůcky vůbec, a to pro obě strany. Vážně zranit s nimi můžete sebe i subinku. Proto začněte pomalu – pořiďte si spíše kratší bič (například jednometrový), a to takový, který je určený na lidi! Bude mít místo práskačky kožený střapec nebo lístky, a díky tomu neproseknete kůži, když se něco nepovede. Teprve až se s takovým bičem naučíte zacházet, zvažujte pořízení něčeho nebezpečnějšího. Pokud si chcete ušetřit vysvětlování, jak jste přišli ke šrámům na obličeji (ano, skutečně je snadné se švihnout vlastním bičem), bude dobré, když vám někdo alespoň základní techniky ukáže – jinak musíte bolestivě znovuvynalézat kolo.
Důtky
Důtky jsou tvořeny několika prameny, které se spojují až u rukojeti. Tím pádem se energie úderu rozkládá na větší plochu a bolest je méně ostrá. Co se týká účinku a stop, jsou důtky velmi rozmanité – můžete koupit jemné důtky ze skopoviny, kterými neuděláte modřinu ani kdybyste opravdu chtěli, ale také důtky z ostře řezané řemenové hověziny, které dokážou bez větší námahy potrhat kůži.

Obecně se dá říci, že čím silnější kůže pramenů, tím větší bolest a tím výraznější stopy. Těžší důtky, které nemají ohlazené hrany proužků, zanechávají kromě modřin také znatelné šrámy. Středně těžké důtky jsou jeden z nejlepších nástrojů, když chcete udělit citelný výprask bez větších stop, na druhé straně asi největší výrobce modřin jsou důtky, které mají na pramenech uzlíky, a hodně stop také většinou nechávají důtky s gumovými prameny.

S důtkami se vyplatí trénovat nanečisto, třeba na polštáři. Výprask touto pomůckou je totiž zrádně snadný: většinou trefíte, co chcete, alespoň přibližně. Problém nastane ve chvíli, kdy „trochu“ minete a místo do ňadra švihnete subinku třeba přes obličej. Těžšími důtkami dokáží rány dost bolet, měli byste si proto být jistí, že trefíte co chcete.

Na druhé straně, důtky s lehčími prameny jsou dobré na výprask citlivějších míst, protože postrádají „štípnutí“ bičíku a někomu proto mohou být příjemnější.
Plácačky
Stejně jako důtek, i plácaček je mnoho druhů a máloco platí pro všechny. Obecně plácačky rozkládají úder na výrazně větší plochu než rákoska nebo bič, ale oproti důtkám jsou jen málo ohebné. Bývají také těžší, takže při důraznějším použití mohou způsobovat poměrně velké modřiny. Při lehkém švihání většinou nechají nanejvýš rudé pruhy, které se brzo ztratí. Bývají velmi dobře ovladatelné, protože jsou méně ohebné a kratší než bičíky. Tvrdé plácačky (dřevěné nebo plastové) jsou ale zároveň silně omezené co se týká možných cílů na těle partnerky – kromě hýždí je skoro všude nějaká kost, kterou byste s tvrdou plácačkou rozhodně neměli trefit. Pro použití na jiných místech zvažte buď pružnou plácačku, nebo něco úzkého, například dřevěné pravítko.

Na půlce cesty mezi bičem a plácačkou jsou opasky, řemeny a podobné široké, ohebné bicí nástroje. Vyžadují zručnost v ovládání, většinou jsou silně bolestivé a nechávají výrazné stopy.

Nyní krátce proberme vhodná a nevhodná místa pro udílení výprasku:
Hlava a krk
Obojí jsou nevhodná místa pro výprask. Nanejvýš si můžete dovolit nějaký ten pohlavek, ale s účinnějšími pomůckami než s vlastní rukou to radši nezkoušejte. Snadno můžete partnerku zranit, a to i velmi vážně. Místo výprasku používejte bičík nebo rákosku ke zdvihání brady a podobným symbolickým úkonům.
Hrudník 
Vhodná oblast pro použití důtek, krátkých bičů, bičíku a umírněně i rákosky. Nebijte přes žebra (nanejvýš ne moc těžkými důtkami), ale přes prsní svaly nebo ňadra. Používejte spíš vodorovné než šikmé údery, dokud si nejste jistí ovládáním dané pomůcky. Při šikmém švihu mnohem snáze trefíte krk nebo obličej místo hrudníku, zejména když je bicí nástroj ohebný a dlouhý.

Při bití přes hrudník dejte pozor na bradavky – mají mnohem tenčí kůži než okolní oblasti a jejich zásah samozřejmě také mnohem více bolí.
Břicho
Podobné jako hrudník, ale bez bradavek. Pozor na kyčelní kosti, protože jednak o ně snadno zlomíte rákosku, jednak způsobíte ošklivou modřinu. Také se vyhýbejte oblasti sleziny a jater. Jednodušeji: nebijte přes žádné kosti ani do jejich okolí, tím se vyhnete všemu důležitému.
Genitálie 
S výpraskem genitálií začněte pomalu a zlehka. Krátký jezdecký bičík a jemné krátké důtky jsou nejlepšími pomůckami, než přesně zjistíte, kam až můžete zajít.

Přesnost zásahu je tu velice důležitá, v pěticentimetrovém okruhu najdete při stejné síle ran místa „nic to nedělá,“ „jauvajs“ a „STOP!“. Ozkoušejte různé nástroje a místa dopadu.
Záda
Víceméně kostnatější hrudník. Nejlepším nástrojem jsou nejspíš důtky, při míření se rozhodně vyhýbejte páteři a oblasti ledvin. Když chcete použít bičík nebo rákosku, vyhněte se i vrcholům lopatek.
Hýždě
Svatý grál spankingu. Při rozumné intenzitě výprasku tu nemůžete vážně zranit (i když pozor na to, že některými pomůckami můžete při špatném míření zasáhnout genitálie), můžete si vyzkoušet všechny nástroje a navíc nejsou hýždě v normálním oblečení vidět, takže z případných stop se většinou tolik nestřílí.

Zejména při použití rákosky a bičů mějte na paměti, že pro většinu lidí je nejbolestivější zásah na rozhraní hýždí a stehen, kde je kůže tenká a neotužená sezením.
Stehna a lýtka
Velmi vhodná místa pro biče, rákosky a podobné „ostré“ nástroje. Předem ale uvažte, jaké oblečení  partnerka nosí, ať se uprostřed léta nemusí péct v dlouhých kalhotách při skrývání modřin.
Chodidla a dlaně
Vhodné pro slabší rány bičíkem nebo rákoskou. Uvědomte si, že na dlani snadno zasáhnete kosti a způsobíte těžko vysvětlitelné stopy. Švihejte s rozumem.

