Kdosi řekl, že klinik je pro ty, kteří si nikdy nepřestali hrát na doktora. Je to víceméně pravda – jde totiž o hrátky nejen v lékařských kulisách, ale často i přímo s jakoby lékařským scénářem. Prohlídka, testy… a spousta zábavy.

Navození situace není obtížné. Jistě, pronajmutí „mučírny“ s gynekologickým křeslem může být drahé, ale taky stačí dát na postel igelitové prostěradlo a vzít si bílý plášť. Pak už můžete doplňovat podle svého vkusu, od nerezového tácu s nástroji až po latexový kostým sestřičky.

Klinik scénka může být pojatá jen jako hra na role a sex v lékařských kulisách. Možností je nepřeberně – vyšetření, které se zvrhne, například když doktor nabídne pacientce sex, nebo ji rovnou přiváže k lůžku a mučí. A co když třeba v rámci scénky subinka vyhledá pomoc sexuologa, aby jí pomohl smířit se s tím, že ji vzrušuje BDSM?

Na druhé straně ke kliniku patří i některé praktiky, které dokreslují situaci a zdůrazňují „lékařský“ tón. Rozeberu alespoň ty nejčastější.

První skupinou jsou praktiky, související nějakým způsobem s „prohlídkou“ nebo „vyšetřením“. Sem patří především různé roztahovadla a specula, která umožňují snadnou prohlídku tělesných otvorů. Podobné roztahování může být samo o sobě vzrušující, ale také podstatně zesiluje pocit zranitelnosti. Navíc roztahovadla ležící na nástrojovém tácu skvěle dokreslují atmosféru.

Další velmi oblíbenou klinik praktikou je klystýr. Když dodržíte několik pravidel, je velmi bezpečný a může být i prospěšný. První zásada – začněte pomalu. Napoprvé je půl litru tekutiny až až a může být snazší použít klystýrový balónek než výplachovou sadu s nádobou a hadicí. Druhá a důležitější zásada – nepřidávejte do tekutiny alkohol ani žádnou chemikálii, kterou byste nebyli ochotní vypít. Skrz střevní stěnu se látky vstřebávají rychleji než z žaludku a klystýr s alkoholem může skončit vážnou otravou.

Příbuznou oblastí je cévkování a zasouvání různých sond a dilatátorů do močové trubice. To je dost nebezpečná záležitost, když to neumíte, a za potrhanou stěnu močové trubice vám nikdo nepoděkuje, o zánětu močového měchýře nemluvě. Přistupujte k podobnému hraní pomalu, zodpovědně a dbejte na čistotu. Cokoliv, co zasouváte do močové trubice, musí být sterilní, a to se týká i použitého lubrikantu, rukavic a podobně. Jestli znáte někoho, kdo se kliniku věnuje, nebo ještě lépe zdravotní sestru bez předsudků, nechte si postup alespoň jednou vysvětlit a ukázat.

Do kliniku rozhodně patří i jehly. Můžete je použít jen jako hrozbu, nebo s nimi můžete tvořit dočasný piercing. Dokud dbáte na čistotu (místo vpichu i předpokládaného výstupu jehly zpod kůže vyčistíte dezinfekcí a používáte sterilní jednorázové jehly), jde o poměrně bezpečnou praktiku. Jestli chcete propichovat citlivější místa, promluvte si s někým zkušenějším, nejlépe s někým z piercingového studia. Když zkoušíte sami, rozhodně se vyhněte místům, kde je blízko pod kůží kost, kloub, šlacha nebo velká céva – okolí páteře, krk, podkolení a podobně.

Lékařsky vyhlížející scénku můžete dotvořit i tím, že použijete vhodné pomůcky. Upřednostněte dilda a kolíky z kovu či ze skla, místo provazu poutejte spíše stahovacím popruhem, zavření úst zabraňte radši pomocí zubařského rozvěrače čelistí než kroužkovým roubíkem… u kovových rozvíracích roubíků si ale uvědomte, že nejsou bezpečné při silném skousnutí! Do silikonové kuličky může subinka zuby zatnout, ale na kovovém rozvěrači si je spíš vylomí. Velmi účinné je také nahrazení svorek na bradavky– kleštičkami s uzamykateným sevřením. Vybírejte opatrně, mnohé peány mají úzké čelisti a velmi silný stisk, snadno s nimi proštípnete kůži. V BDSM obchodech se dají koupit kleštičky s pogumovanými čelistmi, které jsou mnohem bezpečnější a méně bolestivé. Záleží na vás, jestli je to výhoda či ne.

Je toho hodně, že ano? Ale nebojte se. Když se z kliniku zblázníte, určitě si budete moct odpočinout ve svěrací kazajce a s deprivační kuklou na hlavě.

Polstrovaný obojek získal mou pozornost poté, co jsem zjistil, že některé jednodušší obojky svými hranami zanechávají na subinčině krku stopy. A pokud je obojek polstrovaný, má tři očka místo běžnějšího jednoho a navíc se dá zamknout, co chtít víc? Jednoduchý zámeček byl k obojku přiložen, což mě příjemně překvapilo, ale pokud chcete něco odolnějšího, malý visací zámeček seženete v každém železářství.

Na pohled rozhodně nezklame. Masivní, skoro centimetr silný, z hladké kůže, čistě provedené nýtování a rovné švy. Takovýhle nápadný obojek jasně ukazuje, kdo tu drží otěže (nebo vodítko), ale jako nenápadný doplněk oděvu určitě neprojde, leda na heavymetalovém koncertu. A ani tam se moc nevyskytují obojky se zámečkem skrz přezku…

Obojek není jen vzhledově povedený, je i odolný. Zkusil jsem ho zapnout a silou roztrhnout, ale bez problémů vydržel. Použitá síla byla přitom znatelně větší, než jakou můžete bez rizika zatížit obojek na něčím krku. Není proto potřeba se bát tohoto obojku jako úchytného bodu pro pouta nebo jiné pomůcky. Tři očka dávají na výběr a příjemnou rychlou možností je třeba připnout kožená zápěstní pouta na boční očka obojku. Ruce na sebe nedosáhnou, takže pouta si subinka nerozepne, a přezka samotného obojku má očko na zámek. Jednoduché, účinné a přední očko zůstane volné na vodítko.

Polstrování je velmi dobře provedeno, skutečně je měkké a pohodlné, nekouše ani neškrábe. Na zpocený krk se může lehce „lepit“, ale to dělá každá kůže a je snadné tomu předejít menším stažením obojku. Pohodlí při nošení ovšem neznamená, že obojek neomezuje – jako celek je dost tuhý a ten, kdo ho má na krku, bradu na hrudník rozhodně nedá. Kombinace této tuhosti a měkkého polstrování je pro běžné použití skvělá – obojek se při pohybech připomíná, ale neobtěžuje.

Přes všechny dobré stránky není obojek bez chyby. První, čistě vzhledová, je neúplné přiléhání zapínacího řemínku na spodní vrstvu polstrování – na některých místech se proto řemínek lehce krabatí. Při použití to ale nevadí a může to být jen vada tohoto kusu, protože u obojku s třemi očky je prostě obtížné udělat nýtování úplně přesně.

Druhá je závažnější – řemínek a polstrovaný podklad nejsou v poslední třetině obvodu obojku vůbec spojeny. Polstrování se proto zpod řemínku snadno vysmekne, což nevypadá dobře a řemínek s přezkou na holé kůži nepříjemně tlačí. Jeden nýt navíc by stačil, aby byl tento obojek v zásadě bezchybný, ale takhle je použití omezeno – pokud obojek nese zátěž, musíte často kontrolovat, jestli se polstrování nesmeklo. Jestli jste nakloněni vyřešit tento problém sami, několik stehů režnou nití nebo návštěva sedláře udělá ze slušného obojku výborný obojek.

V celkovém pohledu jde o velmi dobrý výrobek, kterému na skvělosti ubírá jednoduchá výrobní chyba. Kdybych znovu sháněl pohodlný a všestranný obojek v této cenové hladině, volba opět padne na tento.

Tato kukla omezuje vidění, ale ústa ponechává volná k dýchání nebo jiným činnostem.

Celá kukla je vyrobena z měkké černé kůže, tedy z žádné koženky nebo podobné napodobeniny. Už při otevření balení je znát, že materiál je kvalitní – na dotek měkký, ale pevný, a voní kůží beze stop po „plastovém“ zápachu, kterým často trpí levnější výrobky.

Zpracování je výborné a je vidět, že kuklu šil člověk zběhlý v práci s kůží. Švy jsou pečlivě provedené a okraje dílů přilepené, aby neškrábaly; otvor pro ústa je pro větší pevnost olemovaný, očka pro dýchání nosem a pro šněrování na zadní straně kukly jsou čistě usazena a žádné není roztržené. To je velmi důležité pro bezpečnost i pro dlouhou životnost pomůcky. Některá očka jsou zploštělá mírně do oválu místo kruhu, ale jde jen o kosmetickou závadu.

Pod šněrováním kukly je vložen široký pás kůže, který chrání vlasy před skřípnutím při stahování. Velmi oceňuji, že je skutečně funkční a není v kukle jen na oko – ani dlouhé a nepoddajné vlasy při utahování kukly nevadí. Pás je přišitý pouze na jedné straně, takže se dá složit i směrem od šněrování a vzniklým otvorem jdou dlouhé vlasy protáhnout ven. Složený pás se ale může snadno shrnout a pak trochu tlačí – pokud bych běžně vytahoval vlasy skrz šněrování, asi bych nechal při výrobě kukly ochranný pás zkrátit, nebo bych v něm vystřihnul otvor.

Kukla má zajímavý střih, který dobře sedí na různé tvary hlavy. Celá spodní polovina kukly je totiž sešikmená, takže při stahování se přizpůsobí tvaru brady a krku a nutí k zavření úst. Čím je kukla těsnější, tím méně jdou ústa otevřít a při velkém stažení se mezi zuby vejde nanejvýš prst. Zábavné je, že když nositel dostane při menším utažení kukly do úst například míček z roubíku a pak se kukla stáhne víc, už se míček nedá vyplivnout, i když roubík není zapnutý za hlavou. Zajímavá by v tomto ohledu mohla být kombinace s kroužkovým roubíkem, ale větší stažení by mohlo být bolestivé nebo nebezpečné pro zuby. Kukla se totiž dá bez problémů stáhnout tak, že ze sevření materiálu bolí po několika mkinutách čelistní klouby. Utahujte s citem. I při nižším stažení je vjem stísněnosti velmi silný.

Tato kožená kukla není zamýšlena pro silnější smyslovou deprivaci. Zabraňuje sice nositeli vidět, ale nějaké světlo se k očím dostane i při velkém utažení (především přes nosní otvory, ale při méně stažené kukle i přes středový šev)  a když má nositel volné ruce, může většinou kuklu na hlavě posunout, aby alespoň trochu viděl ven otvorem pro ústa. Roubík s překrytím úst tomu zabrání, ale dýchání jen přes nosní otvory nemusí být dostatečné.

Přes kuklu je až překvapivě dobře slyšet, pokud se něco netře o její vnější povrch. Velmi rychle se ukázalo, že je zábavné dávat pokyny někomu, kdo nevidí a je nucen se v místnosti pohybovat po paměti a po hmatu.

Pokud chcete deprivaci vystupňovat na maximum, pak musíte kuklu doplnit pěnovými špunty do uší a páskou přes oči. V tom případě nositel neslyší, je v naprosté tmě a pokud přidáte ještě roubík, může dýchat víceméně jen nosem. Zajistěte ale, aby měl jak hru zastavit! Je snadné se začít dusit, i když nosní otvory poskytují poměrně dost vzduchu.

V součtu jde o skvěle vymyšlenou a vyrobenou kuklu, která je na půl cesty mezi páskou na oči a deprivačními kuklami. Silně stahuje, ale díky dobrému střihu a příjemnému materiálu je pohodlná a dýchání je neomezované. Rozhodně doporučuji.

Spanking je jednou z velmi obvyklých BDSM praktik. Je tak běžný, že stejně jako mírná bondage se už vlastně stal normálním i pro ty, kteří se mezi vyznavače BDSM vůbec nepočítají.

Jako u bondage se naskýtá základní otázka – čím vlastně vyplácet? Jen tak dlaní? A co když už máte ruku otlučenou a subinka je teprve správně rozehřátá? Ještě trapnější je partnerku zranit nebo jí udělat modřinu na viditelném místě kvůli vlasní nešikovnosti a neznalosti účinku daného nástroje. Podívejme se nejprve blíže na pomůcky.
Ruka
Ruka, jmenovitě dlaň, je pro začátek jednoznačně nejlepší. Dobře cítíte, jakou silou vlastně bijete, snadno upravíte bolestivost ran a většinou vás vaše vlastní bolest upozorní dřív, než výprask přeženete. Když ale chcete přitvrdit, dobře využijete koženou nebo gumovou rukavici, přičemž gumová způsobuje často o něco vyšší bolestivost výprasku – ruka pak při dopadu lépe „přilne“ ke kůži. Když ani to nestačí, jsou tu rukavice zdobené nýty nebo cvočky. U nich ale dejte pozor, ať cvočky nejsou ostré a netrhají kůži. Stejně se takový výprask asi neobejde beze stop.

Jestli už nejste zkušení, rozhodně se vyhněte rukavicím s hřbetní částí vyplněnou pískem nebo broky. To nejsou hračky, ale zbraně a napohled lehkou ránou můžete subinku vážně zranit.
Rákoska
Velmi populární nástroj a spolu s jezdeckým bičíkem symbol spankingu. Jak název napovídá, rákoska je vyrobena z bambusu nebo častěji ratanu, je proto poměrně lehká a pružná. Údery jsou soustředěné na malou plochu, proto způsobují ostrou bolest a snadno zanechávají rudé pruhy nebo podlitiny. Silné rány mohou i natrhnout kůži. Pokud po výprasku nemají zůstat stopy, rákoska nebude vhodnou volbou.

