Vždy je lepší nechat to na náladě, oboje má svoji dimenzi, vlastní náboj, nejpodstatnější je se sladit, vnímat společně že “nic není zadarmo”, a kde je akce, přijde reakce, je to vždy o tom nečekat, ale konat… ono s leklou rybou prostě zábava ani vzrušení nepřichází. Za sebe se přikláním vždy ke vzdoru, odporu, odmítání, vzpouzení, prosbám, žadonění… v každém případě přijmout oddaně trest. Chci živou bytost, plnou emocí, to mě pak baví trestat nebo dle úhlu pohledu “odměnit”. Nepatřím mezi velmi zkušené, a na nějaká dogmata si nepotrpím, řídím se čistě intuicí.
Uživatelé komentují