Pokud výprask způsobil modřiny, použijte mast na křečové žíly, která urychlí jejich mizení. A nebo příště mějte lehčí ruku…

Spanking je jednou z velmi obvyklých BDSM praktik. Je tak běžný, že stejně jako mírná bondage se už vlastně stal normálním i pro ty, kteří se mezi vyznavače BDSM vůbec nepočítají.

Když svítí slunce, venku je teplo a v bytě dusno, mnoho lidí láká výlet do přírody. A když už na výlet, proč si rovnou nepohrát? Nezvyklé prostředí, čerstvý vzduch, romantika s provazy a bičíkem.

Skutečnost je trochu složitější a na hravé páry číhá nejedno úskalí; pokusím se zde rozebrat, čeho si můžete užít a na co dát pozor.

Jednoznačnou výhodou hraní v přírodě je prostředí, alespoň když si vyhlédnete správné místo a přeje vám počasí. Málokdo nemá rád pohled na stromy, trávu, slunce… zároveň je okolí nezvyklé a hraní je tím příjemně zpestřené. Tahle zdánlivá idyla má ale svoje nástrahy. Když pominu možnost poštípání komáry a ovády, klíšťata zakousnutá na velmi intimních místech a podobné radosti, přírodní prostředí je nepředvídatelné – doma se vyznáte, ale kde byla včera hustá tráva bez jediného kamínku, může se dneska povalovat rozbitá láhev od piva. Takže opatrně, když chcete chodit naboso nebo si lehat a dvakrát opatrně, když spoutáním zabráníte partnerce ztlumit případný pád na zem rukama. Většinou se tím znatelně zhoršuje i rovnováha, hlavně když ještě přidáte obojek a tahání za vodítko. Zakopnout je pak velmi snadné a pády bývají ošklivé.

Hraní v opuštěných budovách a různých ruinách už je v tomhle smyslu skoro extrémním sportem. Nejspíš vám nezbyde, než slevit z nahoty a omezit spoutání v zájmu bezpečnosti – nejlepší bývají polohy, kdy partnerka sedí nebo leží a je zafixovaná tak, že se nemůže zvednout a někam vám spadnout. Nezapomínejte, že jako dominant jste za bezpečnost zodpovědní vy!

Při delším hraní na místě, kam praží slunce, si dejte pozor na úžeh a použijte opalovací krém, ať vás ještě týden netrápí spálená kůže – místa, která jsou běžně kryta prádlem, se spálí snadno. Na druhé straně můžete sluníčko i využít a pořídit partnerce připomínku vašich hrátek. Zkuste ji třeba o letním víkendu nechat, ať se opaluje s těsným obojkem na krku. Obojek pak sundá, ale světlejší proužek v opálení zůstane ještě dlouho.

Pro různé bondage hrátky nabízí příroda stromy, ke kterým můžete svou partnerku fixovat na desítky různých způsobů, od jednoduchého svázání rukou za kmenem až po závěsnou bondage. Tady už se ale plíží další nebezpečí – když máte v bytě do stropu zašroubované oko, které jste vyzkoušeli pod zátěží, dá se na takový úchyt spolehnout. Jenže přírodní materiály jsou zrádné, a co větev unese na jednom místě, to ji o patnáct centimetrů dál může snadno zlomit. Pokud si nejste naprosto jistí tím, co děláte, tak nikdy nezavěšujte na větve stromu! Když vybíráte závěsný bod, vyzkoušejte ho – uvažte na něj lano a plnou vahou se na něj pověste. Prudce, žádným postupným přenášením váhy a na několik vteřin. Jestli se větev prohne, zapraská nebo cokoliv podobného, hledejte dál. Podobně testujte, i když chcete třeba jen vyvázat ruce do výšky, protože jinak hrozí, že svázaná osoba větev ulomí a dřevo jí spadne na hlavu. Nejbezpečnější vysoký kotvicí bod bývá lano napnuté mezi dva silné kmeny stromů. Lano trochu pruží, takže úvaz je pohodlnější, a přelomení kmene stromu nehrozí ani, když si hrajete hodně divoce.

Dobrodružně založení mohou využít možnosti zatlouci do země kolíky a vytvořit tak další úchytné body. Na ty se ale spolehnout nemůžete vůbec, pokud si nedáte práci se zaražením třeba do půlmetrové hloubky. Postupně se vyviklávají nebo vytahují, hlavně když se často mění směr tahu. A když uprostřed hraní spoutaná osoba trhne nohou a vyrve ze země těžký, špičatý kolík, který poletí na konci provazu bůhví kam… dávejte si pozor, ať neskončíte jako neúspěšní upíři, s dírou po kusu dřeva v těle.

Druhým rizikem je, že o strom s hrubou kůrou se připoutaná osoba může ošklivě odřít, když se bude kroutit nebo se snažit osvobodit. Jestli potřebujete, aby byl kmen či větev příjemnější na dotek, dejte přes ně tenkou pokrývku a pojistěte ji závitem silné izolační pásky, aby nesjela. Nebo přivazujte k bukům, ty jsou většinou hladké.

Zvláštní možností je využít k bondage houpací síť nataženou mezi stromy. Když vytáhnete strany až nad osobu uvnitř a „sešijete“ k sobě okraje provazem, je velmi obtížné se osvobodit i bez jakéhokoliv dalšího spoutání, naopak celé tělo je přístupné dotekům skrz oka sítě. Ve spojení třeba s „rukavičkami“, které omezují použití prstů, je to až zábavné – rukavičky zabraňují rozvázat uzly provazu, takže se není jak dostat ven a přitom spoutanou osobu kromě sítě vlastně nic neomezuje.

Mnoho lidí přitahuje použít některé dary přírody jako pomůcky. Jestli už máte zkušenosti s rákoskou, lískový nebo vrbový prut pro vás nebude nijak těžké zvládnout. Jen se přesvědčte, že prut je hladký, abyste při použití nenatrhli kůži. V průběhu výprasku si občas švihněte naprázdno do vzduchu, abyste viděli, jestli prut někde nezačal praskat – jestli se začíná při volném švihu na nějakém místě ostře ohýbat, zahoďte ho a vezměte si jiný. Zajímavé je nechat partnerku, ať si sama trestný nástroj utrhne a přinese. Můžete ji také varovat, že za příliš tenký a nevyhovující prut například zdvojnásobíte počet ran. Jenže jaký prut je dost silný? Bude partnerka riskovat odmítnutí nástroje a navýšení počtu nebo radši hned přinese silný, a tedy bolestivý prut?