Kromě klasických ratanových rákosek se vyskytuje mnoho jakobyrákosek, od bambusových tyček ke květinám až po plastové pruty. Bambusové tyčky jsou dobré na vyzkoušení, ale mívají ostré konce a snadno se štípou, proto je riziko poškození kůže daleko větší. Plastové a gumové pruty jsou většinou značně těžší než rákoska, takže způsobují hlubší modřiny a dokáží snáz zranit (třeba zlomit prst). Skutečně nebezpečnou pomůckou je sjambok – křiženec mezi rákoskou a bičem, původně vyráběný z hroší kůže a dnes z plastu. Sjambokem můžete bez nesnází rozseknout kartonovou krabici, takže ho doporučuji jen zkušenému spankerovi.
Jezdecký bičík
Vcelku málokdo používá skutečný jezdecký bičík, častěji se vidí bičíky tohoto stylu už přímo upravené pro použití na lidskou kůži. Původní jezdecký bičík má „plácačku“ na konci tvrdší a důkladněji prošitou, takže snadno zanechává malé modřiny nebo šrámy od hrany plácačky. Do BDSM bičíku je potřeba se pro vytvoření modřin většinou opřít mnohem více, a proto jde o dobý nástroj, když nemají stopy po hrátkách vydržet do druhého dne.

Výhodou bičíku je také snazší ovladatelnost a vyšší přesnost i v necvičené ruce. Spolu s poměrně malou bolestivostí to dělá bičík skvělou pomůckou na cílené výprasky citlivých částí těla, jako jsou bradavky nebo genitálie.

Při úderech bičíkem máte dvě možnosti: buď vedete celý úder koženou plácačkou bičíku, nebo necháte dopadat i dřík (tyčku) pomůcky, která pak funguje podobně jako rákoska. Není ale příliš dobrý nápad používat jen tyčku a plácačku nechat pružit až za tělo partnerky – leckterý bičík tím po nějaké době zlomíte.
Dlouhý bič
Dlouhé biče jsou pravděpodobně nejnebezpečnější spankingové pomůcky vůbec, a to pro obě strany. Vážně zranit s nimi můžete sebe i subinku. Proto začněte pomalu – pořiďte si spíše kratší bič (například jednometrový), a to takový, který je určený na lidi! Bude mít místo práskačky kožený střapec nebo lístky, a díky tomu neproseknete kůži, když se něco nepovede. Teprve až se s takovým bičem naučíte zacházet, zvažujte pořízení něčeho nebezpečnějšího. Pokud si chcete ušetřit vysvětlování, jak jste přišli ke šrámům na obličeji (ano, skutečně je snadné se švihnout vlastním bičem), bude dobré, když vám někdo alespoň základní techniky ukáže – jinak musíte bolestivě znovuvynalézat kolo.
Důtky
Důtky jsou tvořeny několika prameny, které se spojují až u rukojeti. Tím pádem se energie úderu rozkládá na větší plochu a bolest je méně ostrá. Co se týká účinku a stop, jsou důtky velmi rozmanité – můžete koupit jemné důtky ze skopoviny, kterými neuděláte modřinu ani kdybyste opravdu chtěli, ale také důtky z ostře řezané řemenové hověziny, které dokážou bez větší námahy potrhat kůži.

Obecně se dá říci, že čím silnější kůže pramenů, tím větší bolest a tím výraznější stopy. Těžší důtky, které nemají ohlazené hrany proužků, zanechávají kromě modřin také znatelné šrámy. Středně těžké důtky jsou jeden z nejlepších nástrojů, když chcete udělit citelný výprask bez větších stop, na druhé straně asi největší výrobce modřin jsou důtky, které mají na pramenech uzlíky, a hodně stop také většinou nechávají důtky s gumovými prameny.

S důtkami se vyplatí trénovat nanečisto, třeba na polštáři. Výprask touto pomůckou je totiž zrádně snadný: většinou trefíte, co chcete, alespoň přibližně. Problém nastane ve chvíli, kdy „trochu“ minete a místo do ňadra švihnete subinku třeba přes obličej. Těžšími důtkami dokáží rány dost bolet, měli byste si proto být jistí, že trefíte co chcete.

Na druhé straně, důtky s lehčími prameny jsou dobré na výprask citlivějších míst, protože postrádají „štípnutí“ bičíku a někomu proto mohou být příjemnější.
Plácačky
Stejně jako důtek, i plácaček je mnoho druhů a máloco platí pro všechny. Obecně plácačky rozkládají úder na výrazně větší plochu než rákoska nebo bič, ale oproti důtkám jsou jen málo ohebné. Bývají také těžší, takže při důraznějším použití mohou způsobovat poměrně velké modřiny. Při lehkém švihání většinou nechají nanejvýš rudé pruhy, které se brzo ztratí. Bývají velmi dobře ovladatelné, protože jsou méně ohebné a kratší než bičíky. Tvrdé plácačky (dřevěné nebo plastové) jsou ale zároveň silně omezené co se týká možných cílů na těle partnerky – kromě hýždí je skoro všude nějaká kost, kterou byste s tvrdou plácačkou rozhodně neměli trefit. Pro použití na jiných místech zvažte buď pružnou plácačku, nebo něco úzkého, například dřevěné pravítko.

Na půlce cesty mezi bičem a plácačkou jsou opasky, řemeny a podobné široké, ohebné bicí nástroje. Vyžadují zručnost v ovládání, většinou jsou silně bolestivé a nechávají výrazné stopy.

Nyní krátce proberme vhodná a nevhodná místa pro udílení výprasku:
Hlava a krk
Obojí jsou nevhodná místa pro výprask. Nanejvýš si můžete dovolit nějaký ten pohlavek, ale s účinnějšími pomůckami než s vlastní rukou to radši nezkoušejte. Snadno můžete partnerku zranit, a to i velmi vážně. Místo výprasku používejte bičík nebo rákosku ke zdvihání brady a podobným symbolickým úkonům.
Hrudník 
Vhodná oblast pro použití důtek, krátkých bičů, bičíku a umírněně i rákosky. Nebijte přes žebra (nanejvýš ne moc těžkými důtkami), ale přes prsní svaly nebo ňadra. Používejte spíš vodorovné než šikmé údery, dokud si nejste jistí ovládáním dané pomůcky. Při šikmém švihu mnohem snáze trefíte krk nebo obličej místo hrudníku, zejména když je bicí nástroj ohebný a dlouhý.

Při bití přes hrudník dejte pozor na bradavky – mají mnohem tenčí kůži než okolní oblasti a jejich zásah samozřejmě také mnohem více bolí.
Břicho
Podobné jako hrudník, ale bez bradavek. Pozor na kyčelní kosti, protože jednak o ně snadno zlomíte rákosku, jednak způsobíte ošklivou modřinu. Také se vyhýbejte oblasti sleziny a jater. Jednodušeji: nebijte přes žádné kosti ani do jejich okolí, tím se vyhnete všemu důležitému.
Genitálie 
S výpraskem genitálií začněte pomalu a zlehka. Krátký jezdecký bičík a jemné krátké důtky jsou nejlepšími pomůckami, než přesně zjistíte, kam až můžete zajít.

Přesnost zásahu je tu velice důležitá, v pěticentimetrovém okruhu najdete při stejné síle ran místa „nic to nedělá,“ „jauvajs“ a „STOP!“. Ozkoušejte různé nástroje a místa dopadu.
Záda
Víceméně kostnatější hrudník. Nejlepším nástrojem jsou nejspíš důtky, při míření se rozhodně vyhýbejte páteři a oblasti ledvin. Když chcete použít bičík nebo rákosku, vyhněte se i vrcholům lopatek.
Hýždě
Svatý grál spankingu. Při rozumné intenzitě výprasku tu nemůžete vážně zranit (i když pozor na to, že některými pomůckami můžete při špatném míření zasáhnout genitálie), můžete si vyzkoušet všechny nástroje a navíc nejsou hýždě v normálním oblečení vidět, takže z případných stop se většinou tolik nestřílí.

Zejména při použití rákosky a bičů mějte na paměti, že pro většinu lidí je nejbolestivější zásah na rozhraní hýždí a stehen, kde je kůže tenká a neotužená sezením.
Stehna a lýtka
Velmi vhodná místa pro biče, rákosky a podobné „ostré“ nástroje. Předem ale uvažte, jaké oblečení  partnerka nosí, ať se uprostřed léta nemusí péct v dlouhých kalhotách při skrývání modřin.
Chodidla a dlaně
Vhodné pro slabší rány bičíkem nebo rákoskou. Uvědomte si, že na dlani snadno zasáhnete kosti a způsobíte těžko vysvětlitelné stopy. Švihejte s rozumem.

Pokud výprask způsobil modřiny, použijte mast na křečové žíly, která urychlí jejich mizení. A nebo příště mějte lehčí ruku…

Spanking je jednou z velmi obvyklých BDSM praktik. Je tak běžný, že stejně jako mírná bondage se už vlastně stal normálním i pro ty, kteří se mezi vyznavače BDSM vůbec nepočítají.

Když svítí slunce, venku je teplo a v bytě dusno, mnoho lidí láká výlet do přírody. A když už na výlet, proč si rovnou nepohrát? Nezvyklé prostředí, čerstvý vzduch, romantika s provazy a bičíkem.

Skutečnost je trochu složitější a na hravé páry číhá nejedno úskalí; pokusím se zde rozebrat, čeho si můžete užít a na co dát pozor.

Jednoznačnou výhodou hraní v přírodě je prostředí, alespoň když si vyhlédnete správné místo a přeje vám počasí. Málokdo nemá rád pohled na stromy, trávu, slunce… zároveň je okolí nezvyklé a hraní je tím příjemně zpestřené. Tahle zdánlivá idyla má ale svoje nástrahy. Když pominu možnost poštípání komáry a ovády, klíšťata zakousnutá na velmi intimních místech a podobné radosti, přírodní prostředí je nepředvídatelné – doma se vyznáte, ale kde byla včera hustá tráva bez jediného kamínku, může se dneska povalovat rozbitá láhev od piva. Takže opatrně, když chcete chodit naboso nebo si lehat a dvakrát opatrně, když spoutáním zabráníte partnerce ztlumit případný pád na zem rukama. Většinou se tím znatelně zhoršuje i rovnováha, hlavně když ještě přidáte obojek a tahání za vodítko. Zakopnout je pak velmi snadné a pády bývají ošklivé.

Hraní v opuštěných budovách a různých ruinách už je v tomhle smyslu skoro extrémním sportem. Nejspíš vám nezbyde, než slevit z nahoty a omezit spoutání v zájmu bezpečnosti – nejlepší bývají polohy, kdy partnerka sedí nebo leží a je zafixovaná tak, že se nemůže zvednout a někam vám spadnout. Nezapomínejte, že jako dominant jste za bezpečnost zodpovědní vy!

Při delším hraní na místě, kam praží slunce, si dejte pozor na úžeh a použijte opalovací krém, ať vás ještě týden netrápí spálená kůže – místa, která jsou běžně kryta prádlem, se spálí snadno. Na druhé straně můžete sluníčko i využít a pořídit partnerce připomínku vašich hrátek. Zkuste ji třeba o letním víkendu nechat, ať se opaluje s těsným obojkem na krku. Obojek pak sundá, ale světlejší proužek v opálení zůstane ještě dlouho.

Pro různé bondage hrátky nabízí příroda stromy, ke kterým můžete svou partnerku fixovat na desítky různých způsobů, od jednoduchého svázání rukou za kmenem až po závěsnou bondage. Tady už se ale plíží další nebezpečí – když máte v bytě do stropu zašroubované oko, které jste vyzkoušeli pod zátěží, dá se na takový úchyt spolehnout. Jenže přírodní materiály jsou zrádné, a co větev unese na jednom místě, to ji o patnáct centimetrů dál může snadno zlomit. Pokud si nejste naprosto jistí tím, co děláte, tak nikdy nezavěšujte na větve stromu! Když vybíráte závěsný bod, vyzkoušejte ho – uvažte na něj lano a plnou vahou se na něj pověste. Prudce, žádným postupným přenášením váhy a na několik vteřin. Jestli se větev prohne, zapraská nebo cokoliv podobného, hledejte dál. Podobně testujte, i když chcete třeba jen vyvázat ruce do výšky, protože jinak hrozí, že svázaná osoba větev ulomí a dřevo jí spadne na hlavu. Nejbezpečnější vysoký kotvicí bod bývá lano napnuté mezi dva silné kmeny stromů. Lano trochu pruží, takže úvaz je pohodlnější, a přelomení kmene stromu nehrozí ani, když si hrajete hodně divoce.

Dobrodružně založení mohou využít možnosti zatlouci do země kolíky a vytvořit tak další úchytné body. Na ty se ale spolehnout nemůžete vůbec, pokud si nedáte práci se zaražením třeba do půlmetrové hloubky. Postupně se vyviklávají nebo vytahují, hlavně když se často mění směr tahu. A když uprostřed hraní spoutaná osoba trhne nohou a vyrve ze země těžký, špičatý kolík, který poletí na konci provazu bůhví kam… dávejte si pozor, ať neskončíte jako neúspěšní upíři, s dírou po kusu dřeva v těle.

