Boutique Cute & Kinky III. – pokračování

Kapitola 3. Den Ivany

IVANA

Je středa, v obchodě jsem od 10, do té doby to tu měla na starosti Valerie. Teď je v první kabince a obsluhuje zákazníka. Ráno se znovu ptala, jestli bude moci dát výpověď a já jí opět zopakovala naši dohodu. Prodavačka za prodavačku.

Je tu docela plno, mohu-li to tak označit. 5 žen a jeden muž, ve skutečnosti jsou dvě ženy převlečeni muži, ale chováme se k nim jako k ženám a i díky službám mého butiku to nikdo nemá šanci poznat. A jak to tak vypadá, budou mít pánové převahu, protože do obchodu vchází další. O něco menší než jsem já. Kolem 20 let, žádné svaly ale štíhlý. Pozdravím a zeptám se: „Dobrý den, mohu nějak pomoci?“  Kluk se mi představí jako Martin a ptá se na pozici prodavače. Zalžu: „moment prosím, potřebuji si něco poznamenat“. Vytáhnu telefon a píši: „Běž na zastávku před butik. Odejdi po elektrošoku“ a zprávu odesílám kontaktu s označením CaK23.

Věnuji se Martinovi, představím se a začínám povídat o butiku, o jeho sortimentu, o tom, že letos slavíme 20 let a budeme expandovat a podobně. V Martinovi čtu jak v knize, sice mne poslouchá, ale spíš sleduje, zda mi je vidět podprsenka. Samozřejmě, že ano. Mám ráda tyto poloprůhledné halenky na sobě i na svých prodavačkách. Člověku alespoň naplno hraje představivost.

Periferně sleduji, že Silvie už dorazila a už čeká na zastávce v nepřehlédnutelných latexových šatech. Martinovi vysvětluji, že kvůli expanzi potřebuji do obchodu druhou prodavačku a proto požaduji nástup už zítra ráno v 8, že v butiku je povinná uniforma, která bude připravena zítra ráno v šatně a ukazuji směrem na ni.

Martin se otáčí a podle předpokladu se k šatně skoro ani nedostal a opravdu velmi nenápadně sleduje, co se to děje před obchodem na zastávce. Abych jej vrátila do reality, odkašlu si a dávám mu podepsat smlouvu. Ten si sice pročítá první stranu, ale při čtení pošilhává po latexových šatech Silvie. Otáčí na poslední stranu a podepisuje. Parádní, už jej skoro mám. Kdyby tak tušil, co všechno podpisem slíbil.

Přemýšlím, jestli nedělám chybu. Je docela starý a navíc kluk. Poslední prodavačka taky při nástupu neměla 18 a teď místo ní musím hledat náhradu. Třeba se z něj ale vyklube někdo jako Michaela. Zamyslím se tak, že nevím, jestli jsem něco z toho i neřekla. Martin ale nijak nereaguje.

Zbývá na něj dostat kalhotky. Chlapy znám a od Valerie vím, že tento má dámské oblečení rád, nejlépe na sobě. Odhaduji jej na L  a ze skříňky pod pultem vytahuji připravenou dárkovou taštičku. Současně Silvii posílám elektrošok, jeden z nejslabších aby neupadla a stihla odejít dřív, než se Martin dostane z butiku. Po předání mu opět zalžu, že jsem nepočítala s chlapem, tak aspoň může udělat radost přítelkyni.

Po odchodu Martina z butiku počkám, až Valerie obslouží zákazníka, kterého má aktuálně v kabince. Pouštím ji z kabinky s tím, že do konce otevírací doby má butik na starosti, já si potřebuji odskočit. Valerie se začala vyptávat na Martina, jeden elekrošok ji odpověděl všechny otázky a ona pochopila, že se o tom nebudu teď bavit. Sklopila hlavu a šla si stoupnout za kasu. Pokud to s Martinem vyjde, bude mi chybět. Valerie je sice dřevo, ale krásná mladá dívka se zálibou v latexu. I teď má pod halenkou a sukní latexové spodní prádlo. Světle žluté kalhotky a podprsenku z jednoho setu. Obě části jsou z větší části neprůhledné, jen na místě lasturky a košíček podprsenky je z průhledného materiálu. Výsledek je ohromný, podprsenka ji krásně tvaruje prsa, která jdou vidět v celé kráse. Jak na kalhotkách, tak i na podprsence je malá mašlička.