Vděčným nástrojem jsou také kopřivy, ať už s nimi šviháte, nebo přinutíte trestanou osobu, ať si do nich klekne, sedne, projde se porostem nahá… i vložit několik lístků do spodního prádla je možné. U alergiků ale podobné hrátky raději vynechte, ať se místo pupínků nedočkáte záchvatu dušení.

Nedoporučuji zkoušet nahradit jiné pomůcky než bicí a poutací nalezenými přírodninami, zejména se vyhněte kontaktu neověřeného materiálu se sliznicemi. Udidlo z kusu větve se může přelomit, opadávají z něj třísky nebo zbytky kůry, na větev se mohlo vymočit nějaké nemocné zvíře… a zasouvání kusů větví nebo šišek do tělních dutin často končí nepříjemnou zkušeností z nemocnice. Ano, skutečně to lidé občas zkoušejí. Jestli chcete mermomocí k trápení použít šišky, tak jich hrst (rozevřených) hoďte na zem a donuťte partnerku na nich stát bosýma nohama nebo klečet.

Dalším plusem přírody (i když jak pro koho) je příjemný strach z toho, že by vás při hraní mohl někdo vidět. Některé hrátky tohle riziko přímo využívají, třeba procházky v lese s partnerkou na vodítku, nahota na poloveřejných místech a podobně. Jestli nechcete hrát ruletu, tak si místo zkontrolujte předem, abyste věděli, jak moc na něj jiní lidé chodí. Jiná situace bude v pracovní den, jiná o víkendu a úplně jiná, když zrovna rostou houby. Také si uvědomte, že vás může místo náhodného výletníka překvapit hajný nebo policista, kteří vám pravděpodobně budou chtít dát pokutu a že s partnerkou přivázanou ke stromu asi nedokážete tvrdit, že jste tam nic nedělali. Horší možnost je, když vaše hraní někdo zahlédne letmo, nebo jen uslyší křik a rovnou zavolá policii, že probíhá znásilnění. Nejen, že může dojít na nepříjemné vysvětlování, ale usilovný policista vás může popotahovat za výtržnictví. Samozřejmě, jde o málo pravděpodobný scénář, stát se to ale může. Když bude partnerka při hraní nahá, zamyslete se, jestli s sebou nevzít dlouhý lehký plášť nebo alespoň prostěradlo, do kterého se může v případě potřeby rychle zahalit. Rozepínat pouta a pony-postroj přímo před zraky vlezlé dvojice houbařů není úplně to pravé…

Jestli plánujete hraní na hodně odlehlém místě, zvažte i možnost, že se může stát něco nepříjemného. Za jak dlouho seženete pomoc, když vám partnerka omdlí nebo se zraní? Když se v průběhu hraní něco stane vám jako dominantnímu partnerovi, dovolá se váš protějšek pomoci? Nikdo nepřemýšlí rád o podobných situacích, ale občas se něco podobného stane. Když počítáte s tím, že po hraní bude ještě nějakou dobu trvat se dostat „do civilizace“, mějte s sebou něco sladkého k pití, ať vám partnerka neomdlí z poklesu hladiny cukru v krvi.

A shrnutí? Buďte opatrní a plánujte dopředu. BDSM hrátky bývají komplikovanější než „hodíme deku támhle pod stromy“. Když ale nebudete dělat zbytečné chyby, výsledek stojí za to. Vezměte si s sebou repelent, přikrývku, něco sladkého a oblíbené pomůcky… a nezapomeňte si to užít.

Hrátky s voskem jsou v BDSM oblíbenou praktikou. Jako každá dobrá zábava vyžadují určitou dovednost, ale také opatrnost.

Snad nejdůležitější opatření: než se necháte unést představou několika desítek svíček rozmístěných po ložnici, uvědomte si, že záclony, závěsy, povlečení postele, ale také volně rozpuštěné vlasy jsou výborně hořlavé. Partnerka přivázaná k posteli vám s hašením nepomůže, a když jí ožehnete vlasy, budete to mít na talíři do konce života. Počet svíček radši nechte nižší a nepokládejte je nikam, kde plamen může dosáhnout na zařízení místnosti.

Co se týká výběru svíčky, je nutno být opatrný, zejména pokud nemáte dost zkušeností. Leckde se dočtete, že svíčky ze včelího vosku mají vyšší teplotu tání a jsou proto pro začátečníky nevhodné. To je sice zčásti pravda, ale kdejaká svíčka s „nekapavou“ úpravou (vysoká teplota tání vosku) dokáže udělat horší popáleninu než včelí vosk.

Pokud nechcete, aby kapání horkého vosku bolelo, je možné koupit „masážní“ svíčky. Tají při velmi nízké teplotě a bývají parfémované přírodními oleji, takže roztavený vosk příjemně hřeje i voní. To se velmi hodí jako úvod do hraní s voskem, zejména když má partnerka ze začátku strach.

Další stupeň jsou obyčejné bílé svíčky. Vybírejte neparfémované a pokud možno měkčí, obvykle tají při nižších teplotách. Barevné svíčky jsou méně předvídatelné, ale rozdíly nebývají příliš velké. Vosk z takovéto svíčky může pálit nebo hřát, podle odolnosti pokapaného člověka a výšky, ze které se vosk kape.

Posledním stupněm jsou výše zmíněné svíčky ze včelího vosku a „nekapavé“ svíčky. Ty už většinou jen pálí, bolí poměrně dost a je dost snadné s nimi ublížit, když nevíte, co děláte.

Zvláštní skupinou jsou svíčky čajové. Jejich vosk sice taje při celkem nízké teplotě, ale když už je všechen roztavený, plamínek hřeje dál a teplota horkého vosku v kalíšku stoupá. Vosk z takhle „prohřáté“ čajovky je snadno schopný udělat puchýře. Další zradou je samotný hliníkový kalíšek čajovky – snadno a velmi rychle se rozpálí, takže když se plamínkem protavíte skrz vosk až na plech, leknutím a bolestí můžete svíčku upustit. Když horký kalíšek dopadne na partnerku, která ho kvůli poutům nemůže shodit, tak jste si ji právě neplánovaně ocejchovali…

Každopádně všechny svíčky, které chcete použít při hraní, nejdříve vyzkoušejte. Kápněte si vosk na dlaň a na hřbet ruky, ať máte odhad, jaký je to pocit a co si můžete dovolit.