Druhým rizikem je, že o strom s hrubou kůrou se připoutaná osoba může ošklivě odřít, když se bude kroutit nebo se snažit osvobodit. Jestli potřebujete, aby byl kmen či větev příjemnější na dotek, dejte přes ně tenkou pokrývku a pojistěte ji závitem silné izolační pásky, aby nesjela. Nebo přivazujte k bukům, ty jsou většinou hladké.

Zvláštní možností je využít k bondage houpací síť nataženou mezi stromy. Když vytáhnete strany až nad osobu uvnitř a „sešijete“ k sobě okraje provazem, je velmi obtížné se osvobodit i bez jakéhokoliv dalšího spoutání, naopak celé tělo je přístupné dotekům skrz oka sítě. Ve spojení třeba s „rukavičkami“, které omezují použití prstů, je to až zábavné – rukavičky zabraňují rozvázat uzly provazu, takže se není jak dostat ven a přitom spoutanou osobu kromě sítě vlastně nic neomezuje.

Mnoho lidí přitahuje použít některé dary přírody jako pomůcky. Jestli už máte zkušenosti s rákoskou, lískový nebo vrbový prut pro vás nebude nijak těžké zvládnout. Jen se přesvědčte, že prut je hladký, abyste při použití nenatrhli kůži. V průběhu výprasku si občas švihněte naprázdno do vzduchu, abyste viděli, jestli prut někde nezačal praskat – jestli se začíná při volném švihu na nějakém místě ostře ohýbat, zahoďte ho a vezměte si jiný. Zajímavé je nechat partnerku, ať si sama trestný nástroj utrhne a přinese. Můžete ji také varovat, že za příliš tenký a nevyhovující prut například zdvojnásobíte počet ran. Jenže jaký prut je dost silný? Bude partnerka riskovat odmítnutí nástroje a navýšení počtu nebo radši hned přinese silný, a tedy bolestivý prut?

Vděčným nástrojem jsou také kopřivy, ať už s nimi šviháte, nebo přinutíte trestanou osobu, ať si do nich klekne, sedne, projde se porostem nahá… i vložit několik lístků do spodního prádla je možné. U alergiků ale podobné hrátky raději vynechte, ať se místo pupínků nedočkáte záchvatu dušení.

Nedoporučuji zkoušet nahradit jiné pomůcky než bicí a poutací nalezenými přírodninami, zejména se vyhněte kontaktu neověřeného materiálu se sliznicemi. Udidlo z kusu větve se může přelomit, opadávají z něj třísky nebo zbytky kůry, na větev se mohlo vymočit nějaké nemocné zvíře… a zasouvání kusů větví nebo šišek do tělních dutin často končí nepříjemnou zkušeností z nemocnice. Ano, skutečně to lidé občas zkoušejí. Jestli chcete mermomocí k trápení použít šišky, tak jich hrst (rozevřených) hoďte na zem a donuťte partnerku na nich stát bosýma nohama nebo klečet.

Dalším plusem přírody (i když jak pro koho) je příjemný strach z toho, že by vás při hraní mohl někdo vidět. Některé hrátky tohle riziko přímo využívají, třeba procházky v lese s partnerkou na vodítku, nahota na poloveřejných místech a podobně. Jestli nechcete hrát ruletu, tak si místo zkontrolujte předem, abyste věděli, jak moc na něj jiní lidé chodí. Jiná situace bude v pracovní den, jiná o víkendu a úplně jiná, když zrovna rostou houby. Také si uvědomte, že vás může místo náhodného výletníka překvapit hajný nebo policista, kteří vám pravděpodobně budou chtít dát pokutu a že s partnerkou přivázanou ke stromu asi nedokážete tvrdit, že jste tam nic nedělali. Horší možnost je, když vaše hraní někdo zahlédne letmo, nebo jen uslyší křik a rovnou zavolá policii, že probíhá znásilnění. Nejen, že může dojít na nepříjemné vysvětlování, ale usilovný policista vás může popotahovat za výtržnictví. Samozřejmě, jde o málo pravděpodobný scénář, stát se to ale může. Když bude partnerka při hraní nahá, zamyslete se, jestli s sebou nevzít dlouhý lehký plášť nebo alespoň prostěradlo, do kterého se může v případě potřeby rychle zahalit. Rozepínat pouta a pony-postroj přímo před zraky vlezlé dvojice houbařů není úplně to pravé…

Jestli plánujete hraní na hodně odlehlém místě, zvažte i možnost, že se může stát něco nepříjemného. Za jak dlouho seženete pomoc, když vám partnerka omdlí nebo se zraní? Když se v průběhu hraní něco stane vám jako dominantnímu partnerovi, dovolá se váš protějšek pomoci? Nikdo nepřemýšlí rád o podobných situacích, ale občas se něco podobného stane. Když počítáte s tím, že po hraní bude ještě nějakou dobu trvat se dostat „do civilizace“, mějte s sebou něco sladkého k pití, ať vám partnerka neomdlí z poklesu hladiny cukru v krvi.

A shrnutí? Buďte opatrní a plánujte dopředu. BDSM hrátky bývají komplikovanější než „hodíme deku támhle pod stromy“. Když ale nebudete dělat zbytečné chyby, výsledek stojí za to. Vezměte si s sebou repelent, přikrývku, něco sladkého a oblíbené pomůcky… a nezapomeňte si to užít.

Hrátky s voskem jsou v BDSM oblíbenou praktikou. Jako každá dobrá zábava vyžadují určitou dovednost, ale také opatrnost.

Snad nejdůležitější opatření: než se necháte unést představou několika desítek svíček rozmístěných po ložnici, uvědomte si, že záclony, závěsy, povlečení postele, ale také volně rozpuštěné vlasy jsou výborně hořlavé. Partnerka přivázaná k posteli vám s hašením nepomůže, a když jí ožehnete vlasy, budete to mít na talíři do konce života. Počet svíček radši nechte nižší a nepokládejte je nikam, kde plamen může dosáhnout na zařízení místnosti.

Co se týká výběru svíčky, je nutno být opatrný, zejména pokud nemáte dost zkušeností. Leckde se dočtete, že svíčky ze včelího vosku mají vyšší teplotu tání a jsou proto pro začátečníky nevhodné. To je sice zčásti pravda, ale kdejaká svíčka s „nekapavou“ úpravou (vysoká teplota tání vosku) dokáže udělat horší popáleninu než včelí vosk.

Pokud nechcete, aby kapání horkého vosku bolelo, je možné koupit „masážní“ svíčky. Tají při velmi nízké teplotě a bývají parfémované přírodními oleji, takže roztavený vosk příjemně hřeje i voní. To se velmi hodí jako úvod do hraní s voskem, zejména když má partnerka ze začátku strach.

Další stupeň jsou obyčejné bílé svíčky. Vybírejte neparfémované a pokud možno měkčí, obvykle tají při nižších teplotách. Barevné svíčky jsou méně předvídatelné, ale rozdíly nebývají příliš velké. Vosk z takovéto svíčky může pálit nebo hřát, podle odolnosti pokapaného člověka a výšky, ze které se vosk kape.

Posledním stupněm jsou výše zmíněné svíčky ze včelího vosku a „nekapavé“ svíčky. Ty už většinou jen pálí, bolí poměrně dost a je dost snadné s nimi ublížit, když nevíte, co děláte.

Zvláštní skupinou jsou svíčky čajové. Jejich vosk sice taje při celkem nízké teplotě, ale když už je všechen roztavený, plamínek hřeje dál a teplota horkého vosku v kalíšku stoupá. Vosk z takhle „prohřáté“ čajovky je snadno schopný udělat puchýře. Další zradou je samotný hliníkový kalíšek čajovky – snadno a velmi rychle se rozpálí, takže když se plamínkem protavíte skrz vosk až na plech, leknutím a bolestí můžete svíčku upustit. Když horký kalíšek dopadne na partnerku, která ho kvůli poutům nemůže shodit, tak jste si ji právě neplánovaně ocejchovali…

Každopádně všechny svíčky, které chcete použít při hraní, nejdříve vyzkoušejte. Kápněte si vosk na dlaň a na hřbet ruky, ať máte odhad, jaký je to pocit a co si můžete dovolit.

V zásadě máte dvě možnosti použití svíčky. Buď držíte hořící svíčku zhruba vodorovně a kapete s ní po těle, nebo počkáte, až se vytvoří „jezírko“ tekutého vosku a vylejete ho naráz. Druhá možnost je bolestivější (vosk je více horký) a je lepší lít na nakloněnou plochu těla než na rovnou – větší množství vosku musí mít kam stékat, jinak vytvoří hlubokou loužičku, která si dlouho podrží teplo a popálí kůži.

Jestli chcete při hraní lít velké množství vosku, partnerku přivažte, aby sebou příliš necukala. Při neočekávaném uhnutí vosk snadno dopadne, kam nemá.

Pokud s voskem začínáte, dobrou plochou na zkoušení jsou záda. Když partnerka klečí, jsou šikmo a vosk tak stéká, zároveň nejsou příliš citlivá a všechna místa, kde vosk skutečně bolí (oči, rozkrok) jsou na opačné straně těla. Bez větších rizik získáte jistotu a můžete pokračovat na citlivější a zajímavější místa.

Zajímavou možností je kombinovat vosk s jinými vjemy. Můžete partnerce zavázat oči, střídat kapání vosku, tahy ledovou kostkou, doteky hedvábným šátkem a škrábání párátkem nebo nehtem. Vjemy jsou to velmi odlišné a zavázané oči partnerce nedovolí se připravit na to, co přijde v nejbližší chvíli. Za několik minut se pravděpodobně bude cukat i při lehkém doteku.

Jestli naopak chcete svou subinku potrápit, připravte si tři zapálené svíčky různého průměru. Subince zavažte oči, lijte na ni vosk a nechte ji hádat, kterou ze svíček jste právě použili. Pokud vyléváte „jezírka“ ze svíček, má subinka docela šanci – množství vosku se s průměrem svíčky hodně liší. Naopak kapání je téměř neuhodnutelné. Volba je jen na vás. A trest za nesprávné tipy? Přeci důkladné polití voskem z neuhodnuté svíčky.

Deprivace. Zbavení něčeho, omezení nějaké potřeby. Téma s BDSM nerozlučně spjaté – dominantní partner může zbavit svůj submisivní protějšek mnoha věcí a vjemů.

Omezení pohybu napadne asi každého, vždyť pouta jsou prakticky symbolem BDSM hrátek. Pouta, provazy, fólie, poutací vaky… pomůcek je spousta a je na každém, jaké si vybere.

Omezení sexuálního uspokojení – pásy cudnosti, zákaz sebeuspokojování… také častý prvek v D/s vztazích.

Nejčastěji se ale „deprivace“ používá ve smyslu deprivace smyslové. Zní to trochu hrůzostrašně, než si uvědomíme, že sem patří i jednoduchý šátek uvázaný přes oči. Omezování smyslů má několik následků. Jednak se silně zvyšuje pocit bezmoci, jednak vzrůstá citlivost ostatních (zbylých) smyslů, což se dá velmi dobře využít při hraní s doteky, voskem, bicími nástroji a podobně. Pozor ovšem na to, že co bylo za běžné situace příjemné nebo alespoň snesitelné, může být najednou příliš! Není dobré spoléhat na předchozí zkušenosti získané v jiné situaci.

S každým „ztlumeným“ smyslem se účinek násobí, proto přidávejte pomalu a nepřežeňte to. I člověk, který nikdy neměl podobné problémy, může dostat panický záchvat, když nevidí, neslyší a neví, kde je nahoře a kde dole. Mějte připravený způsob, jak co nejrychleji zbavit partnera pomůcek, které se mu přestanou líbit.
Zrak
je možné omezit mnoha způsoby, od šátku až po neprůhledné kontaktní čočky. Zajímavou možností je pouze přikázat zavření očí pod hrozbou trestu a pak střídat různé vjemy, protože při silném podnětu se většina lidí bez uvažování podívá, co se děje.

Oblíbenou možností jsou různé škrabošky, překrývající oči. Vypadají často elegantněji než šátek a pokud jsou z vnitřní strany potažené „kožíškem“ nebo jiným měkkým materiálem, narozdíl od šátku zabraňují vidění po stranách nosu. O stupeň výš jsou kukly. Některé, tenké, omezují pouze zrak. Sem patří především spandexové natahovací kukly. Čím je ale kukla silnější, tím více omezuje i sluch a tím větší pocit omezení zprostředkovává, díky tlaku na celý povrch hlavy. Kožené kukly většinou tlumí zvuk více než latexové a díky své nepružnosti více brání např. pohybu čelistí. Na druhé straně jim chybí rovnoměrné sevření ze všech stran, které poskytuje latex.