Po odchodu z butiku jen obcházím budovu a vcházím do mého druhého podniku. Je to v podstatě sexshop, ale vstup je dovolen pouze pro klienty, kteří zaplaceno předplatné. V obchodě nemám žádné výrobky/šmejdy, mám tam pouze exkluzivní a taky drahé zboží, které si mohou klienti vyzkoušet, nebo jej mohou vyzkoušet rovnou na svém otrokovi v privátní mučírně nebo v latexové místnosti a podobně. Část předplatného se jim vrátí v podobě kreditu, který mohou v obchodech utratit. Tento způsob zabezpečuje, že do obchodu nechodí čumilové, klienti mají své soukromí a personál se o ně stará jako by to byly jejich otroci. Jeden ze zmiňovaného personálu je i pes přede mnou.

Michaela, dříve kluk, u mne pracuje od svých 18 let, ale posledních 6 let jej už vychovávám jako otrokyně, která stejně jako zvíře, nemá žádnou osobnost a na světě je jen pro potěšení svého pána. Až s ní skončím, bude prodána nejvyšší nabídce. Poslední dva roky prochází změnou pohlaví a včera se vrátila z kliniky, kde proběhla její poslední operace. Samozřejmě dostala prsa velikosti D, poté jí byl penis předělán na vagínu. Místo pásu má speciální kovový pás cudnosti. Na obličeji má vytetované obočí a zvýrazněny rty. Pro dokonalý ženský obličej má i upravený nos, na několika místech botox a silikonové polštářky. Na těle má korzet, který nemá vázání, ale je z látky, která se postupně zmenšuje podle možností, ale nikdy už nepovolí.

Na těchto operacích a úpravách jsme se s Michaelou domluvili a souhlasila s tím, že peníze která tato změna stála, dostanu zpět jeho prodejem. Já nemám a ani nechci mít otroky, které bych držela násilím. Takový otrok je pro mne zbytečný. Můj otrok musí svého majitele zbožňovat, teprve potom to je otrok.

Michaela má od rána latexovou kombinézu, na hlavě masku psa, ruce a nohy má ohnuty v loktech a kolenech a svázané. Na loktech a kolenech má potom přidělány polštářky, tak aby si je neponičil. Takto svázaný je za trest, protože z kliniky měl přijít celý v latexu, ale pořád se stydí a místo toho přišel jako dívka, i když krásná.

Sundávám Michaele řemeny z nohou a rukou a ona si je pomalu protahuje. Poté ji dovolím si odskočit na WC, něco sníst a přikáži ji si obléci připravenou latexovou kombinézu. Já mezitím kontroluji, zda je v obchodě vše v pořádku.

Když Michaela vše dokonala, řekla jsem ji, ať si lehne do výlohy stejně jako slečna na obrázku a na mobilu mu ukazuji dívku, která leží na boku s rukou podepírající si hlavu. V momentě kdy mi přijde, že má perfektní polohu, aktivuji alarm, který mi při jakémkoliv pohybu ve výloze pošle oznámení. Původně to bylo určeno proti zlodějům, s jedním klientem jsme přidali možnost toto upozornění poslat jako elektrošok do pásu prodavaček nebo jiné hračky. Michaelina kombinéza má po celé délce elektrody a jakýkoliv pohyb jí způsobí bolest. Takto vystavena tu bude ležet minimálně do rána jako trest a snad ji to postupně odbourá stud z latexu na veřejnosti.

Zamykám obchod, naposledy se podívám na Michaelu. Její krásné tělo, zvýrazněné latexem leží jako by se jednalo o figurínu. Podívám se jí do očí a pošlu velmi silný šok. Až na slzy z očí a změnu odrazu světla na latexu žádná reakce. Nasedám do auta a odjíždím domů.

Před domem jsem ovladačem otevřela vrata garáže. Ještě jsem ani nevystoupila a už vedle mne stála dvacet trojka, moje otrokyně Silvie. Přes všechen latex ji nepoznám, ale kdo jiný by to mohl být. Pozorně mně pomáhá z auta, otevírá a opět zavírá dveře. V chodbě ji zastavím a rozkážu jí, ať si odskočí na WC. Celý den se chovala poslušně a možná díky její návnadě nebudu mít problém při expanzi obchodu. Když dokonala potřebu, zavolala jsem ji za sebou do obývacího pokoje. Přitáhla jsem ji korzet a postupně ji svázala řemeny. Elektronické zámky jsem nastavila na pátou hodinu ráno. Poslední úprava jsou klapky na oči.