V zásadě máte dvě možnosti použití svíčky. Buď držíte hořící svíčku zhruba vodorovně a kapete s ní po těle, nebo počkáte, až se vytvoří „jezírko“ tekutého vosku a vylejete ho naráz. Druhá možnost je bolestivější (vosk je více horký) a je lepší lít na nakloněnou plochu těla než na rovnou – větší množství vosku musí mít kam stékat, jinak vytvoří hlubokou loužičku, která si dlouho podrží teplo a popálí kůži.

Jestli chcete při hraní lít velké množství vosku, partnerku přivažte, aby sebou příliš necukala. Při neočekávaném uhnutí vosk snadno dopadne, kam nemá.

Pokud s voskem začínáte, dobrou plochou na zkoušení jsou záda. Když partnerka klečí, jsou šikmo a vosk tak stéká, zároveň nejsou příliš citlivá a všechna místa, kde vosk skutečně bolí (oči, rozkrok) jsou na opačné straně těla. Bez větších rizik získáte jistotu a můžete pokračovat na citlivější a zajímavější místa.

Zajímavou možností je kombinovat vosk s jinými vjemy. Můžete partnerce zavázat oči, střídat kapání vosku, tahy ledovou kostkou, doteky hedvábným šátkem a škrábání párátkem nebo nehtem. Vjemy jsou to velmi odlišné a zavázané oči partnerce nedovolí se připravit na to, co přijde v nejbližší chvíli. Za několik minut se pravděpodobně bude cukat i při lehkém doteku.

Jestli naopak chcete svou subinku potrápit, připravte si tři zapálené svíčky různého průměru. Subince zavažte oči, lijte na ni vosk a nechte ji hádat, kterou ze svíček jste právě použili. Pokud vyléváte „jezírka“ ze svíček, má subinka docela šanci – množství vosku se s průměrem svíčky hodně liší. Naopak kapání je téměř neuhodnutelné. Volba je jen na vás. A trest za nesprávné tipy? Přeci důkladné polití voskem z neuhodnuté svíčky.

Deprivace. Zbavení něčeho, omezení nějaké potřeby. Téma s BDSM nerozlučně spjaté – dominantní partner může zbavit svůj submisivní protějšek mnoha věcí a vjemů.

Omezení pohybu napadne asi každého, vždyť pouta jsou prakticky symbolem BDSM hrátek. Pouta, provazy, fólie, poutací vaky… pomůcek je spousta a je na každém, jaké si vybere.

Omezení sexuálního uspokojení – pásy cudnosti, zákaz sebeuspokojování… také častý prvek v D/s vztazích.

Nejčastěji se ale „deprivace“ používá ve smyslu deprivace smyslové. Zní to trochu hrůzostrašně, než si uvědomíme, že sem patří i jednoduchý šátek uvázaný přes oči. Omezování smyslů má několik následků. Jednak se silně zvyšuje pocit bezmoci, jednak vzrůstá citlivost ostatních (zbylých) smyslů, což se dá velmi dobře využít při hraní s doteky, voskem, bicími nástroji a podobně. Pozor ovšem na to, že co bylo za běžné situace příjemné nebo alespoň snesitelné, může být najednou příliš! Není dobré spoléhat na předchozí zkušenosti získané v jiné situaci.

S každým „ztlumeným“ smyslem se účinek násobí, proto přidávejte pomalu a nepřežeňte to. I člověk, který nikdy neměl podobné problémy, může dostat panický záchvat, když nevidí, neslyší a neví, kde je nahoře a kde dole. Mějte připravený způsob, jak co nejrychleji zbavit partnera pomůcek, které se mu přestanou líbit.
Zrak
je možné omezit mnoha způsoby, od šátku až po neprůhledné kontaktní čočky. Zajímavou možností je pouze přikázat zavření očí pod hrozbou trestu a pak střídat různé vjemy, protože při silném podnětu se většina lidí bez uvažování podívá, co se děje.

Oblíbenou možností jsou různé škrabošky, překrývající oči. Vypadají často elegantněji než šátek a pokud jsou z vnitřní strany potažené „kožíškem“ nebo jiným měkkým materiálem, narozdíl od šátku zabraňují vidění po stranách nosu. O stupeň výš jsou kukly. Některé, tenké, omezují pouze zrak. Sem patří především spandexové natahovací kukly. Čím je ale kukla silnější, tím více omezuje i sluch a tím větší pocit omezení zprostředkovává, díky tlaku na celý povrch hlavy. Kožené kukly většinou tlumí zvuk více než latexové a díky své nepružnosti více brání např. pohybu čelistí. Na druhé straně jim chybí rovnoměrné sevření ze všech stran, které poskytuje latex.

Ať už použijete cokoliv, dbejte na to, aby tlak nepůsobil přímo na oči (riziko hlavně u škrabošek, které se stahují přímo přes oči) a aby byly oči překryty materiálem, který neškrábe. Odřená víčka jsou velmi nepříjemná.
Sluch
už tolik možností nemá, a narozdíl od zraku je velmi obtížné ho skutečně „vypnout“. Nejjednodušší jsou pěnové špunty do uší, ale i přes ty je hlasitý hovor slyšet – to může a nemusí být nevýhoda. Kombinace špuntů a kukly už tlumí opravdu hodně, některé kukly jsou navíc v oblasti uší cíleně vypolstrovány, aby sluch omezily, případně se dají přes vycpávky ještě stáhnout řemínkem. Obvykle jde o takzvané deprivační kukly, určené k co největšímu omezení smyslů.  Složitější možností jsou malá sluchátka, tzv. pecky, doplněná kuklou. Je možné pustit do nich hudbu, ale také bílý šum, který úspěšně překrývá zvuky v okolí. Tato kombinace je sice nejspíš nejúčinnější, ale je potřeba dát pozor na přívodní kabely od sluchátek a nestahovat příliš kuklu přes uči, jinak brzy nastupuje bolest z otlačení tvrdými sluchátky.
Čich
je možné odstranit pěnovými špunty v nosních dírkách, ale omezuje to dýchání, znamená to nemožnost použít většinu roubíků (s výjimkou kroužkových typů) a snadno to spouští nepříjemné pocity. Zde opět bodují kukly – pokud jsou z kůže nebo latexu, většinou mají specifickou vůni, která stírá jiné pachy. Nejdůkladnější pomůckou je bezpochyby plynová maska, protože většina filtrů pohltí i pachy ve vdechovaném vzduchu a maska je navíc výrazně cítit gumou.
Chuť
obvykle není podstatné omezovat, protože při BDSM hraní se málokdy jí a pije. Když ale taková potřeba vyvstane – většina lidí ztratí chuť, když má ucpaný nos. V tom případě obrovský pozor, protože ústy je pak potřeba nejen jíst a pít, ale především dýchat! Je snadné jídlo či nápoj vdechnout a začít se dusit. Varuji před překvapivým nalitím i jen trošky tekutiny do úst nepřipravené osoby. Jestli to chcete udělat, tak opravdu po kapkách a nechte je stékat po rtech. Teprve pak můžete zkusit doušek.
Hmat
se snižuje obtížně, protože kůže dobře vnímá změnu doteku a tlaku. Když ale místo pout a provazů použijete na znehybnění partnera pomůcky, které tlak rozkládají na velkou plochu (svěrací kazajku, poutací rukávy, stahovací vak na celé tělo a podobně), pro spoutaného je mnohem těžší se proti poutům „zapřít“ a chybí pocit tlaku úzkého pouta na kůži. Vrcholem je samozřejmě mumifikace fólií a ještě více např. nafukovacím kokonem. V případě, že nejste tolik nároční a stačí vám zneschopnit partnerovy ruce, můžete použít různé bondage rukavice, od šněrovacích kožených až po nafukovací „boxerky“. V takových rukavicích navíc nemůže použít prsty k rozepínání přezek a podobně.

