[Povídka] Ve spárech šedého velitele 1. část

36949_8

Foto: Kink.com

 

Po dlažbě pohraničního městečka klapaly dámské střevíčky. Začínalo se pomalu smrákat a obyvatelé domů okolo náměstí zahájili svůj pravidelný zatemňovací rituál. Už nějakou chvíli za sebou slyšela rytmické kroky, ale neodvažovala se ohlédnout. Věděla, že za ní jde. Jeho vysoká postava v šedozelené uniformě a vysokých kožených botách ji pronásledovala už skoro týden. Zahnula do průchody mezi domy, který vedl k jejímu obydlí. Kroky se rychle přibližovaly.

„Dobrý večer, Fräulein*!“ Pozdravil ji hlubokým hlasem. Nevědomky se zastavila.

„Dobrý večer.“ Rychle odpověděla na pozdrav a vykročila, aby pokračovala v cestě. On měl ale rychlý postřeh a pevně ji chytil za ruku.

„To není bezpečné toulat se sama večerním městem. Někdo by Vám mohl něco udělat. Já Vás doprovodím!“ Mluvil dobře česky, ale s výrazným německým akcentem. K doprovázení měla ale jejich cesta daleko. Pevně svíral její paži a spíš ji táhl k domku, který ji zůstal po rodičích. Z nějakého důvodu se nezmohla ani na náznak odporu. To ty jeho šedé, hypnotizující oči. Věděl přesně, kde bydlela, a tak se zastavil až před dveřmi jejího domu.

Roztřesenými rukami vytáhla z kabelky klíče. „Na shledanou!“ Rozloučila se s ním zdvořile a doufala, že ji opustí.

„To mě ani nepozvete na kávu?“ Zeptal se jí s pobaveným výrazem ve tváři.

„Já mám doma stejně jen meltu. Ta by Vám jistě nechutnala!“ Snažila se ho zbavit, ale marně.

„Tu mám naopak nejradši!“ Smál se a otevíral ji vstupní dveře. Nečekal na pozvání a vešel za ní ihned dovnitř. Sebral jí klíče, a vchodové dveře opět zamkl. Osaměli.

Srdce jí bušilo jako o závod. Vzrušením nemohla přemýšlet. Tolik se ho bála, ale přesto věděla, že s ním touží být o samotě. Natlačil ji ke zdi, kolenem ji roztáhl nohy a rukou jí sevřel hrdlo.

„Teď poslouchej Mädchen**! Když budeš hodná a poslušná, nic ti neudělám. Když ale budeš zlobit, tak ti ublížím, a já bych velice nerad poškodil tu tvoji hezkou tvářičku. Rozumělas?“ Byla úplně zaražená. Hleděla do ocelových očí a zmohla se jen na spěšné pokývání hlavou.

„Výborně!“ Zvolal s úsměvem a pustil ji. Aniž by si zul boty, vešel z předsíně přes chodbičku do malého obývacího pokoje. Sundal si kabát, čepici a obojí odložil na malý stolek uprostřed místnosti. Usadil se do křesla a pozoroval ji, jak ostýchavě vchází za ním.

„Svléknout.“ Řekl klidně. Sundala si kabátek, pověsila jej na židli u dveří a zůstala stát. „Všechno, Mädchen! Přede mnou se nesmíš stydět.“ Pronesl tentokrát o něco netrpělivěji.

Sklopila oči a začala se svlékat. Stud se mísil se vzrušením z přítomnosti jejího pronásledovatele. Zůstala před ním stát jen v tenké bílé spodní košilce. Se sklopenou hlavou upírala oči na jeho boty.

„Ty jsi mi nerozuměla?!“ Zasyčel na ni. „Řekl jsem všechno!“

„Ne!“ špitla vzdorovitě.

„Přece nechceš, abych ti pomohl, abych tě svlékal jako neschopné děcko!“ Zaburácel a trochu ji děsil. Velice neochotně ho poslechla. Nyní před ním stála úplně nahá, rukama se snažila zakrývat ňadra i pohlaví. Zvedl se z křesla a postavil se čelem k ní.