Už před svazování Silvie mi na mobil dorazilo oznámení o tom, že Martin se do pasti chytil a obléknul si kalhotky. Pouštím tablet a otevírám fotky, které se mi postupně pás posílá. Martin stojí nahatý, pouze v kalhotkách. Pobaveně koukám, že se dále obléká obdobně, jako jsem dnes byla já. Kluk má dobrý vkus. Za toto ho zítra odměním.

Pomocí tabletu mu můžu něco rozkázat nebo potrestat elektrošokem. To ale dělat zatím nebudu, chci být u toho, až si uvědomí, čemu se upsal.

Zbytek večera byla spousta papírování pro objednání zboží, které musím do zítřka zpracovat. Naštěstí na to mám lidi a na stoh papírů připínám růžový lísteček s instrukcemi pro Silvii. Poté už jdu do koupelny se osprchovat, oblékám si krátké červené saténové bokové kalhotky a červenou saténovou košilku.

Po cestě do ložnice se zastavím v obývacím pokoji, kde leží spící Silva. Aktivuji bič a ona dostane jednu silnou ránu přesně mířenou na její krásný malý latexový zadeček. Po chvilce se z latexového kokonu ozve: „Děkuji paní, jsem v pořádku, přejete si?“. Bez odpovědi odcházím a můžu v klidu spát. Na biči jsem nastavila ještě jednu ránu ve dvě v noci za ten málo utažený korzet.

V posteli ještě posílám rozkaz „Zítra buď v obchodě připravena v kabince č.2 od 6:00“ a odesílám sms kontaktu CaK25.

[dilemma]

Ráno ve čtvrtek mne probouzí Silvie ustrojená do uniformy latexové francouzské uklízečky. Na podnosu mi nese snídani a poté si kleká vedle postele a čeká na mé instrukce. Při jídle se kochám pohledem na její krásně korzetem tvarovaná ňadra.

Oblékám se do kalhotového kostýmu, halenky s dlouhými rukávy, velkou mašlí kolem krku a vyrážím do práce přivítat moji novou prodavačku Martinu. Při odchodu ještě Silvii rozkáži, aby se postarala o Michaelu.

Po příjezdu zkontroluji Valerii v kabince.

Dnes je čtvrtek a to máme normálně zavřeno. Potřebuji ale zjistit jak můžu Martině věřit, takže budeme dělat, že máme otevřeno. Valerie je dnes v butiku pravděpodobně poslední den, tak si ji chci užít. Přes den bude v kabince a večer bude reprezentovat butik skoro nahá na večírku pro VIP hosty.

Martina doráží přesně v 8 a při vcházení do dveří ji obdaruji elektrošokem střední síly. S ní to hodně zamává, ale spíš je překvapená co se děje. Vysvětluji ji, co podepsala, že znám její tajemství a ukazuji na monitor. Je dost vnímavá, nebo spíš přirozeně submisivní a po lehkém vysvětlování odchází do šatny.

Na monitoru sleduji, jak si sundává tričko a rifle. V momentě, kdy má v úmyslu si na kalhotky natáhnout body ji dávám šok a jdu za ní do kabinky. Pomáhám ji s oblečením a celkovou úpravou a odvádím do kabinky č.1.  Dveře kabinky s Valerií jsem záměrně zprůhlednila, aby na sebe ty dvě hrdličky narazily.

A taky že jo, koukali se na sebe jak Romeo a Julie. Oba jsem obdarovala šokem a nahnala Martina do kabinky.

V jedné kabince Valerie a v druhé perfektně vypadající Martina. Vím, že to je kluk, ale musím uznat, že sama mám problém si to uvědomit.

Přesně v jedenáct přichází Silvie, dává mi podepsat papíry. Upřímně nechápu, jak stihne uklidit celý byt, vyřídit papírování, postarat se o Michaelu, to vše v latexu a ještě se usmívat. Zprvu to možná předstírala, ale posledních pár let je takto ráda. Ta holka je prostě nejšťastnější, když jsem její paní. Musím ji za to něco koupit a pravděpodobně to bude korzet, který ji ubere dalších pár centimetrů.