Tečkou v deprivaci může být zavěšení, které spoutanému sebere pocit pevného bodu v prostoru. Druhou, drsnější „třešničkou“ může být omezení dechu. Ani jedno však není nic pro začátečníky a proto zde rady a návody neuvedu. Jestli chcete experimentovat, buďte opatrní na sebe i partnera.

Veselé hraní!

Bondage patří k BDSM naprosto nedělitelně. Jenže čím, kdy a jak poutat? Něco jiného je partnerka, kterou do BDSM pomalu zasvěcujete a partnerka, která už se jen těší, až už se zas nebude moct hýbat.

Jako materiál na první zkoušení určitě každého napadnou šátky, vázanky, silonky a podobně. Ty mají výhodu v tom, že bývají po ruce, dál už ale mají jen nevýhody – špatně se na nich vážou uzly, špatně se rozvazují, a když vaše partnerka za pouta trhne, stanou se obvykle dvě věci zároveň. První je, že z širokého a pohodlného pouta se náhle stane lanko silné necelý centimetr, druhá je uzel, který se zasekne takovým způsobem, že k „rozvázání“ jsou potřeba nůžky. Tím pádem musíte partnerku, která si o ztenčené pouto popálila nebo odřela kůži, od sloupků postele odstříhat. To dojmu, že bondage je bezpečná a zábavná, dvakrát neprospěje.

Jestli je vaše partnerka na vážkách, zda to vůbec zkoušet, není špatné koupit v sexshopu pouta z neoprenu. Jsou měkká a poddajná, odřít se o ně skoro nedá a zapínají se většinou na suchý zip, takže z nich můžete partnerku rychle dostat. Navíc na nich většinou není kov, takže nevypadají nijak výhružně.

Jako druhý stupeň se dají doporučit pouta kožená. Nejlépe podšitá jemnou kůží, protože bývají nejpohodlnější. Sice jsou často jednoúčelová (na zápěstí, kotníky, stehna…), ale neškrábou a partnerka se do nich může bezpečně „zapřít“ bez následků. Navíc, pokud jsou dobře ušitá, jsou velmi odolná a samovolné osvobození spoutané osoby nehrozí. Pro kožená pouta už nechoďte do sexshopu (tam bývají předražená a nekvalitní), ale spíše do obchodu přímo s BDSM pomůckami.

Třetí stupeň jsou lana a provazy. Pro mnoho lidí, kteří začínali se self-bondage, to bývá stará známá vesta, ale lana už oproti předem vyrobeným poutům vyžadují určitou zručnost, odhad a cvik. Je potřeba znát správné uzly, umět správně odhadnout utažení atd. Je dobře, když vás se základními triky obeznámí někdo, kdo už to s lany sám umí a nemusí to být žádný mistr shibari. Je sice možné se většinu věcí naučit samostatně, ale experimentování může bolet. Buďte si jistí, že uzly dobře ovládáte, než je budete používat v ložnici, protože někdy stačí jeden špatný hmat a z bezpečného uzlu je najednou stahující se smyčka.

Pomyslnou vrchní příčkou na žebříčku „vážnosti“ jsou kovová pouta – želízka, okovy, řetězy a podobně. Jsou často věcí vkusu – někoho vzrušují, někdo je nenávidí, protože tlačí. Mívají společné, že až na výjimky nejsou příliš pohodlná, je nepříjemné si na ně lehnout (zejména pozor na laciná želízka, která se nedají uzamknout v určité poloze; ta se při stlačení stahují dál a dál, což je nebezpečné), ale na druhé straně vzbuzují pocit pevnosti a nemožnosti se osvobodit – provaz se dá předřít a některá kožená pouta utrhnout, ale co s párem okovů? To je dále posilováno tím, že se většina podobných pomůcek uzavírá zámkem a k odpoutání je potřeba klíč. Zejména pokud chcete sehrát středověkou scénku, jsou kovové poutací hračky určitě tou správnou kulisou. Když chcete poutat přímo řetězem, zkuste sehnat řetěz plochý, jaký se používá například na psích obojcích. Nevypadá sice dobově (to ale téměř žádný kupovaný řetěz, pokud z něj neopálíte pozinkování), zato méně tlačí na těle a lépe vypadá.

Vysokou školou by mohlo být používání drátů, vlasců, strun a podobných tenkých materiálů. Raději to nezkoušejte, jestli se to nemůžete naučit od někoho zkušenějšího. Hrubé pravidlo je, že pokud s tím můžete krájet knedlíky, neměli byste tím vázat lidi, pokud to opravdu neumíte. Zajímavou možností je ale vázat nití „na důvěru“ – dáte například subince dálkově ovládané vibrační vajíčko a pak ji přivážete ruce nití k posteli. Dokud nit zůstane vcelku, budete si hrát s ovladačem. Když ale nit praskne, vibrace vypnete a subinka má další možnost až zítra.

Po nějaké době hraní si každý ujasní, co se mu líbí a s čím rád pracuje. Pokud si ale chcete svoje obzory rozšiřovat, nezbývá vám, než najít někoho, kdo to umí lépe než vy a ukáže vám různé způsoby a hračky naživo. Ve větších městech se občas pořádají poutací workshopy, především se zaměřením na provazy. Jestli je provazová bondage vaším šálkem čaje, určitě stojí za návštěvu.