„Ruce si dej za hlavu a rozkroč se.“ Ona ale jen zavrtěla hlavou. Znenadání jí na líčku přistála facka, druhou rukou jí sevřel čelist. „Ty nechceš poslouchat?“ Zavrčel výhružně.

Rukama si objala dlouhou šíji a nenápadně se rozkročila, jen na šířku boků. Podruhé jeho dlaň přistála na jejím zadku a nechala za sebou rudý otisk.

„Pořádně!“ Tentokrát jej poslechla bez zaváhání.

Začal ji dlaněmi přejíždět po těle. Nejdřív po zádech dolů až k rýze mezi hýžděmi, potom přes břicho nahoru mezi ňadry. Každé pevně zmáčknul, uchopil její bradavky a bolestivě je sevřel mezi prsty. Sykla bolestí a instinktivně se mu snažila odstrčit ruce. Chytl ji za zápěstí.

„Varuji tě Mädchen, po druhé a naposledy! Buď hodná, jinak na tebe budu zlý.“ Jednou rukou jí přidržel ruce za zády, druhou pokračoval v ohmatávání jejích ňader. Cítila se jako zvíře na trhu. Neostýchal se a zajel jí prsty do vlhkého pohlaví.

„Ale! Co to…?“ Zasmál se, sevřel pevněji její bránící se ruce. „Tak tobě se to líbí, v čem je tedy problém?“ Zeptal se, aniž by čekal na odpověď. Prsty ji dráždil mezi pysky, potom přirazil hluboko mezi ně a palcem jí kroužil na poštěváčku.

Hlavou jí proběhlo, jak je to dlouho, co nebyla s mužem. Z úst se jí vydral táhlý sten, prohnula se v bocích a přestala se bránit. Chtěla víc! On ale najednou přestal. Vlhkou rukou jí chytil za bradu a jeho prsty zajely mezi její pootevřené rty.

„Prosím…“ Zasténala, když jí vytáhl prsty z pusy.

„Snad si nemyslíš, Mädchen, že jsem tady pro tvoje potěšení.“ Usmál se na ni a pohladil ji po tváři.

„Na kolena!“ Ona ale jakoby ho neslyšela. „Kleknout ty malá kurvičko!“ Chytl ji za vlasy a potáhl směrem k zemi. Odepl si hnědý kožený opasek, začal rozepínat poklopec a za moment už mohla cítit jeho vůni.

„Ne to ne!“ Snažila se vzdorovat, ale marně. Jednou rukou jí držel za vlasy, druhou za bradu a penis jí vrazil hluboko do úst, až se zalykala. Začal přirážet vstříc jejímu obličeji. Nemohla se pořádně nadechnout, slintala a dávila se. Svíral jí čím dál pevněji. Zvedla k němu svůj pohled s tichou prosbou, ale jeho šedé oči se jí jen chladně vysmívaly. Ozval se v ní pud sebezáchovy a snažila se stisknout zuby. V ten moment dostala facku a hlavu ji za vlasy zvrátil dozadu.

„Tak ty budeš kousat?!“ Zaburácel a přidal hromadu německých nadávek, kterým nerozuměla. Za vlasy ji táhl ke křeslu. Z kalhot vytáhl pásek z hrubé hovězí kůže. Sedl si a obratným pohybem si ji přehnul přes koleno.

„Tohle bylo naposledy! Rozumělas?!“ Zasyčel jí do ucha. Zakývala hlavou, po tváři jí tekly slzy za strachu, co bude následovat.

„ Budeš odpovídat pořádně jasné?!“ Držel jí za vlasy a čekal na odpověď.

„Ano, herr Untersturmführer***.“ Odpověděla mezi vzlyky.