Ať už použijete cokoliv, dbejte na to, aby tlak nepůsobil přímo na oči (riziko hlavně u škrabošek, které se stahují přímo přes oči) a aby byly oči překryty materiálem, který neškrábe. Odřená víčka jsou velmi nepříjemná.
Sluch
už tolik možností nemá, a narozdíl od zraku je velmi obtížné ho skutečně „vypnout“. Nejjednodušší jsou pěnové špunty do uší, ale i přes ty je hlasitý hovor slyšet – to může a nemusí být nevýhoda. Kombinace špuntů a kukly už tlumí opravdu hodně, některé kukly jsou navíc v oblasti uší cíleně vypolstrovány, aby sluch omezily, případně se dají přes vycpávky ještě stáhnout řemínkem. Obvykle jde o takzvané deprivační kukly, určené k co největšímu omezení smyslů.  Složitější možností jsou malá sluchátka, tzv. pecky, doplněná kuklou. Je možné pustit do nich hudbu, ale také bílý šum, který úspěšně překrývá zvuky v okolí. Tato kombinace je sice nejspíš nejúčinnější, ale je potřeba dát pozor na přívodní kabely od sluchátek a nestahovat příliš kuklu přes uči, jinak brzy nastupuje bolest z otlačení tvrdými sluchátky.
Čich
je možné odstranit pěnovými špunty v nosních dírkách, ale omezuje to dýchání, znamená to nemožnost použít většinu roubíků (s výjimkou kroužkových typů) a snadno to spouští nepříjemné pocity. Zde opět bodují kukly – pokud jsou z kůže nebo latexu, většinou mají specifickou vůni, která stírá jiné pachy. Nejdůkladnější pomůckou je bezpochyby plynová maska, protože většina filtrů pohltí i pachy ve vdechovaném vzduchu a maska je navíc výrazně cítit gumou.
Chuť
obvykle není podstatné omezovat, protože při BDSM hraní se málokdy jí a pije. Když ale taková potřeba vyvstane – většina lidí ztratí chuť, když má ucpaný nos. V tom případě obrovský pozor, protože ústy je pak potřeba nejen jíst a pít, ale především dýchat! Je snadné jídlo či nápoj vdechnout a začít se dusit. Varuji před překvapivým nalitím i jen trošky tekutiny do úst nepřipravené osoby. Jestli to chcete udělat, tak opravdu po kapkách a nechte je stékat po rtech. Teprve pak můžete zkusit doušek.
Hmat
se snižuje obtížně, protože kůže dobře vnímá změnu doteku a tlaku. Když ale místo pout a provazů použijete na znehybnění partnera pomůcky, které tlak rozkládají na velkou plochu (svěrací kazajku, poutací rukávy, stahovací vak na celé tělo a podobně), pro spoutaného je mnohem těžší se proti poutům „zapřít“ a chybí pocit tlaku úzkého pouta na kůži. Vrcholem je samozřejmě mumifikace fólií a ještě více např. nafukovacím kokonem. V případě, že nejste tolik nároční a stačí vám zneschopnit partnerovy ruce, můžete použít různé bondage rukavice, od šněrovacích kožených až po nafukovací „boxerky“. V takových rukavicích navíc nemůže použít prsty k rozepínání přezek a podobně.

Tečkou v deprivaci může být zavěšení, které spoutanému sebere pocit pevného bodu v prostoru. Druhou, drsnější „třešničkou“ může být omezení dechu. Ani jedno však není nic pro začátečníky a proto zde rady a návody neuvedu. Jestli chcete experimentovat, buďte opatrní na sebe i partnera.

Veselé hraní!

Bondage patří k BDSM naprosto nedělitelně. Jenže čím, kdy a jak poutat? Něco jiného je partnerka, kterou do BDSM pomalu zasvěcujete a partnerka, která už se jen těší, až už se zas nebude moct hýbat.

Jako materiál na první zkoušení určitě každého napadnou šátky, vázanky, silonky a podobně. Ty mají výhodu v tom, že bývají po ruce, dál už ale mají jen nevýhody – špatně se na nich vážou uzly, špatně se rozvazují, a když vaše partnerka za pouta trhne, stanou se obvykle dvě věci zároveň. První je, že z širokého a pohodlného pouta se náhle stane lanko silné necelý centimetr, druhá je uzel, který se zasekne takovým způsobem, že k „rozvázání“ jsou potřeba nůžky. Tím pádem musíte partnerku, která si o ztenčené pouto popálila nebo odřela kůži, od sloupků postele odstříhat. To dojmu, že bondage je bezpečná a zábavná, dvakrát neprospěje.

Jestli je vaše partnerka na vážkách, zda to vůbec zkoušet, není špatné koupit v sexshopu pouta z neoprenu. Jsou měkká a poddajná, odřít se o ně skoro nedá a zapínají se většinou na suchý zip, takže z nich můžete partnerku rychle dostat. Navíc na nich většinou není kov, takže nevypadají nijak výhružně.

Jako druhý stupeň se dají doporučit pouta kožená. Nejlépe podšitá jemnou kůží, protože bývají nejpohodlnější. Sice jsou často jednoúčelová (na zápěstí, kotníky, stehna…), ale neškrábou a partnerka se do nich může bezpečně „zapřít“ bez následků. Navíc, pokud jsou dobře ušitá, jsou velmi odolná a samovolné osvobození spoutané osoby nehrozí. Pro kožená pouta už nechoďte do sexshopu (tam bývají předražená a nekvalitní), ale spíše do obchodu přímo s BDSM pomůckami.

Třetí stupeň jsou lana a provazy. Pro mnoho lidí, kteří začínali se self-bondage, to bývá stará známá vesta, ale lana už oproti předem vyrobeným poutům vyžadují určitou zručnost, odhad a cvik. Je potřeba znát správné uzly, umět správně odhadnout utažení atd. Je dobře, když vás se základními triky obeznámí někdo, kdo už to s lany sám umí a nemusí to být žádný mistr shibari. Je sice možné se většinu věcí naučit samostatně, ale experimentování může bolet. Buďte si jistí, že uzly dobře ovládáte, než je budete používat v ložnici, protože někdy stačí jeden špatný hmat a z bezpečného uzlu je najednou stahující se smyčka.

Pomyslnou vrchní příčkou na žebříčku „vážnosti“ jsou kovová pouta – želízka, okovy, řetězy a podobně. Jsou často věcí vkusu – někoho vzrušují, někdo je nenávidí, protože tlačí. Mívají společné, že až na výjimky nejsou příliš pohodlná, je nepříjemné si na ně lehnout (zejména pozor na laciná želízka, která se nedají uzamknout v určité poloze; ta se při stlačení stahují dál a dál, což je nebezpečné), ale na druhé straně vzbuzují pocit pevnosti a nemožnosti se osvobodit – provaz se dá předřít a některá kožená pouta utrhnout, ale co s párem okovů? To je dále posilováno tím, že se většina podobných pomůcek uzavírá zámkem a k odpoutání je potřeba klíč. Zejména pokud chcete sehrát středověkou scénku, jsou kovové poutací hračky určitě tou správnou kulisou. Když chcete poutat přímo řetězem, zkuste sehnat řetěz plochý, jaký se používá například na psích obojcích. Nevypadá sice dobově (to ale téměř žádný kupovaný řetěz, pokud z něj neopálíte pozinkování), zato méně tlačí na těle a lépe vypadá.

Vysokou školou by mohlo být používání drátů, vlasců, strun a podobných tenkých materiálů. Raději to nezkoušejte, jestli se to nemůžete naučit od někoho zkušenějšího. Hrubé pravidlo je, že pokud s tím můžete krájet knedlíky, neměli byste tím vázat lidi, pokud to opravdu neumíte. Zajímavou možností je ale vázat nití „na důvěru“ – dáte například subince dálkově ovládané vibrační vajíčko a pak ji přivážete ruce nití k posteli. Dokud nit zůstane vcelku, budete si hrát s ovladačem. Když ale nit praskne, vibrace vypnete a subinka má další možnost až zítra.

Po nějaké době hraní si každý ujasní, co se mu líbí a s čím rád pracuje. Pokud si ale chcete svoje obzory rozšiřovat, nezbývá vám, než najít někoho, kdo to umí lépe než vy a ukáže vám různé způsoby a hračky naživo. Ve větších městech se občas pořádají poutací workshopy, především se zaměřením na provazy. Jestli je provazová bondage vaším šálkem čaje, určitě stojí za návštěvu.

A nejdůležitější rada? Mějte po ruce něco, co je na poutání opravdu vhodné, ať nemusíte improvizovat. Když nemáte čím poutat, obvykle se „něco“ vezme a „nějak“ se to uváže… a pak subinka ještě za týden nosí dlouhý rukáv, aby skryla šrámy na zápěstí.

Bylo krásně sobotní ráno. Takový ten pocit, když vás probudí sluníčko a vy se můžete jen tak vyvalovat v posteli. Dvacet minut jsem ještě jen tak zvládl odpočívat, ale jelikož už se blížilo k poledni, rozhodl jsem se vzbudit svou slečnu. Jen tak jemně jsem ji líbal po zádech, i když jsem měl chuť na něco žhavějšího. Nesnášela spát v oblečení, tak jsme vždy spali nazí a mnoho věcí bylo díky tomu jednodušších. Hladil jsem ji po celém těle a moc dobře jsem věděl, že už nespí, i když to předstírala hezky. Rukou jsem jí vjel mezi nohy a její předstíraný spánek v tu chvíli přestal být klidný. Začala se kroutit a chtěla víc, ale to jí nedovolím.

Sex s prázdným žaludkem rád nemám, ale měl jsem poměrně hravou náladu. Otočil jsem ji zpět na břicho a sáhl na stůl, kde odpočívala lana ještě z večera. Pravděpodobně si myslela, že ji chci nejprve svázat, než si ji vezmu, ale to se mýlila. Přivázal jsem jí ruce k tělu za lokty, aby neřekla, že nemá šanci a nohy ji svázal k sobě tak, že je mohla roztáhnout asi na půl metru, víc ne. A na závěr bradavky ozdobil svorkami.

„Běž a udělej nám nějakou snídani, zlato. Něco teplého prosím,“ řekl jsem jí, když jsem byl hotový s úvazem. „Ale…,“ začala říkat. Určitě to bylo něco zajímavého, ale přerušil jsem ji: „Běž. Pán má hlad.“ Ne zrovna mile se na mě podívala, tak dostala plesknutí přes zadek, ale šla. Já jsem se zatím rozvalil do postele a čekal, s čím přijde. Jen doufám, že s žádnou katastrofou.

Ráno mě tak krásně probudil, ale hned přišel s úkolem, abych udělala snídani. A to ještě se svázanýma rukama! Sotva jsem se probudila a hned jsem se musela dát do práce. Radši bez řečí jsem se sebrala a šla se podívat, co lednička nabízí.

Bylo tam spousta věcí, ale když chtěl něco teplého, rozhodla jsem se pro míchaná vajíčka. Rozklepla jsem je, okořenila a honem začala míchat. Se svázanýma rukama to moc dobře nešlo, ale nakonec jsem to nějak zvládla. Když to bylo hotové, ještě jsem namazala dva chleby máslem, což také nebyl zrovna lehký úkol, ale podařilo se mi to. Opatrně jsem oba talíře nesla, abych žádnou porci nevyklopila, což se mi při otvírání dveří do ložnice málem povedlo.

Vítězoslavně jsem položila oba talíře na stůl a usmála se. Zamračil se na mě a já se jen lekla, co jsem udělala špatně. Samozřejmě, že se mi to nemohlo povést úplně, že ano. To jsem celá já. „Kde jsou příbory, zlato?“ zeptal se mě se zdviženým obočím. „Zapomněla jsem,“ vypadlo ze mě nakonec přidušeným hlasem a hned jsem pro ně běžela do kuchyně. „Za to dostaneš dvacet na holou, začni si počítat.“ Slyšela jsem, jak říká, když jsem vybíhala z ložnice. To nám to pěkně dnes začíná, pomyslela jsem si.

Vrátila jsem se s příbory a pustili jsme se do jídla. Opatrně jsem po něm pokukovala a snažila se odhadnout, co chystá, ale byl tak nečitelný. S klidným výrazem jedl, zatímco já se klepala strachy. Už dvacet ran jsem si zasloužila. Kolik to bude celkem? To jsem netušila. Ale věděla jsem, že se budu rozhodně snažit, aby jich bylo co nejméně.

Když jsme dojedli, vzala jsem talíře, abych je odnesla do kuchyně, ale zadržel mě pohybem ruky. „Klekni,“ řekl hlasem, který nepřipouští žádná ale a ukázal rukou před sebe. Poslechla jsem, i když jsem se bála a zároveň těšila, co přijde. Ze stolu vzal obojek a nasadil mi ho na krk. Poté uvolnil svázané ruce, ale nohy nechal, jak byly. K obojku připnul vodítko a lehce zatáhl: „Jdeme.“ Poslušně jsem za ním šla bez protestů. Zastavil až v obýváku.

„Teď se tady hezky ohneš přes tu opěrku,“ prohlásil skoro až milým hlasem. Poslechla jsem. Došla jsem ke křeslu, ohnula se a pěkně vystrčila zadek. Sice někde uvnitř mě hlodal strach a nevědomost, s čím by mohl přijít, ale i přesto jsem v té poloze zůstala. Vzal provaz a každou mou nohu přivázal k noze křesla, že jsem je měla roztažené. Ruce mi svázal před tělem a přitáhl je taky k jedné noze křesla, takže jsem musela zůstat v téhle potupné poloze s vystrčeným zadkem. Nakonec mi ještě zavázal oči.

Snažila jsem se alespoň sluchem poznat, co chystá a co přijde, ale moc se mi to nedařilo. Až nakonec dopadla první rána. Na záda. Ani to tolik nebolelo, jako jsem se spíš lekla a vyjekla. „Tak to teda ne. Mě tady ječet nebudeš,“ slyšela jsem jeho hlas, jak se někam vzdaluje, a přála jsem si, abych ten jekot mohla vzít zpátky. Nemohla jsem. Chtěla jsem se začít omlouvat, ale nedostala jsem šanci. Strčil mi do pusy roubík a přezku utáhl tak, že se mi zarývala do tváří a v žádném případě jsem ho nemohla vytlačit ven.

Další rána byla tvrdší a dopadla přímo na můj vystrčený zadek. Chtěla jsem uhnout, ale mohla jsem se pohnout sotva o deset centimetrů. To nemělo žádný význam. Tak jsem držela a při větších ranách jsem se všemožně kroutila a snažila se uhýbat. Ve skutečnosti to tak zlé nebylo a vlastně určitým způsobem se mi to líbilo. Jedno mé já, to slušné, chtělo utéct pryč a už se nikdy nevrátit. To druhé zlobivé já, to milovalo a chtělo škemrat, že chce ještě. No tohle přání se mu splnilo. Nepočítala jsem rány, takže jsem nevěděla, kolik jsem jich dostala a kolik jich ještě zbývá.