A nejdůležitější rada? Mějte po ruce něco, co je na poutání opravdu vhodné, ať nemusíte improvizovat. Když nemáte čím poutat, obvykle se „něco“ vezme a „nějak“ se to uváže… a pak subinka ještě za týden nosí dlouhý rukáv, aby skryla šrámy na zápěstí.

Bylo krásně sobotní ráno. Takový ten pocit, když vás probudí sluníčko a vy se můžete jen tak vyvalovat v posteli. Dvacet minut jsem ještě jen tak zvládl odpočívat, ale jelikož už se blížilo k poledni, rozhodl jsem se vzbudit svou slečnu. Jen tak jemně jsem ji líbal po zádech, i když jsem měl chuť na něco žhavějšího. Nesnášela spát v oblečení, tak jsme vždy spali nazí a mnoho věcí bylo díky tomu jednodušších. Hladil jsem ji po celém těle a moc dobře jsem věděl, že už nespí, i když to předstírala hezky. Rukou jsem jí vjel mezi nohy a její předstíraný spánek v tu chvíli přestal být klidný. Začala se kroutit a chtěla víc, ale to jí nedovolím.

Sex s prázdným žaludkem rád nemám, ale měl jsem poměrně hravou náladu. Otočil jsem ji zpět na břicho a sáhl na stůl, kde odpočívala lana ještě z večera. Pravděpodobně si myslela, že ji chci nejprve svázat, než si ji vezmu, ale to se mýlila. Přivázal jsem jí ruce k tělu za lokty, aby neřekla, že nemá šanci a nohy ji svázal k sobě tak, že je mohla roztáhnout asi na půl metru, víc ne. A na závěr bradavky ozdobil svorkami.

„Běž a udělej nám nějakou snídani, zlato. Něco teplého prosím,“ řekl jsem jí, když jsem byl hotový s úvazem. „Ale…,“ začala říkat. Určitě to bylo něco zajímavého, ale přerušil jsem ji: „Běž. Pán má hlad.“ Ne zrovna mile se na mě podívala, tak dostala plesknutí přes zadek, ale šla. Já jsem se zatím rozvalil do postele a čekal, s čím přijde. Jen doufám, že s žádnou katastrofou.

Ráno mě tak krásně probudil, ale hned přišel s úkolem, abych udělala snídani. A to ještě se svázanýma rukama! Sotva jsem se probudila a hned jsem se musela dát do práce. Radši bez řečí jsem se sebrala a šla se podívat, co lednička nabízí.

Bylo tam spousta věcí, ale když chtěl něco teplého, rozhodla jsem se pro míchaná vajíčka. Rozklepla jsem je, okořenila a honem začala míchat. Se svázanýma rukama to moc dobře nešlo, ale nakonec jsem to nějak zvládla. Když to bylo hotové, ještě jsem namazala dva chleby máslem, což také nebyl zrovna lehký úkol, ale podařilo se mi to. Opatrně jsem oba talíře nesla, abych žádnou porci nevyklopila, což se mi při otvírání dveří do ložnice málem povedlo.

Vítězoslavně jsem položila oba talíře na stůl a usmála se. Zamračil se na mě a já se jen lekla, co jsem udělala špatně. Samozřejmě, že se mi to nemohlo povést úplně, že ano. To jsem celá já. „Kde jsou příbory, zlato?“ zeptal se mě se zdviženým obočím. „Zapomněla jsem,“ vypadlo ze mě nakonec přidušeným hlasem a hned jsem pro ně běžela do kuchyně. „Za to dostaneš dvacet na holou, začni si počítat.“ Slyšela jsem, jak říká, když jsem vybíhala z ložnice. To nám to pěkně dnes začíná, pomyslela jsem si.

Vrátila jsem se s příbory a pustili jsme se do jídla. Opatrně jsem po něm pokukovala a snažila se odhadnout, co chystá, ale byl tak nečitelný. S klidným výrazem jedl, zatímco já se klepala strachy. Už dvacet ran jsem si zasloužila. Kolik to bude celkem? To jsem netušila. Ale věděla jsem, že se budu rozhodně snažit, aby jich bylo co nejméně.

Když jsme dojedli, vzala jsem talíře, abych je odnesla do kuchyně, ale zadržel mě pohybem ruky. „Klekni,“ řekl hlasem, který nepřipouští žádná ale a ukázal rukou před sebe. Poslechla jsem, i když jsem se bála a zároveň těšila, co přijde. Ze stolu vzal obojek a nasadil mi ho na krk. Poté uvolnil svázané ruce, ale nohy nechal, jak byly. K obojku připnul vodítko a lehce zatáhl: „Jdeme.“ Poslušně jsem za ním šla bez protestů. Zastavil až v obýváku.

„Teď se tady hezky ohneš přes tu opěrku,“ prohlásil skoro až milým hlasem. Poslechla jsem. Došla jsem ke křeslu, ohnula se a pěkně vystrčila zadek. Sice někde uvnitř mě hlodal strach a nevědomost, s čím by mohl přijít, ale i přesto jsem v té poloze zůstala. Vzal provaz a každou mou nohu přivázal k noze křesla, že jsem je měla roztažené. Ruce mi svázal před tělem a přitáhl je taky k jedné noze křesla, takže jsem musela zůstat v téhle potupné poloze s vystrčeným zadkem. Nakonec mi ještě zavázal oči.

Snažila jsem se alespoň sluchem poznat, co chystá a co přijde, ale moc se mi to nedařilo. Až nakonec dopadla první rána. Na záda. Ani to tolik nebolelo, jako jsem se spíš lekla a vyjekla. „Tak to teda ne. Mě tady ječet nebudeš,“ slyšela jsem jeho hlas, jak se někam vzdaluje, a přála jsem si, abych ten jekot mohla vzít zpátky. Nemohla jsem. Chtěla jsem se začít omlouvat, ale nedostala jsem šanci. Strčil mi do pusy roubík a přezku utáhl tak, že se mi zarývala do tváří a v žádném případě jsem ho nemohla vytlačit ven.

Další rána byla tvrdší a dopadla přímo na můj vystrčený zadek. Chtěla jsem uhnout, ale mohla jsem se pohnout sotva o deset centimetrů. To nemělo žádný význam. Tak jsem držela a při větších ranách jsem se všemožně kroutila a snažila se uhýbat. Ve skutečnosti to tak zlé nebylo a vlastně určitým způsobem se mi to líbilo. Jedno mé já, to slušné, chtělo utéct pryč a už se nikdy nevrátit. To druhé zlobivé já, to milovalo a chtělo škemrat, že chce ještě. No tohle přání se mu splnilo. Nepočítala jsem rány, takže jsem nevěděla, kolik jsem jich dostala a kolik jich ještě zbývá.