„Gut!“ Konečně se usmál. „Aby sis to zapamatovala, dostaneš pětadvacet Mädchen. Jasné?“

„Ano, herr Untersturmführer.“ Špitla. Plesk! Pokojem se rozlehla první rána a za ní následovala hned druhá, třetí a čtvrtá. Bolest ji vytrhla z jakési apatie. Nebránila se, naopak vzdorovitě držela. Z úst se jí prodralo ven jen syknutí. Plesk! Plesk! Rány následovaly rychle za sebou pátá, šestá, sedmá. Pohladil ji po zrudlé kůži a prsty zajel mezi hýždě, přes hráz mezi vlhká stehna. Plesk! Rozkoš vystřídala z nenadání další rána a další. Patnáct. Počítala v duchu. Její kůže byla čím dál citlivější, začínala se po každé ráně vrtět a ošívat. Dvacet. Byla přesvědčená, že posledních pět ran už nevydrží. Zuby se kousala do rtů. Mezi stehny zase ucítila jeho ruku, jak zajíždí do mokré dírky.

„Aaaa“ neudržela se a vzdychla. Prohnula se, aby mohl zajet hlouběji, ztrácela nad sebou kontrolu. Opět se ale opakovala podobná scéna jako předtím. Vytáhl prsty, zamručel cosi německy, a na zadek ji dopadla velice bolestivá dvacátá první rána. „Auuu!“ Vykřikla, on ale pokračoval. Poslední čtyři rány přišly rychle za sebou, u každé sténala bolestí. Po dvacáté páté ráně odložil opasek a pohladil ji rudé hýždě a stehna. Opět vsunul prsty mezi pysky. Nepřestával a zrychloval. Místností se rozléhaly její vzdechy.

„Sténáš jako laciná čubka, Mädchen.“ Pošeptal ji něžně do ucha, zatímco se mu na klíně zmítala v orgasmu.

„Slez, ještě tady máš nějakou rozdělanou práci.“ Jemně do ní strčil, a ona se z jeho stehen sesunula dolů na podlahu. „Ruce nech za zády.“

„Ano, herr Untersturmführer.“ Spěšně odpověděla, aby ušetřila sama sebe od trestu. Lehce si stáhl rozepnuté kalhoty, opět ji chytil za hlavu a přitlačil si ji do klína. Snažila se nevzpouzet, aby nemusela snášet další bolest, ale jak ji docházel dech, pud sebezáchovy byl silnější. Ačkoli ji držel pevně, vždy na chvíli povolil, aby se mohla nadechnout. Začal jí divoce cloumat hlavou a přirážel vstříc jejím mandlím. Slintala jako zvíře a veškerou svou vůlí se snažila potlačit dávicí reflex. Zavzdychal a její ústa zaplavilo jeho horké semeno.

Chvíli seděl a oddechoval s její hlavou položenou v klíně. Pohladil ji po tváři, nebo se jí to jen zdálo? Najednou se zvedl, a aniž by se na ni podíval, začal si zapínat kalhoty a upravovat uniformu. Zapnul si kabát a nasadil čepici. Ona stále klečela tam, kde ji nechal a dívala se na toho muže připomínajícího severského boha.

„Brzy se zase uvidíme, Fräulein.“ Otočil se na ni, když odcházel. „Na shledanou.“

„Na shledanou, herr Untersturmführer.“ Hlesla za ním.

 

Hladila si bolavé hýždě a usmívala se.

 

 

* Fräulein – slečna

** Mädchen – holčička

*** Herr Unterstrumführer – pan poručík

 

 

To správné BDSM vybavení pro spoutání partnera!

Ty správné pomůcky pro spoutání partnera najdete u nás. Ať už hledáte vhodný provaz na bondage, nebo pohodlná kožená pouta pro Vaše BDSM hrátky klikněte sem.

0 Komentářů

Máš co říct? Zanech komentář

©2017 Copyright © 2017 Korzetka.cz. BDSM magazín & seznamka

Log in with your credentials

or    

Forgot your details?