Kožené řemínky důtek se mi kolem těla ovíjely dál a dál, jako by těch ran snad mělo být nekonečno. Nejvíc trpěl můj zadek. Radši jsem nechtěla vidět jeho barvu, ale pěkně mě bolel. Najednou přišla rána a po ní už žádná. Je to snad poslední? Říkala jsem si. Ale nebyla. Nakonec jsem dostala dvě mírnější mezi mé roztažené nohy. Vlastně tyhle dvě bolely nejmíň. Sice to trochu štíplo, ale to bylo vlastně příjemné.

Když dílo dokonal, odložil důtky a jen tak nade mnou stál. Netušila jsem, co dělá, ale cítila jsem nad sebou jeho přítomnost. A pak jsem pocítila další věc. Pálení na mých zádech. Polil mě voskem minimálně z jedné svíčky. Bylo ho dost na to, aby mi teď stékal všude možně po těle. Celá jsem se kroutila tam a sem a něco huhlala do roubíku. Vlastně ani pořádně nevím co. Chtěla jsem ho tam. Moc. Aby mě pořádně ošukal, ale samozřejmě to neudělal. Už jen proto, že věděl, jak moc to chci.

Strnul mi šátek z očí, chytnul mě za vlasy a zvrátil mi hlavu dozadu. Podíval se mi do očí a nevím, jestli čekal prosebný či pokořený pohled, ale já se na něj dívala vzdorovitě. Škubla jsem hlavou a snažila se vyprostit vlasy z jeho sevření, ale akorát jsem se na ně víc zatáhla. Stejně nepustil. „Co bys chtěla, kurvičko?“ zeptal se trochu s nadřazeným úsměvem. Místo odpovědi jsem jen něco zahuhlala do roubíku. „Nic? A já mám zrovna tak vstřícnou náladu.“ Ve skutečnosti se mi jen vysmíval a utvrzoval svou nadřazenost. Žádná vstřícná nálada., jen kecy…..

Pokračování

Sedím takhle jeden zimní večer na baru a popíjím panáky vodky. Pozoruju slečny a vybírám si, kterou dnes ulovím. Okolo baru se sem tam mihne nějaká pěkná prdelka, ale zbytek většinou nic moc a ty co by stály za hřích, tu už mají ranaře, se kterýma bych se potkat pěstně nechtěl. Dávám si proto ještě pár panáků.

Když odbíjí druhá hodina ranní, uvažuji nad tím, že půjdu domů. Mávám na obsluhu a už vytahuju peněženku, ale v tu chvíli jí uvidím. Ta bude moje, říká můj chtíč. Přichází. Je to nádherné stvoření. Zrzavé vlasy jí spadají do půli zad, zelené oči zkoumají vše okolo sebe, malý nosík a smyslná ústa dávají její tváři andělský nádech. Lehce pihatý obličej její nevinnost jen zdůrazňuje. Ke svým zeleným očím si vzala nádherné zelené šaty, které skrývají právě tolik, aby člověk toužil po tom spatřit víc. Když jí takto sjíždím pohledem, všímám si, že ani její hrudník není moc chudý. Okamžitě si objednávám dalšího panáka a obsluha se jen směje, když vidí můj užaslý výraz.

Slečna si sedá na bar a objednává si tequillu. Jen se pro sebe pousměju a říkám si, že slečna umí pít. Čekám, až si dá ještě dva, pak si přesednu o ty dvě stoličky blíž a zahajuji svojí hru, kterou jsem dotáhnul už k dokonalosti. Po pár společných drincích a okouzlujících slovíčkách jsem začal pozorovat rostoucí plamínek touhy v jejích očích. Položil jsem jí ruku na stehno a ona jako reakci na toto mě chytla za hlavu a přitiskla mi své rty na mé. Začala mě vášnivě líbat a já cítil, jak se pán dole probudil k životu a těsné džíny mu k životu nestačí. Trochu se oddálím a zkoumám její výraz, jestli si všimla toho, co se děje. Podle její posměšné mimiky ano. Začínám sám na sebe být nasraný, že jsem jí dal tak brzo najevo, že ji chci. Ona jako by mi četla myšlenky. Chytne mě za ruku, přitáhne si mě blíž a šeptá mi do ucha: „Hele brouku, bydlím kousek odsud, pojďme to dokončit tam.“ Ha, mám vyhráno, pomyslel jsem si. Ještě nikdy jsem se tolik nezmýlil.

Jen co se otevřely dveře, opět jsme se na sebe vrhli. Líbali se. Najednou jsem se ocitl na gauči, ani jsem nevěděl jak. Stoupla si nade mě, řekla, že je za chvilku zpátky a odběhla si něco vzít do pokoje. Tak jsem se zatím rozkoukal v jejím bytečku. Obývák byl pěkně zařízen. Prostorný, velká televize. V tom slyším klapat podpatky na dlažbě a vím, že se vrací.

Sedá si vedle mě a s roztomilým výrazem mi říká „Teďka si sundáš tričko a já ti zavážu oči, jo brouku?“. Jsem celý ztracen v jejím kouzlu, takže jen blbě přikyvuju. Sundám si tričko a nechávám si zavazovat oči. Pak medovým hláskem říká, abych natáhnul ruce před sebe. Ukázkově předpažuju a než se naděju, slyším a hlavně cítím, jak se mi pouta zařezávají do kůže. Rychle ruce přitahuju k tělu a děsím se toho co muže nastat.

„Teď si pro něco dojdu do pokoje, a jestli, než se vrátím, nebudeš svlečený, uvidíš peklo,“ přikazuje mi dominantním hlasem. No jasně, nějaká zrzavá nána mi tu bude vyhrožovat, na to se jí můžu vykašlat. Uraženě sedím a čekám na ni, abych jí řek, co si o tomhle myslím. Zaslechnu ji přicházet a už se nadechuju, abych jí to všechno od srdce řekl, ale než otevřu pusu, dostanu facku. Byla naprosto nečekaná a já se svalil z gauče na zem. Tam si na mě obkročmo sedla a vlepila mi ještě jednu.

„Tak ty nebudeš spolupracovat? Takže chceš peklo? Fajn máš ho mít brouku.“ Dostanu ještě jednu facku a pak cítím jak kalhoty i trenky opouští mé tělo a já se válím na její podlaze nahý a bojím se i dýchat. „Dělej, plaz se za mým hlasem,“ rozkřičí se. Tak se plazím za hlasem, až když mi položí nožku na záda, pochopím, že to stačí.

Ne moc lehkým kopnutím do žeber mi naznačí, abych se převalil na záda. Ne na záda nemůžu, zděšeně si uvědomím. Když se nemám k tomu, vykonat její rozkaz, cítím její dosednutí na moje záda. Chytne mě za vlasy a přitahuje si mojí hlavu. Dost to bolí, ale ta bolest je nějakým způsobem naprostá slast. Cítím její dech na svém krku a rozpaluje to můj chtíč do nekonečných výšin.

Šeptá mi do ucha: „Spolupracuj a užiješ si, to jinak to bude bolet.“ A na důkaz toho mě kousne do ušního lalůčku. Tak se teda převaluju na záda a ona vidí, že se mi to líbí, protože můj kamarád dole mi moc nepomohl. Stojí si tam jak na přehlídce a vůbec netuší, co mi tím způsobil. Slyším její zvonivý smích a rozkaz, ať zase předpažím. Předpažuji a lano mi svazuje ruce k sobě ještě těsněji než pouta. Najednou cukne provazem a já pochopím, že ji mám následovat.

Takhle si za ní slepý a bezbranný s hroznou chutí na sex šlapu a připadám si, jako otrok a ta představa mě vzrušuje stejně jako to, co semnou před chvílí dělala. Když už trefím dvoje futra a ukopnu si jednou malíček, začínám dost klít, ale vždycky když jen trochu nahlas promluvím, jednu schytám. Už mě nemlátí jen do hlavy, ale vybírá si i jiné části mého těla. Když zavadím po třetí o něco, zjišťuji, že je to postel.

Najednou do mě ze zadu strčí a já padám po hlavě do její postele. Zabořím se tam obličejem. Ona mi kleká na záda a přidušuje mě. Když už si myslím, že mi prasknou plíce, překulí se. A já můžu konečně zvednout hlavu a nadechnout se. Převalím se na záda a zhluboka dýchám. Jediná věc, co mě trochu děsí je, že mi z tohohle stojí jako nikdy v životě. Rozvazuje mi ruce, ale pouta tam nechává. Řekne mi, ať roztáhnu nohy od sebe a ruce dám za hlavu. Jako poslušný otrok všechno plním. Ruce mi druhými pouty poutá k čelu postele a nohu mi každou přivazuje kusem lana k nohám od postele. Po její pečlivé práci tam ležím a nemůžu se ani hnout.

*PRÁSK* přiletí rána a já cítím palčivou bolest na svém břichu, kam mě právě udeřila důtkami. Přiletí další a další. Mám břicho a stehna v jednom ohni. Pak přiletí to, čeho se nejvíc bojím. Rána na můj penis. Jen lehce ho praštila a on se postavil ještě víc, jakoby ji vybízel, aby ho přetáhla znova. Ona to tak i pochopila. Dostal jsem ještě jednu a pak i přes koule. Nevím, jestli jí říkat, že jí miluju nebo nenávidím. Víří ve mně příliš mnoho pocitů, ale pocit že se mi líbí být v její moci, je asi největší ze všech. Proto si to asi tak užívám.

Když se odmlčí s důtkami, bojím se, co může následovat. A pak to poznám. Vosk. Vylije mi ho na hruď, až div nevykřiknu bolestí. Ale to nejhorší teprve přijde. Jedna kapka jí ukápla na můj úd. Nevím, jestli to udělala schválně nebo ne, ale spíš jo. Taková bolest a slast v jednom. Tahám za provazy a vydávám spoustu malým usyknutí. Za to ovšem dostanu dalších deset ran důtkami.

Když už si myslím, že mě ten stoják zabije, tak ho konečně chytí a začne ho jen lehoulince honit. Jen malé pohyby. Sem a tam, jen abych věděl, že ví, co chci, ale nedá mi to, protože ji baví, jak jsem v její moci. Nevydržím to a rozkřiknu se na ni: „Tak už mě ošukej, ty zrzavá couro!“ Plesk, plesk, plesk. Facky přilétají jedna za druhou a slyším její křik. „Tak couro jo? Já ti dám couru, ty hajzle mrňavej. Lízat budeš, až se ti bude z pusy kouřit.“ Dostála svému slibu. Klekla si na mě a přirazila na mě svým ohanbím. Mě nezbývá nic jiného, než její přání vyplnit. Protože když jí ho nevyplním, můj úd to odnese za mě.

Jazykem si nejdřív hraju s jejím poštěváčkem, a pak jím vnikám dovnitř. Divím se, jak je tam vlhko. Jí to snad vzrušuje, že mě tu tak mučí, říkám si jen tak pro sebe. A měl jsem pravdu. Při uspokojování předla jak kočička a vrtěla se na mě, div jsem se nepřidusil. Ale byl jsem za to sladce odměněn. Vzala ho do úst a začala mi ho krásně kouřit. Najednou se ze mě zvedne a říká: „Jsi zvrácený a takové já mám ráda. Ale teď lízej a možná k tobě budu hodná, a dopřeju ti orgasmus, protože to je to, po čem toužíš otroku že?“ Sedá si znova na můj obličej, ale tentokrát trochu níž a já se dostávám jazykem mezi její dvě dokonalé půlky jejího skvělého zadku.

Když to chce, co jsem já, abych rozhodoval? Běží mi hlavou a lížu její análek, jak jen to jde. Párkrát mě ještě přetáhne důtkami. Když už cítím, že na ni jde orgasmus, zvedá se ze mě. Ale pak jsem pochopil, proč přestala. Kleká si nade mě, a nechává vniknout můj penis do ní. Nejdřív pár nejistých pohybů na začátek, ale pak zrychluje tempo. Já jen vzdychám, přirážím a užívám si ten nejlepší pocit na světě.

Když takhle souložíme už nějakou hodnou chvíli, ona do mě různě mlátí a křičí na mě, co všechno pro ni jsem, tak poznávám, že se její křik změnil a teď křičí v orgasmu. Zarývá mi nehty do hrudi a zanechává tam krvavé škrábance. To je poslední kapka co dokážu snést. Vystříkám se do ní, jako do nikoho nikdy v životě a zažívám ten nejlepší orgasmus v životě. Hluboce oba vydechujeme a ona se směje. Potom co ze mě sleze, mě začne rozvazovat. Stoupám si, abych prokrvil nohy, a koukám na ni. Na toho zrzavého ďáblíčka, který mi dopřál ten nejlepší sex v mém životě. Jak na ni tak zamilovaně koukám, dostanu jednu po puse a se smíchem mi říká, že je to jen proto, abych nevyšel ze cviku. Rozesmějeme se oba a vrháme se znova do postele na druhé kolo…

Klečela na matraci, ruce svázané za zády. Přes oči měla šátek a na krku obojek. V puse roubík. Nohy svázané tak, že se nemohla ani hnout. Ruce i nohy měla odřené od provazů, které se jí zařezávaly do těla při jejích pokusech o vyproštění. Nebyly jí ovšem nic platné. Nezbývalo jí nic jiného než čekat.