Kožené řemínky důtek se mi kolem těla ovíjely dál a dál, jako by těch ran snad mělo být nekonečno. Nejvíc trpěl můj zadek. Radši jsem nechtěla vidět jeho barvu, ale pěkně mě bolel. Najednou přišla rána a po ní už žádná. Je to snad poslední? Říkala jsem si. Ale nebyla. Nakonec jsem dostala dvě mírnější mezi mé roztažené nohy. Vlastně tyhle dvě bolely nejmíň. Sice to trochu štíplo, ale to bylo vlastně příjemné.

Když dílo dokonal, odložil důtky a jen tak nade mnou stál. Netušila jsem, co dělá, ale cítila jsem nad sebou jeho přítomnost. A pak jsem pocítila další věc. Pálení na mých zádech. Polil mě voskem minimálně z jedné svíčky. Bylo ho dost na to, aby mi teď stékal všude možně po těle. Celá jsem se kroutila tam a sem a něco huhlala do roubíku. Vlastně ani pořádně nevím co. Chtěla jsem ho tam. Moc. Aby mě pořádně ošukal, ale samozřejmě to neudělal. Už jen proto, že věděl, jak moc to chci.

Strnul mi šátek z očí, chytnul mě za vlasy a zvrátil mi hlavu dozadu. Podíval se mi do očí a nevím, jestli čekal prosebný či pokořený pohled, ale já se na něj dívala vzdorovitě. Škubla jsem hlavou a snažila se vyprostit vlasy z jeho sevření, ale akorát jsem se na ně víc zatáhla. Stejně nepustil. „Co bys chtěla, kurvičko?“ zeptal se trochu s nadřazeným úsměvem. Místo odpovědi jsem jen něco zahuhlala do roubíku. „Nic? A já mám zrovna tak vstřícnou náladu.“ Ve skutečnosti se mi jen vysmíval a utvrzoval svou nadřazenost. Žádná vstřícná nálada., jen kecy…..

Pokračování

Sedím takhle jeden zimní večer na baru a popíjím panáky vodky. Pozoruju slečny a vybírám si, kterou dnes ulovím. Okolo baru se sem tam mihne nějaká pěkná prdelka, ale zbytek většinou nic moc a ty co by stály za hřích, tu už mají ranaře, se kterýma bych se potkat pěstně nechtěl. Dávám si proto ještě pár panáků.

Když odbíjí druhá hodina ranní, uvažuji nad tím, že půjdu domů. Mávám na obsluhu a už vytahuju peněženku, ale v tu chvíli jí uvidím. Ta bude moje, říká můj chtíč. Přichází. Je to nádherné stvoření. Zrzavé vlasy jí spadají do půli zad, zelené oči zkoumají vše okolo sebe, malý nosík a smyslná ústa dávají její tváři andělský nádech. Lehce pihatý obličej její nevinnost jen zdůrazňuje. Ke svým zeleným očím si vzala nádherné zelené šaty, které skrývají právě tolik, aby člověk toužil po tom spatřit víc. Když jí takto sjíždím pohledem, všímám si, že ani její hrudník není moc chudý. Okamžitě si objednávám dalšího panáka a obsluha se jen směje, když vidí můj užaslý výraz.

Slečna si sedá na bar a objednává si tequillu. Jen se pro sebe pousměju a říkám si, že slečna umí pít. Čekám, až si dá ještě dva, pak si přesednu o ty dvě stoličky blíž a zahajuji svojí hru, kterou jsem dotáhnul už k dokonalosti. Po pár společných drincích a okouzlujících slovíčkách jsem začal pozorovat rostoucí plamínek touhy v jejích očích. Položil jsem jí ruku na stehno a ona jako reakci na toto mě chytla za hlavu a přitiskla mi své rty na mé. Začala mě vášnivě líbat a já cítil, jak se pán dole probudil k životu a těsné džíny mu k životu nestačí. Trochu se oddálím a zkoumám její výraz, jestli si všimla toho, co se děje. Podle její posměšné mimiky ano. Začínám sám na sebe být nasraný, že jsem jí dal tak brzo najevo, že ji chci. Ona jako by mi četla myšlenky. Chytne mě za ruku, přitáhne si mě blíž a šeptá mi do ucha: „Hele brouku, bydlím kousek odsud, pojďme to dokončit tam.“ Ha, mám vyhráno, pomyslel jsem si. Ještě nikdy jsem se tolik nezmýlil.

Jen co se otevřely dveře, opět jsme se na sebe vrhli. Líbali se. Najednou jsem se ocitl na gauči, ani jsem nevěděl jak. Stoupla si nade mě, řekla, že je za chvilku zpátky a odběhla si něco vzít do pokoje. Tak jsem se zatím rozkoukal v jejím bytečku. Obývák byl pěkně zařízen. Prostorný, velká televize. V tom slyším klapat podpatky na dlažbě a vím, že se vrací.

Sedá si vedle mě a s roztomilým výrazem mi říká „Teďka si sundáš tričko a já ti zavážu oči, jo brouku?“. Jsem celý ztracen v jejím kouzlu, takže jen blbě přikyvuju. Sundám si tričko a nechávám si zavazovat oči. Pak medovým hláskem říká, abych natáhnul ruce před sebe. Ukázkově předpažuju a než se naděju, slyším a hlavně cítím, jak se mi pouta zařezávají do kůže. Rychle ruce přitahuju k tělu a děsím se toho co muže nastat.

„Teď si pro něco dojdu do pokoje, a jestli, než se vrátím, nebudeš svlečený, uvidíš peklo,“ přikazuje mi dominantním hlasem. No jasně, nějaká zrzavá nána mi tu bude vyhrožovat, na to se jí můžu vykašlat. Uraženě sedím a čekám na ni, abych jí řek, co si o tomhle myslím. Zaslechnu ji přicházet a už se nadechuju, abych jí to všechno od srdce řekl, ale než otevřu pusu, dostanu facku. Byla naprosto nečekaná a já se svalil z gauče na zem. Tam si na mě obkročmo sedla a vlepila mi ještě jednu.

„Tak ty nebudeš spolupracovat? Takže chceš peklo? Fajn máš ho mít brouku.“ Dostanu ještě jednu facku a pak cítím jak kalhoty i trenky opouští mé tělo a já se válím na její podlaze nahý a bojím se i dýchat. „Dělej, plaz se za mým hlasem,“ rozkřičí se. Tak se plazím za hlasem, až když mi položí nožku na záda, pochopím, že to stačí.