Valerie

Včera večer mi přišla od paní sms, že mám být dnes připravena v kabince a je to dost divné. Ve čtvrtek máme zavřeno a nikdy neotevíráme v 6:00. Nemůžu si dovolit opět zklamat Ivanu, protože jsem zažádala o výpověď z pracovního úvazku, který může ukončit pouze ona.

Nyní je půl sedmé a já už půl hodiny stojím v kabince, připravena v lesklé tmavě fialové úzké sukni ke kolenům, černé poloprůhledné punčochy, černé lakované lodičky a bílá halenka. Uniforma byla připravena v šatně společně s cedulkou s mým jménem. Vedle mé uniformy byla připravena ještě jedna, ta ale neměla žádnou cedulku.

Dříve jsem musela nosit i korzet, ten mi ale paní odpustila, protože mám už i tak dost úzký pas. Místo toho ale musím mít neustále latexové prádlo. Dělám, že mi to není příjemné, opak je pravdou. Kromě latexu musím samozřejmě nosit tréninkový pas.

Abych se odsud dostala, musím paní přivést za mne náhradu. Zkoušela jsem štěstí v okolí, kamarádky se zalekly pásu a o některých jsem od té doby neslyšela. Paní by nevadil ani kluk, pokud by mu nevadilo se převlékat jako prodavačka.

Pak už to šlo rychle, na jednom internetovém fóru tranvestitů jsem si vytipovala kluka. Trocha povídání, oklikou jsem zjistila jeho bydliště. Potom jsem se ho už jako náhodná kolemjdoucí zeptala na směr a popostrčila jej k tomu, aby mne pozval na kávu. Po pár schůzkách jsem mu nenápadně podstrčila inzerát a výsledek je, že tu dnes byl Martin na pohovoru. Pokud jsem se v Martinovi nespletla, tak se mu tu bude nakonec líbit. Výhra pro oba.

V mém přemýšlení mne vyrušila Ivana, která právě vešla do obchodu. Jsem čistá hetero duše, ale v jejich letech chci vypadat jako ona. Má něco přes 40, ale neznalý by jí tipoval minimálně o 10 let méně. Při její výšce, dokonalé postavě, způsobu pohybu, vždy perfektní úpravě se za ní otáčí většina mužů a nejen oni. Neznám žádnou jinou ženu, kterou bych mohla označit Femme fatale.

Ivana se na mne podívala a dálkovým ovladačem zneprůhlednila dveře, takže jsem zůstala sama v kabince, bez možnosti sledovat co se venku děje. Čas takto utíká pomaleji, ale za pár minut se dveře zprůhlednili, ale v obchodě nikdo nebyl.

Něco před devátou se otevřely dveře šatny a vyšla slečna, oblečena do stejné uniformy jako já následovaná paní. Ze zvědavosti jsem si ji prohlížela, v momentě kdy jsem poznala, že se jedná o Martina jsem ale dostala šok a rychle z poslušnosti sklopila hlavu. Paní jej poté odvedla do šatny a vrátila se za pokladnu.

Byl to určitě Martin? Jak ho přemluvila? Poznal mne? Vyšla naše lest? A spoustu další otázek jsem měla v hlavě. Co ale teprve chudák Martin.

Zbytek dne je celkem rutina. V 11 přichází Silvie, s Ivanou řeší papíry poté jdou s Ivanou na necelou hodinu do šatny. Nikdy jsem nezjistila co tam dělá, ale po necelé hodince vychází nejprve paní, která jde rovnou ke dveřím a odchází z butiku. Později vyjde i Silvie, tentokrát oblečená v uniformě a jde si stoupnout ke kase.

Myslela jsem si, že budu v kabince až do konce pracovní doby, ale před 3 mne Silvie odvedla do šatny, kde bylo připraveno sněhově bílé spodní prádlo. Bílá krajková podprsenka, krajkové tanga, podvazkový pás, silonky, blonďatá paruka a bílé boty na vysokém podpatku a s platformou. Silvie mi rozkazuje, ať se vysvleču do naha, že mi na záda nasprejuje reklamu a dodává, že si mám pohnout, protože za chvilku přijede odvoz a já pojedu na soukromou párty propagovat náš butik.

Stojím v šatně pouze ve spodním prádle a rozhlížím se po dalším oblečení, Silvie kroutí hlavou a dodává, že už mám vše potřebné.