Po nějaké době uslyšela zvuk. Klapnutí dveří. Kroky. Někdo vešel do místnosti. Kroky se k ní začaly přibližovat, ale najednou se zastavily. Trhla hlavou, i když jí to k ničemu nebylo. Nemohla nic vidět, nic zjistit. Uslyšela škrtnutí a i přes šátek viděla, že se místnost prosvítila mihotavým světlem. Svíčky. Pak se kroky vydaly k ní. Čekala bez hnutí, co se stane.

„Takhle ti to sluší,“ řekl mužský hlas. Muž si klekl vedle ní a dal jí jemný polibek na koutek úst. Natočila hlavu a očekávala hlubší polibek, který ale nepřišel. Muž se zvedl a kus poodešel. Když se k ní vrátil, začal jí přejíždět něčím po těle, až jí z toho naskakovala husí kůže. Najednou přišla rána. Bičík, došlo jí. A za chvíli další a další. Pokaždé na jiné místo. Snažila se před ranami uhýbat, ale díky svázání to vůbec nešlo. I když v něčem byla ta bolet očišťující, uvolňující. Ještě chvíli pokračoval, a když začala křičet do roubíku, přestal.

Odložil bičík a začal ji hladit. Přes sešlehaná záda a zadek. Svázané nohy. Prsa. Mezi prsty uchopil bradavky a mnul je mezi prsty. Věděl, že to se jí líbí. Ještě chvíli si s nimi hrál a pak jí na ně přicvaknul svorky. Sykla bolestí, ale věděla, že to je teprve začátek.

Sjel rukou mezi její stehna až k jejímu pohlaví. Tekla až na stehna. Líbilo se mu, že se to líbí i jí. Chvíli ji dráždil prsty, až naplno vzdychala do roubíku, ale udělat ji však nenechal. Když prsty vytáhl, vydala naprosto frustrovaný zvuk, který ovšem díky roubíku zaniknul v jakési nesrozumitelné huhlání.

Začal jí roubík sundávat. Než stačila říct jediné slovo, strčil jí do pusy umokřené prsty, aby také ochutnala. Poslušně je olizovala, i když pochyboval, že jí to chutná. Když byl spokojen, vytáhl prsty a na místo nich se začal svým penisem přibližovat k jejím ústům. Měla zavázané oči, takže nic netušila. Až když se jím začal otírat o její rty, pochopila a otevřela ústa.  Nejprve si nechal olizovat pouze špičku penisu, ale to mu přestávalo stačit. Chytl ji za hlavu a přirazil. Viděl na její tváři, že se jí to moc nezamlouvá, ale držela. Přirážel do jejích úst a pouze jí nechával přestávky na dýchání. Cítil, že orgasmus není daleko, ale přesto přestal a nechal ji na chvíli vydechnout. Poslušně mu ho v pomalém tempu olizovala. Bylo to velmi příjemné, ale toužil po orgasmu. Proto ji znovu chytl za vlasy a šukal ji do úst. Vrazil jí ho hluboko do úst a přišlo ono slastné uvolnění. Snažila se uhnout, ale držel ji pevně. Až všechno pečlivě spolykala. Ani kapka nazmar.

Odstoupil od ní a opět jí nasadil roubík. Do ruky vzal důtky a jemně jí s nimi přejel po zádech a bradavkách. To bylo příjemné. Přišla první rána. Švihl jemně a ona slastně vzdychla. Dopřál jí ještě pár jemných ran, ale pak přitvrdil. Proužky kůže se jí obtáčely kolem těla a občas zasáhly nějaké citlivé místo. Kroutila se a snažila uhýbat před ranami, i když věděla, že jí to není nic platné. Nakonec rány ustaly. Pohladil ji po vlasech a dal jí polibek na koutek úst.

Pleskl ji přes zadek, až vyjekla, jak to nečekala. Prsty sjel mezi její nohy. Byla vlhká, tak moc, až na stehna. Tohle miloval. Nejdříve tam zajel jen jedním prstem a chvíli jím jen tak pomalu kroužil. Za chvíli připadl druhý a jemně ji dráždil. Vzdychala a věděl, že chce víc. Pomalu tempo zrychloval, až křičela jako šílená. Když tušil, že má od orgasmu jen kousíček, vytáhl prsty a jen poslouchal, jak skučí. Věděl, že by to moc chtěla, ale ještě jí orgasmus dopřát nechtěl.

Poodešel ke stolku, kde stálo několik hořících svící s již dostatečným množstvím rozehřátého vosku. Vzal jednu svíci a pomalu přešel ke svázané dívce. V naprosté nevědomosti otáčela hlavou ze strany na stranu, jako kdyby snad mohla něco vidět. Nemohla. Pouze tušila, že přijde něco, co se jí asi tak úplně nebude líbit. Jen nevěděla, odkud to přijde, co to bude a jak to bude zlé. Svíjela se, jako by se snad chtěla vyvléknout z provazů a utéct. Jenže nemohla. Byla ráda, že se vůbec dokázala pohnout.

Přistoupil k ní a svíci zvedl lehce nad její prsa. Začal svíčku pomalu naklánět, až její prsa pokropil pěknou dávkou vosku. Tlumeně vyjekla. Možná překvapením, možná bolestí. Postupně bez velkých přestávek jí celé tělo polil voskem ze všech svící, jen jednu si nechal úplně nakonec. Dal jí chvíli pauzu a lehce ji pozlobil prsty mezi nohama, aby zjistil, že je vlhká stále víc a víc.

Pomalu k ní přistoupil a velmi pomalu jí vylil menší dávku vosku na půlky. Mířil přesně a stalo se to, co očekával. Vosk jí stekl mezi půlky. Začala křičet a prát se s provazy, ale její jekot byl tlumen roubíkem. To bylo velmi dobře, protože co by si pomysleli sousedi? On tu přece žádnou dívku nemučí. Lehce se nad tím pousmál.

Dal jí chvíli, aby se uklidnila a pak ji pohladil po vlasech, vyndal roubík a sundal svorky z bradavek. Asi mu něco chtěla říct, možná mu nadávat, ale umlčel ji polibkem. Promnul jí bradavky a ona sykala bolestí. Stále ji líbal a zkusil, jestli je stále vlhká. Byla. Vzdychala mu do úst a on to už nedokázal vydržet. Přitlačil ji tělem a hlavou k matraci. Donutil ji vystrčit zadek ještě o něco výš. Zkusmo ji ještě plácl přes zadek, ale už na nic nečekal a vrazil do ní svým údem.

Chytil ji za vlasy a zběsile ji šukal. Ona vzdychala a řvala na něj, ať ji šuká víc. On nezůstával pozadu, tvrdě do ní přirážel a křičel na ni, že je to jeho děvka a bude si ji šukat, jak bude chtít. Stále křičela víc a víc, až se její tělo napjalo tím přívalem vášně a následně, tak dokonale uvolnilo. On na sebe nenechal dlouho čekat. Ještě párkrát přirazil a vystříkal jí tu její nadrženou kundičku. Zhroutil se vedle ní na matraci a přitáhl si ji k sobě v lehkém polibku.

„Bylas úžasná, miluju tě,“ vypravil ze sebe v zrychleném dechu.

„Já tebe taky, miláčku. Bylo to dokonalé,“ odpověděla mu stejně udýchaným a zamilovaným tónem.

Jednoho deštivého dne jsme se s mým přítelem rozhodli, že vyrazíme koupit mi nový korzet. Sice jich mám dostatek, ale další se nikdy neztratí. V nákupním centru byla spousta lidí a já se pořád musela rozhlížet, jestli si někdo nevšiml mých podvazků pod sukní nebo mých svorek na bradavkách nebo vibračního vajíčka v mých útrobách. Samozřejmě, že to nikdo vidět nemohl, ale já se cítila značně nesvá, že si takhle kráčím po nákupním centru.

Konečně vybral nějaký obchod a my se dali do nakupování. Vybral tři adepty a šlo se do kabinky. Šel se mnou a já nic nenamítala, ale to jsem netušila, co chystá. Svlékla jsem se a v tu chvíli řekl, tedy spíše přikázal: „Otoč se ke mně!“ Poslechla jsem a myslela, že mi jen chce sundat svorky z bradavek. Mýlila jsem se. Z mé kabelky vytáhl pouta, která mi připnul na jedno zápěstí, řetízek, který je spojuje, protáhl pod tyčí, na které byl závěs v kabince a druhé pouto mi připnul k druhé ruce. Byl tak rychlý, že jsem se nevzmohla na odpor. Hlavně jsem byla dost překvapená a nemohla uvěřit, že do mé kabelky propašoval pouta. Radši jsem nemyslela na to, co vše tam ještě může být.

„Líbí se ti to?“ ptal se mě posměšným tónem. „Ne a pusť mě, vždyť to někdo uvidí,“ protestovala jsem a slabě zatáhla za pouta. Jasně, že to nemělo žádný účinek, jen řetízek cinkl o tyč a já se lekla, že někdo přijde a uvidí nás tak. „Pusť mě, prosím,“ žadonila jsem. „Máš přece ráda sex na veřejnosti.“  Říkal pravdu, ale co je moc, to je příliš. „Jo, ale…“ Nenechal mě vůbec větu doříct a skočil mi do řeči: „Tak vidíš.“ Stoupl si za mě a tím, jak si přitáhl mé boky, mě donutil udělat krok vzad. Takže nyní jsem stála s nataženýma rukama nahoru, vystrčeným zadkem směrem k němu a s prohnutými zády. „Prosím,“ zkusila jsem to naposled a podívala se na něj tím nejvíc prosebným pohledem, co jsem dokázala.

Místo odpovědi sáhl do mé kabelky a vytáhl roubík. Než jsem se nadála, tak mi ho nasadil. Strašně mi bušilo srdce, nejen studem, ale i vzrušením. Prohmátl mi prsa a zatáhl za řetízek, který spojoval svorky na mých bradavkách. Tlumeně jsem zaskučela bolestí, ale ta se vzápětí změnila v rozkoš, protože zapnul vibrační vajíčko. Začala jsem se kroutit sem a tam a snažila nevzdychat moc nahlas. Sledoval mě a viditelně si užíval mou bezmoc. Chvíli mě trýznil, ale když jsem začínala věřit, že se skutečně udělám, vibrace ustaly.

Sáhl mezi mé nohy a jen tak kroužil prstem okolo mého vchodu, v tom vlhku, které mi tato situace způsobovala. „Já věděl, že se ti to bude líbit,“ konstatoval vlhko mezi mýma nohama. A dál mě trápil tímhle lehkým drážděním. Čekala jsem a myslela, že se dočkám většího dráždění, ale on odtáhl prsty úplně. Zase něco hledal v mé kabelce a já nemohla uvěřit, kolik věcí jsem celou dobu nesla a vůbec o nich nevěděla. Když se konečně otočil ke mně, začal si kluzkými prsty pohrávat s mojí zadní dírkou. To snad nemyslí vážně. Tady a teď. Začala jsem se mu vzpouzet. Začala jsem házet tělem nejvíc, co to šlo.

„Ty snad chceš, aby někdo věděl, co tu děláme?“ Jen jsem zakroutila hlavou. „Tak se přestaň vzpouzet.“ A ještě to doplnil plácnutím přes zadek, až jsem nadskočila. Držela jsem, ale chtěla jsem pryč, utéct a nemuset si přiznat, jak moc se mi to líbí. Opět zapnul vibrační vajíčko a vzrušení ještě umocňoval tím jemným análním drážděním. Ale když jsem se otočila, viděla jsem, že má v ruce ne úplně malý anální kolík. A opět jsem se začala vzpouzet. Okamžitě mě chytl za vlasy, zvrátil hlavu dozadu a zasyčel mi do ucha: „Okamžitě toho nech a začni se chovat slušně. Jinak už se ti to tolik líbit nebude.“ Moc dobře jsem věděla, že jeho slova nejsou nikdy jen planými hrozbami, proto jsem se uklidnila.

Strnule jsem stála a měla jsem v plánu mu dát najevo, jak moc se mi to nelíbí. No, můj plán se zhroutil ve chvíli, kdy zvýšil vibrace a začal se věnovat mému poštěváčku. Moc dobře věděl, co na mě platí. Chtě nechtě jsem se uvolnila a plně si to užívala. Za chvíli se vrátil k mé druhé dírce, ale já ho tentokrát nechala. Chvíli si s ní pohrával prsty, ale za chvíli mi tam pomalu vsunul anální kolík. Vypnul vibrační vajíčko, vyndal ho a nahradil svým údem. Tahle úplná naplněnost byla dokonalá.

Velmi pomalu mě souložil a já si to naplno užívala. Začal přirážet rychleji a já cítila, že za chvíli přijde tolik vytoužený orgasmus. A měla jsem pravdu. Moje tělo se začalo zmítat v orgasmických křečích a já se musela snažit, abych ho neprožívala i nahlas. Jen přidušeně jsem vzdychla a uklidňovala svůj dech. Bylo to skvělé. Jenže tím to neskončilo ani zdaleka.

Ve chvíli, kdy se zřejmě nabažil mé kundičky, vytáhl anální kolík a vyměnil ho za svůj úd. Držela jsem a už se mu nesnažila vykroutit. Chvíli to byl takový divný pocit, ale za chvíli ho vystřídalo vzrušení. Pomalu mě souložil a občas zatáhl za řetízek spojující svorky na mých bradavkách. Tím se vzrušení jen umocňovalo. Postupně přirážel rychleji a rychleji a i jeho dech se změnil. Cítila jsem, že i jeho orgasmus na sebe nenechá dlouho čekat.