Ne moc lehkým kopnutím do žeber mi naznačí, abych se převalil na záda. Ne na záda nemůžu, zděšeně si uvědomím. Když se nemám k tomu, vykonat její rozkaz, cítím její dosednutí na moje záda. Chytne mě za vlasy a přitahuje si mojí hlavu. Dost to bolí, ale ta bolest je nějakým způsobem naprostá slast. Cítím její dech na svém krku a rozpaluje to můj chtíč do nekonečných výšin.

Šeptá mi do ucha: „Spolupracuj a užiješ si, to jinak to bude bolet.“ A na důkaz toho mě kousne do ušního lalůčku. Tak se teda převaluju na záda a ona vidí, že se mi to líbí, protože můj kamarád dole mi moc nepomohl. Stojí si tam jak na přehlídce a vůbec netuší, co mi tím způsobil. Slyším její zvonivý smích a rozkaz, ať zase předpažím. Předpažuji a lano mi svazuje ruce k sobě ještě těsněji než pouta. Najednou cukne provazem a já pochopím, že ji mám následovat.

Takhle si za ní slepý a bezbranný s hroznou chutí na sex šlapu a připadám si, jako otrok a ta představa mě vzrušuje stejně jako to, co semnou před chvílí dělala. Když už trefím dvoje futra a ukopnu si jednou malíček, začínám dost klít, ale vždycky když jen trochu nahlas promluvím, jednu schytám. Už mě nemlátí jen do hlavy, ale vybírá si i jiné části mého těla. Když zavadím po třetí o něco, zjišťuji, že je to postel.

Najednou do mě ze zadu strčí a já padám po hlavě do její postele. Zabořím se tam obličejem. Ona mi kleká na záda a přidušuje mě. Když už si myslím, že mi prasknou plíce, překulí se. A já můžu konečně zvednout hlavu a nadechnout se. Převalím se na záda a zhluboka dýchám. Jediná věc, co mě trochu děsí je, že mi z tohohle stojí jako nikdy v životě. Rozvazuje mi ruce, ale pouta tam nechává. Řekne mi, ať roztáhnu nohy od sebe a ruce dám za hlavu. Jako poslušný otrok všechno plním. Ruce mi druhými pouty poutá k čelu postele a nohu mi každou přivazuje kusem lana k nohám od postele. Po její pečlivé práci tam ležím a nemůžu se ani hnout.

*PRÁSK* přiletí rána a já cítím palčivou bolest na svém břichu, kam mě právě udeřila důtkami. Přiletí další a další. Mám břicho a stehna v jednom ohni. Pak přiletí to, čeho se nejvíc bojím. Rána na můj penis. Jen lehce ho praštila a on se postavil ještě víc, jakoby ji vybízel, aby ho přetáhla znova. Ona to tak i pochopila. Dostal jsem ještě jednu a pak i přes koule. Nevím, jestli jí říkat, že jí miluju nebo nenávidím. Víří ve mně příliš mnoho pocitů, ale pocit že se mi líbí být v její moci, je asi největší ze všech. Proto si to asi tak užívám.

Když se odmlčí s důtkami, bojím se, co může následovat. A pak to poznám. Vosk. Vylije mi ho na hruď, až div nevykřiknu bolestí. Ale to nejhorší teprve přijde. Jedna kapka jí ukápla na můj úd. Nevím, jestli to udělala schválně nebo ne, ale spíš jo. Taková bolest a slast v jednom. Tahám za provazy a vydávám spoustu malým usyknutí. Za to ovšem dostanu dalších deset ran důtkami.

Když už si myslím, že mě ten stoják zabije, tak ho konečně chytí a začne ho jen lehoulince honit. Jen malé pohyby. Sem a tam, jen abych věděl, že ví, co chci, ale nedá mi to, protože ji baví, jak jsem v její moci. Nevydržím to a rozkřiknu se na ni: „Tak už mě ošukej, ty zrzavá couro!“ Plesk, plesk, plesk. Facky přilétají jedna za druhou a slyším její křik. „Tak couro jo? Já ti dám couru, ty hajzle mrňavej. Lízat budeš, až se ti bude z pusy kouřit.“ Dostála svému slibu. Klekla si na mě a přirazila na mě svým ohanbím. Mě nezbývá nic jiného, než její přání vyplnit. Protože když jí ho nevyplním, můj úd to odnese za mě.

Jazykem si nejdřív hraju s jejím poštěváčkem, a pak jím vnikám dovnitř. Divím se, jak je tam vlhko. Jí to snad vzrušuje, že mě tu tak mučí, říkám si jen tak pro sebe. A měl jsem pravdu. Při uspokojování předla jak kočička a vrtěla se na mě, div jsem se nepřidusil. Ale byl jsem za to sladce odměněn. Vzala ho do úst a začala mi ho krásně kouřit. Najednou se ze mě zvedne a říká: „Jsi zvrácený a takové já mám ráda. Ale teď lízej a možná k tobě budu hodná, a dopřeju ti orgasmus, protože to je to, po čem toužíš otroku že?“ Sedá si znova na můj obličej, ale tentokrát trochu níž a já se dostávám jazykem mezi její dvě dokonalé půlky jejího skvělého zadku.

Když to chce, co jsem já, abych rozhodoval? Běží mi hlavou a lížu její análek, jak jen to jde. Párkrát mě ještě přetáhne důtkami. Když už cítím, že na ni jde orgasmus, zvedá se ze mě. Ale pak jsem pochopil, proč přestala. Kleká si nade mě, a nechává vniknout můj penis do ní. Nejdřív pár nejistých pohybů na začátek, ale pak zrychluje tempo. Já jen vzdychám, přirážím a užívám si ten nejlepší pocit na světě.

Když takhle souložíme už nějakou hodnou chvíli, ona do mě různě mlátí a křičí na mě, co všechno pro ni jsem, tak poznávám, že se její křik změnil a teď křičí v orgasmu. Zarývá mi nehty do hrudi a zanechává tam krvavé škrábance. To je poslední kapka co dokážu snést. Vystříkám se do ní, jako do nikoho nikdy v životě a zažívám ten nejlepší orgasmus v životě. Hluboce oba vydechujeme a ona se směje. Potom co ze mě sleze, mě začne rozvazovat. Stoupám si, abych prokrvil nohy, a koukám na ni. Na toho zrzavého ďáblíčka, který mi dopřál ten nejlepší sex v mém životě. Jak na ni tak zamilovaně koukám, dostanu jednu po puse a se smíchem mi říká, že je to jen proto, abych nevyšel ze cviku. Rozesmějeme se oba a vrháme se znova do postele na druhé kolo…