Chytil mě za vlasy a za chvíli mi sundal roubík. Rychle odpoutal jednu ruku a srazil mě na kolena. Došlo mi, co se ode mě očekává a vzala jsem jeho úd do úst. Chytl si mě a začal přirážet. Prostě mě bezostyšně šukal do pusy. Netrvalo to dlouho a já na jazyku ucítila jeho orgasmus. Hltavými doušky jsem vše spolkla. Konejšivě mě pohladil po vlasech a sesunul se na stoličku, která se nacházela v kabince. Stále ještě jsem klečela na zemi, ale on mi gestem ruky naznačil, ať se zvednu. Stoupla jsem si a on mi odepnul svorky z bradavek. Sykla jsem bolestí. „A teď se můžeš dát do zkoušení…“ pobídl mě a ukázal na korzety stále čekající na stažení mého těla.

Vánoce. Čas klidu, míru a samozřejmě dárků. Je čas dopřát si něco hezkého, třeba úhledně zabalenou subinku.

Co budeme potřebovat:

Obalový materiál. Pro tradičnější styl stačí červené lano, ti největší nadšenci použijí klec. Můžete vyzkoušet i barevnou nebo průhlednou folii, ale pak je mnoho dalšího zdobení dárku obtížné až nemožné a dárek musíte většinou brzy rozbalit.
Bicí nástroj na barevnou úpravu dárku, styl volte podle požadovaného vzorku. Někdo má rád červené proužky, někomu se líbí stopy po plácačkách s ornamentem nebo nápisem. Využijete i fixy, rtěnku a podobné věci.
Svíčky (vyzkoušejte je předem a vyhněte se včelímu vosku. Tenké bílé a červené vánoční svíčky bývají obecně použitelné.)
Sadu na elektro nebo dálkově ovládané vibrační hračky, pokud chcete rozbalování dárků doprovodit hudbou.

Nejdříve si rozmyslete, jak chcete svůj dárek balit. Největší přístup k tělu dává vázání provazem, třeba do kozelce s rozporkou mezi kotníky, ale použít klec a znehybnit partnerku vevnitř dřevěnými tyčemi zastrkanými skrz oka mříží je zase velmi úhledné. U svázání provazem si můžete před rozbalením hrát lépe a déle, klec se hodí spíše na delší znehybnění a hrátky až po rozbalení.

Aby byl dárek pohledný, povrchově ho upravte. Můžete zůstat jen u bicích nástrojů, nebo použít psané nápisy, ale u nápisů pozor, čím píšete a jaká je podlaha – pot a pohyb většinou nápisy setřou a zakončit oslavu vánoc vyhozením nenapravitelně ušpiněného koberce je škoda. Také máte možnost nechat partnerku, ať se popíše sama, a jen se bavit tou podívanou.

Pak už nastává balení dárku. Můžete si ještě chvíli pohrát, znejisťovat partnerku přípravami, završit balení zavázáním očí… než přijde zlatý hřeb večera, a to zapalování svíček a zpívání.

Svíčky se nejlépe doplňují s klecí, protože mříže jsou výborným kotvicím bodem, na které stačí nacvakat držáčky svíček pro vánoční stromky. Když jsou našikmo, vosk ze svíček kape přímo do klece. Tímto způsobem můžete zapálit třeba osm svíček, což je dobré zpestření – partnerka v kleci navíc nemá kam uhýbat. V ostatních případech budete muset svíčky asi držet v rukou, takže udržíte nanejvýš dvě, ale zase můžete nečekaně měnit vzdálenost od partnerky a tempo kapání.

Jestli partnerka ještě nevydává hudební zvuky, je čas na trochu moderního vylepšení. Elektrické svíčky se sice v hraní neuplatní, ale elektrohračky použít můžete. Elektrody umístěte podle vlastního uvážení (předem vyzkoušené umístění a intenzita jsou samozřejmě nejlepší, o Vánocích je dost stresu i jinak) a pomalu přidávejte na síle, až partnerka začne zpívat. Jestli chcete být o Vánocích hodní, použijte místo elektra vibrační hračky.

Pak už se stačí jen usadit do křesla a vychutnávat si kouzlo Vánoc… dokud se vám nebude chtít dárek rozbalit.

„Japonské“ svorky sice nemají nastavitelný stisk, zato mají jednu velkou a neobvyklou výhodu: při zatažení za řetízek se utahují a „zakusují“. Proto udrží i poměrně velké závaží a to je společně s charakteristických vzhledem proslavilo v mnoha BDSM filmech.

Tyto svorky ze Spoutaná.cz nemají stisk nijak výjimečně silný, což je dáno širokými ploškami na čelistech. Některé kolíčky na prádlo můžou být pocitově bolestivější, protože mají hrubé nebo úzké čelisti a působí proto na menší plochu bradavek. Ale když se zatáhne za řetízek, svorky se velmi silně připomenou a pak už zůstanou o něco více stlačené. Na řetízek je také možné přímo zavěsit závaží, ale pak už je sevření velmi bolestivé a proto vhodné spíš jako krátkodobé zostření. V každém případě jsou svorky dobře vyvážené „subinka s nimi nějakou dobu vydrží“ a „při zatažení už to skutečně bolí“.

Mírným zklamáním byly silikonové přítlačné plošky na čelistech svorek. Nemají protiskluzové vroubky, takže svorky se z bradavek za řetízek stáhnout dají (i když je to jen pro opravdové masochisty). Řetízek je naopak velmi masivní a příjemně těžký, takže sám o sobě působí jako malé závaží. Svorky se při každém pohybu nositelky houpou a připomínají svou přítomnost. Jediným slabým místem jsou kroužky, připojující řetízek ke svorkám – z výroby může být jeden z nich pootevřený a svorka se může vysmeknout, ale kroužek se dá lehce spojit pomocí kleští. Brzy se ukázalo, že jde o velmi užitečnou pomůcku. Jistě, je možné prostě svorky nacvaknout subince na bradavky a občas za ně zatahat, ale možností je daleko více:

Dejte subince svorky, nejlépe i s malým závažím na řetízku, před domácími pracemi. Svorky se pořád připomínají a díky proměnlivému pohybu závažíčka se na ně nedá tak snadno zvyknout.
Vzpírá se vám subinka, když ji řídíte vodítkem připevněným k obojku? Dejte vodítko na řetízek svorek a je po potížích.
Chcete, aby subinka zůstala na jednom místě a nikam nechodila? Spoutejte jí ruce za zády a řetízek svorek protáhněte například kolem nohy od stolu. Podobným způsobem můžete subinku donutit klečet, ležet nebo třeba stát na špičkách.
Řetízek svorek přitažený k roubíku zajistí, že subinka bude mít pokorně skloněnou hlavu a každé zvednutí brady bude bolet.
Když chcete subinku potrestat, využijte toho, že svorky se z bradavek stáhnout přeci jen dají. Subinku zafixujte tak, aby musela stát, dejte jí obojek a k obojku připněte středové oko rozporky. Ke koncovým okům přivažte subince ruce a do každé ruky jí dejte plnou PET lahev vody – nejlépe tak, aby ji subinka držela jen za uzávěr. Až se subinka unaví, bude lahve muset pustit. Jenže lahve jsou metrovými provázky připojené ke svorkám na bradavkách… pokud nebydlíte na samotě, dejte subince roubík. Jinak bude pád lahví slyšet hodně daleko. (poznámka toto je opravdu pro otrlé bolest z puštěné petláhve kteá visí na bradavce je ohromná používejte prosím u BDSM her vždy rozum)

Voda je nezvyklý doplněk BDSM hrátek. Je zábavné partnerku svázat, je zábavné zkoušet sex v bazénu nebo ve sprše, tak co to třeba zkusit naráz? Pokud zůstanete u používání sprchy jako dráždidla, vcelku o nic nejde, ale v drsnějších podobách už je to dost nebezpečné hraní. Při nehodě v BDSM hrozí většinou nanejvýš popálenina, natažený sval nebo šrám od prasklé rákosky. Když ale uděláte chybu při hraní s vodou, rychle může začít jít o život. Proto je velká část tohoto článku o tom, jak to nedělat.

Nejzákladnější pravidlo – scénář musí počítat s tím, že dominant může upadnout, omdlít nebo něco podobného. Subinka se v tom případě nesmí začít topit! Nesmí hrozit, že spadne do vody a nedostane se ven, a pokud už ve vodě je, musí být schopná se sama dostat do polohy, ve které může snadno dýchat. Jinak riskujete, že dominant třeba jen upadne a než se zvedne, subinka už má plné plíce vody.

Hraní, při kterém komukoliv ponořujete hlavu pod vodu, nikdy nežeňte do krajnosti. Jen málokdo ví, jak dlouho skutečně vydrží bez dechu. Také nestrkejte subince hlavu pod vodu bez varování, subinka může leknutím vykřiknout a nadechnout se pod hladinou.

V BDSM filmech můžete vidět potápění celého spoutaného těla subinky pod vodu. To nikdy nedělejte – ve filmu si to můžou dovolit, protože na místě natáčení je více lidí a kdyby se něco stalo, pomůžou subince ven. Vyndat topícího se člověka třeba jen z vany je nesnadné, a když dominantovi při vyndávání křupne v zádech, subinka se utopí. Pokud opravdu máte pocit, že jakoby-topení chcete zkoušet, ponořujte jen hlavu a krk a udělejte to tak, aby jediné, co bude hlavu pod vodou držet, byla vaše ruka. V tom případě může subinka hlavu zvednout a z vody se dostat, když to bude potřeba. Buďte ale připravení subince z vody pomoct pro případ, že by omdlela.

Uvědomte si, že kde je mokro, tam snadno uklouzne dominant i subinka. Se spoutanýma rukama může pád ze sprchového koutu velmi bolet, takže když poutáte, poutejte k něčemu, o co se subinka může opřít. Nebo ji spoutejte vsedě.

Nepoužívejte roubíky, pokud třeba je vzdáleně možné, že se subince může dostat hlava do vody. Roubíky ztěžují dýchání a zároveň usnadňují vdechnutí vody. Pokud se subinka začne dusit nebo topit, musíte roubík sundat, a to znamená několik dalších zbytečně ztracených vteřin.

Domluvte určité gesto, které bude fungovat místo stop-slova, s hlavou pod vodou totiž stopku nevysloví nikdo. Gesto musí být jednoduché a snadno rozpoznatelné, protože při hraní s vodou může jít o vteřiny.

Neprovozujte raději podobné radosti (včetně obyčejného sexu) v přírodní nádrži, rybníce a podobně. Voda tam nemusí být čistá a při vdechnutí může dojít k zánětu plic. Ani zánět močových cest nebo nějaké zanedbané ranky není zábava. Navíc tyto přírodní nádrže mívají více než dostatečnou hloubku, aby se v nich subinka utopila, pokud by se dominantnímu partnerovi něco stalo.

Z předchozích řádků je vidět, že hrát si úmyslně tak, aby hrozilo topení, je velmi, velmi nebezpečný nápad. A nepleťte se – spoutaný člověk se dokáže snadno utopit v pět centimetrů hluboké louži.

Daleko bezpečnější (a někdo by řekl jedinou bezpečnou) praktikou je postřikování subinky proudem vody. V domácím prostředí to znamená proud z masážní sprchy nebo ze zahradní hadice. Když nebudete proudem vody mířit na obličej, topení nehrozí a vjem může být i docela příjemný – záleží na teplotě a tlaku vody. Hrajte si s místem zásahu, s teplotou vody… možností je mnoho. Jen počítejte s tím, že mnoho koupelnových úchytů a držadel vám i drobná slečna, bez varování trefená proudem ledové vody, snadno utrhne.

Zahrnout vodu můžete do hrátek i na mnoho jiných způsobů – například tím, že subinka si musí svým chováním vybojovat právo vykoupat se večer v teplé vodě místo studené, anebo tím, že tělo je po teplé koupeli prokrvenější a výprask je více znát na pocitech i na modřinách.

Krátce vzato: Netopte subinku, je to nebezpečné a pravděpodobnost problému je velká. Když to zkoušíte i přes varování, tak to alespoň udělejte tak, aby se subinka neutopila, když se něco stane vám. Jestli si chcete užít příjemný a bezpečný večer s vodními hrátkami, schovejte si v koupelně pouta z gumy nebo PVC a jděte se se subinkou vykoupat. V průběhu sprchování ji vsedě spoutejte tak, aby nemohla dát nohy k sobě. Vezměte do ruky masážní sprchu – a hraní může začít.

House maid, neboli hra na služku, je oblíbená kratochvíle i mimo BDSM kruhy, prostě pro každého, koho baví „hry na role“. Na druhé straně, nerovné postavení sexy služky nebo pokojské a majitele domu nebo bytu k BDSM vyloženě svádí.

V „čisté“ podobě jde o to, že subinka skutečně slouží – uklízí, vaří a podobně. To je ale zajímavé jen pro určitý druh subinek, které baví se o svého dominanta takhle starat. Častěji jsou proto tyto hry spojené i se sexuální stránkou. Buď musí být služka kdykoli dominantovi po vůli, nebo se dokonce musí pravidelně ptát, jestli ji „pán“ nechce použít.

Před začátkem hry si ujasněte, v jakém postavení vzájemně jste. Chcete si zahrát na to, že subinka je nová zaměstnankyně, která se uchází o přijetí? Nebo budete stavět na svém existujícím vztahu a chcete jen přidat kulisy? Od toho se bude odvíjet i další průběh hry. Jinak bude na dominantovy požadavky reagovat „neznámá“ žena a jinak subinka, která už dopředu počítá s tím, že pánovo slovo je rozkazem.

Zpestřením, které může být i neplánované (to zejména když subince týden nebo dva předtím zakážete vvrcholení), je, když je služka přistižena při četbě pornografických povídek, masturbaci nebo korzetka. Jak to, že nepracuje a míso toho si dělá dobře? Budou létat tresty, nebo její zaměstnavatel jen rozšíří služby, které mu subinka musí poskytovat?

Pokud vás baví měnit D/s role, můžete to i otočit. Když jednou služka přijde do práce dřív než normálně a přistihne svého přísného a náročného zaměstnavatele při korzetka, co se asi stane? Bude chápavá a mlčenlivá, nebo si ho vyfotí a bude vydírat? Nebo mu sebere klíčky a pohraje si s ním, než ho pustí?

Součástí těchto her bývají kostýmy, které vylepšují atmosféru (hlavně když předstíráte „zaměstnanecký“ poměr mezi partnery), ale nejsou nutné. Zároveň se naskýtá velký prostor pro drobné zlomyslnosti – například pro spoutání rukou služky za zády před plánovaným velkým úklidem. Krom vynalézavého poutání rukou a případně i nohou (krátký řetízek mezi kotníky udělá svoje) můžete vyzkoušet i škrabošky omezující vidění, dálkově ovládané vibrační hračky a podobně. Můžete taky trvat na tom, že tradiční součástí uniformy služky jsou podpatky vyšší než deset centimetrů. Použijte fantazii.

I délka hry může být různá – od večerní kratochvíle po celovíkendovou službu. Když je hra delší, může se zajímavě rozvíjet, především když jde o setkání dvou „neznámých“ lidí. Z toho čerpá i následující scénář:

Dominant je majitelem domu, případně bytu. Je známý tím, že velmi dobře platí služebnictvu, ale žádná služka u něho dlouho nevydrží. Subinka ale potřebuje práci, a proto žádá o přijetí. Dominant už při úvodním pohovoru nenápadně zjišťuje, jak moc je subinka zoufalá a co všechno je ochotná udělat. Když je přijata na zkoušku, dominant začíná tlačit na pilu: proč uklízí subinka tolik oblečená? Vždyť v bytě je teplo, stačí, když bude v prádle. Nebo rovnou nahá, ať si nezašpiní oblečení. Stejně začínají přitvrzovat i tresty a odměny. Bylo špatně vytřeno, chce to subinka strhnout z platu, nebo radši vydrží výprask? A dokonce vypadá, že ji to vzrušuje… ale služka přeci nemá nárok na soukromí, takže žádné nenápadné stažení se do pokoje s vibrátorem. Ať poprosí.

Takovou hru můžete stupňovat kam až se vám zlíbí.

Pony play je asi nejrozšířenějším příkladem takzvané animal play – tedy hrátek, kdy jeden z partnerů je v roli zvířete. Druhý partner pak „zvíře“ může ovládat, stará se o něj, ale také ho vychovává a případně trestá.

Stejně jako samotná animal play, pony play má mnoho podob. Důležité je už předem rozlišit, v jaké roli vlastně submisivní osoba je. Hraje roli skutečného zvířete, nebo člověka, který je nucen chovat se jako kůň? Pokud subinka hraje ženu, kterou dominant „donutí“ se vzdát lidského způsobu vyjadřování, chování a pohybu, ve hře bývá silný prvek ponížení – subince je vlastně sebrána lidská osobnost, alespoň navenek. Tyto hrátky bývají často také drsnější a bolestivější, protože sama od sebe se subinka asi nepodvolí a dominant ji musí ke „koňským“ úkolům lámat, což se neobejde bez trestů.

Naopak ve hrátkách, kdy submisiv plní roli skutečného koně, ponížení odpadá (protože ponížit zvíře není možné) a většinou ani nemusí dojít na větší tresty, leda snad na občasnou ránu bičíkem, když „trenér“ dostane pocit, že se „kůň“ dost nesnaží.

Co bude samotnou náplní hrátek, záleží na obou partnerech. Může jít o zvyšování kondice, výuku určitého kroku nebo triků… pokud si takto nějaká dvojice hraje často, možná jednotlivé „výukové lekce“ dostanou řád a začne být jasnější, jaké dovednosti se od ponyho především očekávají. Tahání sulky nebo jiného vozítka? Vození „majitele“ nebo „trenéra“ na zádech? Perfektní zvládnutí různých povelů, kroků a triků?

Výbava pro pony play je snad ještě různorodější než možné scénáře. Ti skromní si můžou vystačit s roubíkem/udidlem a provazem (dokonce i to udidlo se dá uvázat z ohlazené dřevěné tyčky a kusu slabého lana), nicméně rekvizity k ponyplay prostě patří. Alespoň barevně sladěné udidlo, opratě a pouta. To není příliš drahé, ale pokud se rozhodnete svého ponyho opravdu vybavit, nabízí se vám nepřeberné množství hraček. Postroje, masky, chocholy, oháňky, speciální boty s kopyty… když si nedáte pozor, cena výbavy snadno přeskočí do pětimístných čísel. Mnoho stylových pomůcek můžete také pořídit v obchodech s jezdeckými potřebami, ale rozhodně se vyhněte kovovým udidlům – s něčím takovým v ústech může každá chyba stát kus zubu.

To nás přivádí k poslednímu bodu, a tím je bezpečnost. V porovnání třeba se závěsnou bondage nebo hrátkám s vodou je ponyplay vlastně pozoruhodně bezpečná a nejhorším následkem bývají nanejvýš odřeniny od špatně sednoucího postroje. Dejte si ale pozor na několik věcí. Především na to, že pokud subinku nutíte běhat, dříve nebo později upadne, a jestli má svázané ruce, následky můžou být ošklivé. Druhý možný problém nastane, když se zkusíte vozit subince na zádech a zjistíte, že lidská páteř na to není stavěná a vcelku snadno může něco povolit. Proto v podobných případech vždycky mějte nohy na zemi a ulehčujte „kobylce“ její břemeno. Většinu váhy by měly nést vaše nohy, a vůbec se to netýká jen urostlých dominantů sedlajících padesátikilové subinky. I drobná slečna může být zátěží, kterou obratle a plotýnky „koně“ nevydrží.

Na druhé straně se není potřeba zbytečně bát. Pokud je to pro vás nová hra (a přiznejme si, není přitažlivá pro každého), začínejte pomalu a mluvte se svou partnerkou o tom, kde by mohly být problémy. Pak už zbývá jen sedlat.

Doporučení maska koně

Elektřina v BDSM hrátkách
Hraní s elektřinou, elektrosex, elektrostimulace, elektrotortura. Velmi dlouho „undergroundová“ praktika pro obtížné shánění pomůcek, ale v posledních letech už není problém si vybrat ani v průměrném sexshopu.

I když jsou koupené hračky mnohem bezpečnější než samodomo výrobky, stále respektujte některé bezpečnostní zásady. Především tyto dvě:

– Používejte jen pomůcky, které jsou v dobrém stavu. To znamená: jsou na podobné hraní určené, nejsou poškozené a nikdo na nich nedělal kutilské úpravy (pokud víte dost, abyste si bezpečně stavěli vlastní elektrohračky, tenhle článek nepotřebujete). Jsou i pomůcky, které se na elektro používají, ač to není jejich určení (třeba elektrická plácačka na mouchy), ale to nelze úplně doporučit.

– Pokud pomůcka používá elektrody, které můžete volně umisťovat na tělo (TENS generátor), dráha mezi elektrodami nesmí sahat přes hrudník (např. jedna elektroda na každé bradavce) nebo přes hlavu (jedna elektroda na každém uchu).

Na trhu se vyskytují v zásadě dvě skupiny pomůcek. První se nazývají „violet wand“ a jejich efekt vypadá jako pruh jisker, které přeskakují od skleněného nástavce (jiskřivky) na kůži, až do vzdálenosti zhruba centimetru. Pocitově jde o štípavý pocit, „jehličky“. Violet wandy mají tu výhodu, že jsou velmi bezpečné, riziko je vlastně jen jedno – že skleněná jiskřivka praskne a střepy někoho pořežou. Proto jiskřivku nezasouvejte do tělních otvorů, ale jinak si hrajte podle libosti. Místa, na které jste jiskry nechali působit dlouho, mohou být ještě několik hodin citlivá, jakoby ožehnutá sluncem, ale skutečné popáleniny nehrozí.

Druhou skupinu tvoří TENS jednotky (elektrické masážní přístroje, stimulátory svalů atd.). Některé jsou specializované přímo pro erotické hrátky, ale mnoho lidí používá „masážní přístroje“ původně určené pro svalovou relaxaci. Tam často bývá potíž s připojením jiných elektrod než jen plochých nalepovacích, protože konektory obvykle nepasují. Pokud jste ochotní si trochu připlatit za pohodlí, zvolte nějaký specializovaný přístroj – pokud budete chtít používat speciální elektrody, dvě nebo tři budou stejně stát více než přístroj.

TENS umožňuje navozovat širokou škálu pocitů, od brnění a mravenčení až po řezavou bolest a samovolné stahy svalů. Narozdíl od violet wandu je zkoušení trochu složitější na čas i námahu, protože musíte vyzkoušet druh elektrod, jejich umístění a intenzitu programu přístroje. Na druhé straně umožňují velkou škálu různých zapojení, takže tolik nehrozí, že se vám pocit omrzí.

Výhoda TENS přístrojů také je, že většina z nich nenabízí jen stálou úroveň dráždění, ale také různé programy. Tím pádem nejsou pocity jednotvárné a občas se vám subinka za vaši péči odvděčí křikem, když program rychle „přitvrdí“. Současně nemusíte u přístroje neustále sedět, máte volné ruce na jiné věci, nebo můžete subinku přivázat na postel, olepit elektrodami a užívat si zpovzdálí toho, jak ji impulzy pocukávají svaly.

Samozřejmě, pokud vás zajímá self-bondage, nebo si prostě jen chcete užívat bez námahy, i tady se vám nabízejí možnosti. Hlavně vyzkoušejte program dříve, než ho nebudete schopní zastavit!

A když už jste vyzkoušeli skutečně všechno a nemůžete přijít na nic jiného, můžete si nalepit elektrody na břicho a posilovat u televize.

Dog play je hned po pony play nejoblíbenějším „hraním na zvířata“. Stejně jako u pony play silně záleží na tom, jestli submisiv hraje člověka, který je nucen chovat se jako pes, nebo hraje přímo zvíře. Pokud hraje člověka, prvek ponížení může být ještě o něco větší než u pony play – od koně se obvykle chce nějaký výkon, ale od psa většinou poslušnost a zábava. Učit se panáčkovat, jíst bez pomoci rukou z misky nebo na povel močit do křoví může s „lidským“ submisivem zamávat, domluvte proto limity předem, ať nejste z hraní zklamaní oba.

Na druhé straně dog play často klade větší nároky na komunikaci přímo při hře, než je tomu u pony play. Po „koni“ se obvykle chce, aby prostě plnil příkazy, ale „pes“ bývá spíš mazlíček než užitné zvíře a proto je komunikace mezi „psem“ a „pánem“ často obousměrná. Záleží pak na vynalézavosti submisiva, jak dobře dokáže vyjádřit dostatečně psím způsobem, že něco chce, něčemu nerozumí a podobně.

V případě, že submisiv je v pozici mazlíčka, může být dog play i velmi něžné – když někdo vidí subinku stočenou na posteli a sedícího dominanta, jak ji hladí po zádech a drbe ve vlasech, možná by v tom ani nepoznal BDSM. Alespoň dokud by si nevšiml obojku a misky na vodu.

Druhým pólem jsou naopak výcvikově zaměřené hrátky, kdy „majitel“ nebo „trenér“ učí „psa“ povely, odměňuje ho a trestá. V závislosti na přísnosti může nastat mnoho situací – od subinky, která si z lehkého výprasku nic nedělá a rozverně kouše pobaveného dominanta do nohou, až po dominantovu snahu o perfektně vycvičenou, poslouchající subinku, která ví, že jakákoliv neposlušnost nebo neochota se trestá rákoskou.

Pomůcky pro dog play jsou většinou levnější a jednodušší než pro pony play, i když si budete chtít dopřát trochu luxusu. Na ozkoušení, jestli jsou podobné hry pro vás, stačí vlastně obojek a vodítko – a který BDSM nadšenec tohle doma nemá? Dokonce, i když budete chtít „psovi“ nebo „fenečce“ pořídit tlapky, psí masku a ocásek, nevyjde to nijak draze a vzhledový efekt je skvělý. Než ale začnete shánět ve zverimexu pelíšek a u zámečníka klec, ujistěte se, že vás to nepřestane v dohledné době bavit.

Někdy se můžete (především na BDSM fotografiích) setkat s tím, že „majitel“ nenechává submisiva chodit jednoduše po čtyřech, ale spoutá mu končetiny v ohnuté poloze. Tím pádem se z pohybu stane dost nevzhledné potácení po kolenou a loktech, rychlost se sníží, a pokud vás nebaví pohled na to, jak to subince nejde a pořád padá, jde spíše o zpestření než co jiného. Ať už to zkoušet chcete nebo ne, zamyslete se nad pořízením chráničů na kolena, pokud si chcete hrát na tvrdé podlaze. Vaše fenka vám určitě poděkuje za neotlučené klouby.

U dog play se může objevit jedna zvláštnost. Obvykle se bere za jasně dané, že partner, který hraje zvíře, je submisivní. A co když to najednou tak není? Dominant v roli velkého, agresivního psa (nebo třeba vlkodlaka, pokud máte rádi fantasy knihy) může subinku ovládat bez velké námahy. Stejně tak mohou zvířecí roli hrát oba partneři. Podaří se dominantovi prosadit svoji převahu, když nemůže lidsky mluvit ani používat pomůcky?

Jak je vidět, pravidla neexistují a záleží jen na vaší fantazii.

Doporučujeme pro dogplay použít následující masky

Kožená maska psa nebo některou z dalším bdsm tématických masek